Ke konci roku se frekvence návštěv u doktorů stupňují. Minulý týden Motol, teď ve čt soukromá ortopedie ve Vršovicích. Každopádně vše proběhlo rychle a tak už v 8:45 vyjíždím ze dvora ortopedie a mířím za Vláďou na Most a jeho jezero. Kamarádka GPSka ukazuje něco okolo hodiny a něco. Jede se dobře, všechny zúžené úseky dálnice Praha – Most byly otevřené a tak opravdu krátce po desáté se už ohlašuju na dispečinku správy a o pár minut u ostrahy jezera, předkládám všechna povolení včetně povolení k vjezdu. Dochází k malému vysvětlování, jelikož povolenku mám na forda a teď už jezdím oktávkou, ale vše dobře dopadne a vjíždím na cesty jezera Most.

Přímo pod strážní boudou je víc jak 20 hoholů propletených mezi lyskami a kus od nich jsou morčáci velcí. Zhruba vprostřed je hejno husí velkých a drží se v těsném houfu. Pomalu jedu po cestě ke kamennému molu, kde je asi 500 lysek. Vláďa, který je někde v terénu okolo jezera mi upřesnil polohu hoholek severních. Kousek od hejna lysek našel dvě. Stavím auto, kde mi doporučil a sleduju okraje hejna lysek, jedna – dvě – tři hoholky. Drží se nedaleko lysek, ale přesto to vypadá, že s nimi nechtějí mít nic společného. Synchronně se potápí a vynořují, že ani akvabely by to snad nedokázaly lépe. Když pod vodu tak všechny a když vynořit tak naráz!! Nelituju a stavím stativák.
Počasí nic moc, je pod mrakem, ale to je celou dobu po cestě. Teploměr v autě ukazuje -1 a místy -2 stupně. Nabalený jsem dobře, čepice hřeje hlavu a rukavice Holík zajišťují teplo na rukách. (Pavle díky!!). Rozkoukávám se po jezeře. Opět je tu koberec racků jak bělohlavých, tak bouřních a chechtavých. Velké hejna hoholů serverních ve společnosti poláků chocholaček, na okraji pár poláků velkých. Nad cestou přeletují hejna čížků, stehlíků a konopek. Na vzdálených stromcích sedí poštolka obecná. Mladé stromky ošetřuje parta žen, které natírají terminály stromků proti okusům. Mají barely s nátěrem roztahané po cestě. Vytahuju telefon a volám Vládika. Je na druhé straně jezera a tak startuju auto a jedu na druhou stranu. Míjím další velké hejno lysek, tady byly minule kaholky, ale sem se vrátíme s Vláďou na podrobnější průzkum.

Ze svižnějšího tempa mě donutí přibrzdit auto obrys dravce, sedícího na nízkých stromcích u vody. Jestřáb obecný číhá na kořist. Líně se zvedá a poodlétne nedaleko od auta. Asi kilometr ode mne vidím na cestě postavičku – Vláďa. Setkáváme se rozcestí, kde můžu později otočit auto. Moc příležitostí mi zdejší cesty nedávají. Tady je délka oktávky znát, fordem jsem se otočil pomalu na místě. Rozestavíme si stativáky a hledáme. Mezi tím Vláďa hlásí jeho nálezy, zajímavý je hvízdák euroasijský a budníčci menší. Hledáme hlavně turpany. V zátoce najdeme čtyři hnědé. Po turpanu černém ani vidu ani slechu. Sedáme do auta a vracíme se k výchozímu bodu. Okolo nás v rákosí poletují sýkory modřinky a strnad rákosní. Opět zvedáme jestřába a u břehu stojí vedle sebe volavka bílá a popelavá. Z příkopu vedle cesty vyletí drozd brávník, sedne na cestu a vzápětí opět přeletí cestu a zapadne do bylin u silnice. Stavíme na můstku. Pátráme po známé siluetě potáplice, ale zatím všechno zdánlivě slibné se v monolulárech ukáže jako kormoráni velcí. Popojíždíme k velkému hejnu lysek a chocholaček. Kaholky tu jsou nyní jen dvě. Víc jsme jich nenašli, i když jsme hejno pročesali aspoň 5x. Další zastávka pod hlavní cestou. Potápka rudokrká a za ní se vynořuje žlutorohá. Okolo proletí lednáček říční a jako torpédu se řítí, kopírujíc pečlivě břeh jezera a jeho zákruty, až nám mizí z očí. Nad hlavou je 25 lindušek lučních. Létají svorně v hejnu. Často přemýšlím, jak to ptáci dělají, že se v letu při rychlých manévrech nesrazí!! Rozjíždíme se a před námi letí ťuhýk šedý, aby nám zase zmizel za zatáčkou. Další zastávka se vyplatila. Jako vyděděnec se na kraji velkého hejna lysek pohybuje je dospělý turpan černý. Než reagujeme a stáhneme okénko a nachystáme aparáty, mizí nám asi mezi 1000kou lysek. Setrváme tu víc jak půl hodiny, projíždíme hlavu po hlavě, ale turpana už nenajdeme. Lysky se tu perou o tlející rákosí, které jim visí ze zobáků. Opodál se zdržují chocholačky, poláci a jedna samice morčáka bílého. Vláďa natahuje ruku do vzduchu a ukazuje mi lindušku horskou. Robustní a větší, než předešlé lindušky luční. Jeho uši mít….

Dostáváme se přes malebná rákosová zákoutí se zátočinami, kde se brodí volavky bílé a popelavé, loví šest kormoránů velkých opět tam, kde jsem já dnes začal. U kamenného mola s malou zátočinou. Kde plavou dvě divoké kachny. Lysek je tu opět požehnaně a hoholky se opět drží poněkud stranou a hru na potápěnou hrají stále. Jsou tři hodiny a přituhuje. Z teplého a pohodlného auta se ani moc nechce, ale přece jen vylézáme ven, tentokrát bez stativáků.
Mám to domu asi 160 kiláků, tak budu končit, než se vymotám z jezera, odhlásím na dispečinku, potrvá to taky pár minut. Projedu Mostem a s rychlým uvažováním to beru přímo na Plzeň, sice cesta kratší, ale časově zdlouhavější oproti dálnici na Prahu a pak na Plzeň, ale nikam nepospíchám. Zapínám topení, pouštím výjimečně muziku a užívám si pohodlné jízdy. V Plzni se ještě zastavím na firmě a pak už najíždím na silnici k Budějovicím. Sice to bylo dneska hektické, ale stálo to za to.

pozorované druhy
120 ex, labut´velká. -15, kachna divoká- 80, kopřivka- 90, hvízdák 1 euroasijský, čírka obecná 60, polák velký 170, zrzohlávka rudozobá 2, polák kaholka 2, polák chocholačka 280,turpan černý 1, turpan hhnědý 4, hoholka lední 3, hohol severní 52, morčák malý 2, morčák velký 70, potápka žlutorohá 2, potápka rudokrká 1, potápka malá 6, potápka roháč 40, kormoránvelký 80, volavka bílá 3, volavka popelavá 8, káně lesní 4, poštolka obecná 3, jestřáb lesní 1, lyska černá 1800, racek chechtavý 3000, racek bouřní 600, racek bělohl./stř./stř. 700, racek žlutonohý 1, ledňáček říční 5, žluna zelená 1, linduška horská 4, linduška luční 52, konipas bílý 2, kvíčala obecná 36, drozd brávník 1, kos černý 16, budníček menší. 2, sýkora koňadra 6, sýkora modřinka 12, ťuhýk šedý 1, straka obecná 4, vrána obecná 6, sojka obecná 2, konopka obecná. 28, stehlík obecný 26, strnad rákosní 2.