Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) opět pozorován v Krkonoších

Strakapoud bělohřbetý je v České republice považován za vzácný druh šplhavce. Vyskytuje se v listnatých lesích s dominantním bukem, habrem a dubem a je silně vázán na výskyt mrtvých nebo odumírajících stromů. V Čechách je jedinou známou hnízdní oblastí tohoto druhu Šumava, kde se odhaduje hnízdění 15-20 párů. Pravděpodobné je i hnízdění v nedalekých Novohradských horách. Na Moravě hnízdí strakapoud bělohřbetý pravidelně v Beskydech, Vsetínských vrších, Javorníkách, Vizovických vrších a Bílých Karpatech. V malém počtu hnízdí v Chřibech a pozorován byl také v jižní části Českomoravské vrchoviny na Jihlavsku. Celkový hnízdní stav strakapouda bělohřbetého byl v České republice v letech 2001-2003 odhadnut na 150-250 párů (ŠŤASTNÝ et al. 2003).

Výjimečně byl strakapoud bělohřbetý pozorován v hnízdní době i na jiných místech. V roce 1983 pozoroval GRÚZ (1983) pár při tesání hnízdní dutiny v Arnultovicích v podhůří Krkonoš. V roce 1989 byl pozorován pár u Slatiny nad Zdobnicí v Orlických horách. A v letech 2001-2002 při mapování hnízdního rozšíření ptáků byl zjištěn i v okolí Prahy.
Druh je považován za stálý a v mimohnízdní době se jenom výjimečně objevuje i na jiných místech v době od 15.10. do 16.3. Tak byl zjištěn např. u Brna, Miroslavi na Znojemsku (1985), u Moravského Krumlova (1976), v Polabí u Pardubic (1935) a na Českomoravské vrchovině u Chotěboře (1927), Štok (1940) a nově 16.3.2007 u Starého Ranska ve Žďárských vrších. (HUDEC 2005, MIKULE 2007).
Další zajímavé pozorování strakapouda bělohřbetého jsem zaznamenal 14.10.2007 spolu s
V. Šťastným na hřebenech našich nejvyšších hor. Pod Violíkem (1472 m n.m.) v západních Krkonoších jsem jenom krátce zahlédl nějakého strakapouda letět z české strany těsně nad kosodřevinou směrem na sever. Pták se potom asi na minutu usadil na jedné z tyčí u hřebenové cesty asi 15 m od nás. Zřetelně byla vidět kresba na krku, četné tmavé skvrny na bocích, černý vrch hlavy i křídla, na kterých chyběla bílá pole. Asi po minutě strakapoud přelétl obloukem Violík a zmizel na polské straně Krkonoš. Vzhledem k roční době, chování a zbarvení usuzujeme na mladého ptáka při mimohnízdní potulce. Nejbližší pravidelná hnízdiště (Šumava, Beskydy) jsou přitom vzdálena vzdušnou čarou asi 250 km.

Literatura

GRÚZ J. 1983: Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) v Podkrkonoší. Prunella
9: 14-15
HUDEC K. & ŠŤASTNÝ K. (eds.), 2005: Fauna ČR, sv 29/2. Ptáci 2/1. Academia.
Praha
MIKULE V. 2007: Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) ve Žďárských vrších.
Crex 27: 159-160
ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České
republice 2001-2003. Aventinum. Praha

Ladislav Jasso, Proseč 25, 513 01 Semily

 

BIRDWATCHING.CZ

Po vyplnění údajů vám bude zřízen ZDARMA účet pro přístup do naší databáze ptáků ČR včetně návodu a můžete si svá pozorování evidovat elektronicky a online. V případě dotazů nás kontaktujte.


Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 

 

Fatbirder's Top 1000 Birding Websites
Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

František Kopecký

František Kopecký

Petr Suvorov

Petr Suvorov

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

birdfoto2018  herman2018  music sklep  supora2018  zahrada2018 
birdwatcher2018  hok2018  jarda vanek logo  koura2018  veber2017 
soucek2018  ak2018  rockpalace2018  rukaviceholik2018  birdtelemetry