Podzimní tah ptáků v Krkonoších v letech 2001-2010

  • úterý, 05 červenec 2016 10:03

Ptáci během migrace musejí překonávat různé překážky, včetně vysokých pohoří. Hřebeny hor jsou přitom známé množstvím dešťových a sněhových srážek, obvykle nízkými teplotami a častými změnami počasí. Krkonoše patří k významným ptačím územím České republiky (MÁLKOVÁ & LACINA 2001). Kromě hnízdního výskytu vzácných horských druhů ptáků (kulík hnědý, Charadrius morinellus, linduška horská, Anthus spinoletta,

pěvuška podhorní, Prunella collaris, budníček zelený, Phylloscopus trochiloides,slavík modráček tundrový, Luscinia svecica svecica; viz FLOUSEK & GRAMSZ 1999) je také známo, že přes hřebeny Krkonoš v podzimním období protahují početná hejna ptáků. Vizuální sledování ptačího tahu byla prováděna nad Voseckou boudou v západních Krkonoších již v rámci historické akce Balt v letech 1970-1983, která obnášela odchyty a kroužkování táhnoucích ptáků v Pobaltí, tehdejším NDR, Polsku a u nás (viz OBHLÍDAL 1977). Krkonošské výsledky z té doby uvádějí odhady 80-200 tisíc přeletujících ptáků v jedné sezoně (MILES 1980, MILES 1981). Na polské straně probíhal výzkum ptačího tahu metodou odchytu do nárazových sítí v kombinaci s vizuálním pozorováním v letech 1971-1973 (DYRCZ 1981) a během 68 dnů byl zaznamenán přelet 136 099 ex. Své vlastní výsledky vizuálního sledování protahujících ptáků v západních Krkonoších z let 2001-2005 uvádím v práci JASSO (2007a) – v tomto období jsem za celkem během 36 sledovacích dnů (153 hod.) fyzicky zaznamenal 428 772 ptáků v 85 druzích. Celkový počet na podzim protahujících ptáků v dané lokalitě jsem potom odhadl na 500 000 během dne a dalších 500 000-1 000 000 během noci (JASSO 2007a). Protože jsem ve vizuálním sledování systematicky pokračoval a taktéž jsem sčítal i na dalších lokalitách, cílem této práce je sumarizovat počet protahujících ptáků na třech místech v Krkonoších za posledních 10 let (2001-2010).

Metodika
Pozorování táhnoucích ptáků jsem prováděl v sedle nad Voseckou boudou (západní Krkonoše; viz JASSO 2007a), ve Slezském sedle u Špindlerovy boudy (střední Krkonoše) a na Pomezních Boudách (východní Krkonoše; viz JASSO 2007b). Sedlo nad Voseckou boudou (50°47´N 15°30´E, kvadrát 5258, 1 260 m n.m.) leží mezi Tvarožníkem a Sviňskými kameny. Místo je porostlé borovicí klečí (Pinus mugo) s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a jeřábu obecného (Sorbus aucuparia). Ptáci byli pozorováni na frontě široké asi 300 m, nejčastěji v nejnižším místě sedla a ze skály pod Tvarožníkem. Na Slezském sedle u Špindlerovy boudy (50°45´N 15°38´E, kvadrát 5259, 1 198 m n.m.; viz JASSO 2007b) byli táhnoucí ptáci pozorováni ve dvou proudech. Menší část protahovala kolem Špindlerovky a polské pohraniční boudy ve frontě široké asi 100 m. Daleko početněji však ptáci táhli asi 400 m západně od Špindlerovky v nejnižším bodě sedla (50°44´N 15°49´E, kvadrát 5260, 1 178 m n.m.). Ptáci zde ve frontě široké asi 200 m táhli lesem často jen 1 m nad zemí a v nejnižším místě proletovali korunami stromů ve výšce do 20 m nad zemí. Lesní porost tvoří smrk ztepilý. U Pomezních Bud (50°45'N 15°49'E, 1 050 m n.m.; viz JASSO 2007b) táhnou ptáci na frontě široké asi 200 m obvykle 10-20 m nad zemí. Nejintenzivnější tah probíhá přímo nad bývalou česko-polskou celnicí a následně na české straně nad hlavní silnicí a mezi budovami Horní Malé Úpy.
Sčítání ptáků probíhalo mezi 15.8.-12.11. a celkový čas strávený sčítáním byl 390 hodin, z toho po 28,5 hodiny bylo sčítáno během noci (tab. 1, 2). Chtělo by uvést přesněji např. formou tabulky rozdělení tohoto času na různé lokality (tři lokality, pro každou celkový počet sledovacích dní/nocí, počet hodin ve dne/noci, rozmezí sčítání datumy). Prostě detailněji popsat terénní úsilí, jak je dnes při sčítání ptáků zvykem – návrh tabulky je na konci rukopisu, stačilo by doplnit hodnoty. Do celkových výsledků je tedy zahrnuto i pozorování nočního tahu ve světle reflektoru v letech 2006 a 2008 v sedle nad Voseckou boudou (lejsek černohlavý, Ficedula hypoleuca, králíček obecný, Regulus regulus, budníček větší, Phylloscopus trochilus, atd.). K determinaci ptáků jsem používal dalekohled 8 × 30 a ptáky jsem určoval i podle zaznamenaných hlasových projevů. U hejn nad 20 ex. jsem počet ptáků většinou odhadoval s přesností na desítky ex. Zjištěné údaje jsem při pozorování nahrával do diktafonu a doma pak přepisoval do deníku. Tímto způsobem bylo možné zaznamenat poměrně přesně průtah do 10 000 ex. za den. Při silnějším tahu nebylo možné spočítat všechna táhnoucí hejna a proto jsem počet ptáků odhadoval na základě zjištěného minutového průměru a poměrného zastoupení dominantních druhů (zejména pěnkava obecná, Fringilla coelebs , čížek lesní, Carduelis spinus, pěnkava jikavec, Fringilla montifringilla). Při zvýšeném počtu táhnoucích ptáků jsem spočítal počet ptáků za minutu a vynásobil počtem minut po které tah probíhal. Pokud se intenzita tahu viditelně změnila, opět jsem spočítal nový minutový počet a to i několikrát za hodinu. Méně hojné druhy však byly vždy sčítány přesně. Stejnou metodu sčítání jsem použil i při nočním tahu.

Výsledky a diskuse
V letech 2001-2010 bylo na třech hřebenových lokalitách Krkonoš v době podzimního tahu celkem pozorováno 1 054 264 ex. 111 druhů ptáků. Nejpočetnějšími druhy denních migrantů byla pěnkava obecná se 776 834 ex. a dominancí 74 %, pěnkava jikavec s 93 399 ex. a dominancí 9 % a čížek lesní s 30 360 ex. a dominancí 3 % (tab. 3). Při nočním sčítání bylo zaznamenáno 79 007 ex. lejsků černohlavých, kteří tvořili 7,5 % všech táhnoucích ptáků. V tabulce by nějak chtělo vyznačit, které druhy byly sčítány ve dne a které v noci, třeba doplnit další tabulku s dominancemi ve dne a v noci (to už ne pro jednotlivé roky a jen pro druhy, které byly sčítány ve dne i v noci. Druhy zaznamenané jen v jedné denní době by mohly být vyznačeny hvězdičkou-den/dvěma hvězdičkami-noc v tab. 3. Tím by se výsledky s minimem práce velmi zpřesnily) Tah ptáků byl závislý na počasí a nejintenzivnější byl za mírného jižního nebo jihozápadního větru s oblačnou nebo zataženou oblohou. V průběhu dne táhli ptáci nejvíce hned po rozednění a během dopoledne. Nejintenzivnější podzimní migrace připadla obvykle na první dekádu října. Dne 1.10.2005 byl zaznamenán v sedle nad Voseckou boudou vůbec nejsilnější tah – 117 910 ptáků za šest hodin sčítání. Nejvyšší hodinový počet byl zjištěn na stejném místě dne 29.9.2001 mezi 7.30-8.30 hod., kdy probíhal intenzivní tah pěnkavy obecné, jejíž počet byl odhadnut na nejméně 36 000 ex. za hodinu. Za celé desetileté období byl zjištěn průměrný tah 2 703 ex. za hodinu sledování. Za velice zajímavý považuji také průtah 225 ex. ex. skřivana lesního (Lullula arborea) dne 3.10.2009 na Pomezních Boudách mezi 7-10 hod., což překovává předtím zjištěné maximum pro tento druh 187 ex. dne 4.10.2004 mezi 7-12 hod. (JASSO 2007b). Detailní přehled zaznamenaných druhů ptáků a jejich početnost v jednotlivých letech viz tab. 3. Nejlépe by bylo oddělit, nebo alespoň podrobněji okomentovat, jak se denní a noční výsledky liší (počty, zastoupení druhů). Mnohé výsledky z tabulky (např. výrazně zvýšené počty v jeden rok u některých druhů) by stály za komentář, např. vzhledem k úsilí či třeba náhodně zastiženému hojnému průtahu druhu (poukázat na „nárazovost" tahu).
Tuto práci lze srovnat s výsledky polského výzkumu ptačího tahu v sedle nad Voseckou boudou probíhajícího v letech 1971-1973 (DYRCZ 1981). V těchto třech letech byl během 68 dnů zaznamenán přelet 136 099 ex. 91 druhů. Nejhojnějšími migranty byli tehdy pěnkava obecná s dominancí 62 %, čížek lesní s dominancí 12 % a holub hřivnáč (Columba palumbus) s dominancí 9 %. Autoři pozorovali některé druhy, jejichž přelet jsem ani jednou za 10 let nezaznamenal – mezi ně patřil vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), moták lužní (Circus pygargus), konopka žlutozobá (Carduelis flavirostris), pěvuška podhorní (Prunella collaris), čáp černý (Ciconia nigra), linduška úhorní (Anthus campestris), břehule říční (Riparia riparia), sýkora babka (Poecile palustris) nebo mandelík hajní (Coracias garrulus). Výsledky z české části Krkonoš nelze zatím srovnat s žádnou jinou prací v České republice. V Krkonoších byli sice nepravidelně sčítáni táhnoucí ptáci v rámci akce Balt (1970-1983) v sedle nad Voseckou boudou, ale výsledky nebyly publikovány. Navíc nebyli ptáci určováni do druhu a počet byl často jenom odhadován. Sledování podzimní migrace v Červenohorském sedle v Jeseníkách v letech 2006-2010 (www.vavrik-blog.cz) taktéž nebylo dosud zpracováno. Obtížně porovnatelná je i práce SCHRÖPFERA (1999) z okolí Holýšova v jihozápadních Čechách, kde bylo během tří let pozorováno 29 102 ex., ale z toho 15 751 havranů polních (Corvus frugilegus).

tah 01 tabul 2 tab 03
část 1 část 2 část 3

Ladislav Jasso
Proseč 25, 513 01 Semily; e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte




Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

František Kopecký

František Kopecký

Petr Suvorov

Petr Suvorov

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

Renata Hasilová

Renata Hasilová

Michal Staněk

Michal Staněk

Richard Stehlík

Richard Stehlík

birdfoto birdwatching.cz 37116415 1810227479057993 6310805665187102720 n
rockpalace birdwatching.cz holik birdwatching supra b irdwatching 72400884 2693154194041668 7015733682497388544 n
birdwatcher biřrdwatching2018 hasilova birdwatching 2018
hok birdwatching jarda vanek logo advokat david koura birdwatching veryhero
soucek birdwatching birdtelemetry birdwatching 2018
ak havlena birdwatching 2018 zahrada birdwtching 2018 vebr foto birdwatching legendy

TOP seznamy

ČR Life List WP Life List ČR Year List 2020 WP Year List 2020 Poslední přírůstky
295 Jaroslav Vaněk 369 Vláďa Teplý 232 Jaroslav Vaněk 232 Jaroslav Vaněk 28.09.2020 Káně bělochvostá Jirka Rohlena
290 Birdwatching.cz 333 Jaroslav Vaněk 230 Jirka Rohlena 230 Jirka Rohlena 28.09.2020 Sluka lesní Jirka Rohlena
273 Vláďa Teplý 323 Birdwatching.cz 210 Vláďa Teplý 210 Vláďa Teplý 28.09.2020 Bažant královský Jirka Rohlena
272 Jirka Rohlena 303 Jan Veber 209 Michal Staněk 210 Michal Staněk 23.09.2020 Lelek lesní Markéta Večeřová
249 Renata Hasilová 283 Renata Hasilová 180 Birdwatching.cz 189 Markéta Večeřová 17.09.2020 Jespák skvrnitý Jaroslav Vaněk
245 Blancherose 278 Jirka Rohlena 180 Markéta Večeřová 180 Birdwatching.cz 16.09.2020 Bramborníček hnědý Markéta Večeřová
245 Michal Staněk 264 Ondřej Beneš 177 Blancherose 177 Blancherose 16.09.2020 Výr velký Markéta Večeřová
219 Vladimír Toman 262 Michal Staněk 169 František 169 František 16.09.2020 Jespák obecný Markéta Večeřová
206 Ondřej Beneš 246 Blancherose 166 Vladimír Toman 166 Vladimír Toman 16.09.2020 Strnad luční Markéta Večeřová
203 Vratislav Ježek 239 Martin Horyna 164 Renata Hasilová 165 Renata Hasilová 15.09.2020 Šoupálek dlouhoprstý Michal Hlaváč
200 Ilona Jurečková 220 Vratislav Ježek 157 Vratislav Ježek 157 Vratislav Ježek 12.09.2020 Jespák malý Vratislav Ježek
193 Martin Horyna 219 Vladimír Toman 152 Michal Hlaváč 153 Michal Hlaváč 12.09.2020 Sokol stěhovavý Vratislav Ježek
192 Michal Hlaváč 205 Markéta Večeřová 146 Viktor Hajer 146 Viktor Hajer 12.09.2020 Jespák obecný Vratislav Ježek
174 Markéta Večeřová 200 Ilona Jurečková 125 Lucie Hlaváčová 125 Lucie Hlaváčová 12.09.2020 Ostříž lesní Vratislav Ježek
149 Jaromír Žebrák 193 Michal Hlaváč 88 Zdeněk Švajda 88 Zdeněk Švajda 12.09.2020 Jespák písečný Vratislav Ježek
145 Jiří Šantavý 189 Jiří Šantavý 37 Nikola 78 Lukáš Novotný 12.09.2020 Orlovec říční Vratislav Ježek
139 Lukáš Novotný 149 Jaromír Žebrák 9 KAREL VASILEK 37 Nikola 12.09.2020 Jespák rezavý Vratislav Ježek
107 David Kuba 148 Martin Sochor 2 PrcaCZ 9 KAREL VASILEK 12.09.2020 Kulík písečný Vratislav Ježek
90 Radomír Zdarsa 139 Lukáš Novotný 2 Lenka Levá 2 PrcaCZ 12.09.2020 Jespák rezavý Jirka Rohlena
48 Lenka Marianna 108 David Kuba 2 Lenka Levá 10.09.2020 Jestřáb lesní Michal Hlaváč