Takže.. již v létě jsem od holete vypiplala vrabce Uja, který je extrémně ochočený a nelze pustit. Na podzim mi nálezce dovezl stehlíka bez křídla a ocasu, tyto části měl úplně oškubané. A tak jsem ho dala k Ujovi do klece. Jak se stehlík Milouš uzdravoval, stali se s Ujem kámoši. No...pak jsem tu klec jen tak otevřela a oba ptáci si začali létat ven, pak zas zpátky, Milouš navíc neustále zpívá. Zavřít je zpět...by se umlátili a tak mě ukecali, že klec už zůstala otevřená. Stehlík se uzdravil, ale pač jsou a vrabcem parťáci, odložila jsem vypuštění na jaro.

Před 14ti dny jsem přijala sýkoru modřinku se zraněným křídlem. Byla v samostatné kleci, ale když viděla ty mé potvory na volno, chtěla za nimi. Tak jsem jí zkusila otevřít klec a první, co udělala, že se přestěhovala do jejich klece plné větviček a roští od té doby vegetují spolu.
Dnes jsem vyspávala po večírku a sýkora přiletěla do obýváku a tam si lezla po kytkách. Nenápadně jsem to natočila. A pak jsem asi půl hodiny číhala na video od klece. Sýkora je velmi plachá, proto i musím točit mobilem z dálky a lepší záběr neudělám. Už začíná létat, ale není to ono.
Myslím, že vrabec Ujo, jehož záchrana ho stála přirozenost, je ale skvělým průvodcem pacientů, kterým dodává klídek v zajetí a dobrý psychický stav. Ptáci jsou zcela volně a drží partu u své klece, lezou dovnitř, ven, proletí se, švitoří.

Vše ve spolupráci se Záchrannou stanicí Jaroměř, která ročně přijme zhruba 700 živočichů. Organizace se krom funkce záchranné stanice, stará o zhruba 200 přírodních lokalit v ČR. Ve zkratce to vypadá asi tak, že objeví lokalitu vhodnou třeba pro obojživelníky a po dohodě s vlastníkem pozemku tam obnoví tůně. Známým příkladem jsou třeba Josefovské louky, kde ve spolupráci s ČSO, se vytvořily podmínky vhodné pro ptáky, ale i obojživelníky, rostliny atd.

Autor: Lucie Řičařová, externí pomocním pro ZS Jaroměř.