Kachnička mandarinská ve svém původním areálu rozšíření hnízdí v severovýchodní Číně, na severu Korejského poloostrova a na Dálném Východě Ruska. Stálá populace žije v Japonsku a na Taiwanu. Většina ptáků je tažná, zimuje v jihočínských provinciích a vzácně zalétají do Nepálu, Indie, Bangladéše a Thajska. V Evropě se tento druh chová od 18. století a z ptáků ulétlých ze zajetí se vytvořila samostatně se rozmnožující populace ve Velké Británii, kde hnízdí asi 3 500 párů. V menších počtech hnízdí i ve Francii, Belgii, Holandsku, Německu, Rakousku a ojedinělé páry i v Polsku. V České republice není dosud pravidelné hnízdění známé, ale kachničky se na našem území objevují stále častěji v mimohnízdním období.
Sameček je díky svému pestrému zbarvení a neobvyklému tvaru hlavy a křídel nezaměnitelný. Samička je méně nápadná, převážně olivově šedá s bílým očním kroužkem a bílým proužkem od oka k šíji a kolem zobáku.
Kachnička mandarinská jako lesní kachna žije zejména na jezerech obklopených lesy, v lužních lesích a zalesněných říčních ostrovech. Velice často žije i městských parcích. U nás se často objevuje na řekách v centrech měst. V přírodě hnízdí v dutinách stromů nebo i ve vyhnilých pařezech. V hnízdní době (červen – srpen) sedí samička 28 – 30 dnů na 9 – 12 vejcích.
Výsledky
Výskyt kachničky mandarinské v České republice byl považován za vzácný s tím, že se jedná nepochybně o uprchlíky ze zajetí (HUDEC et al. 1994). Za období let 1978 – 2008 jsem nashromáždil údaje o 168 jedincích kachničky mandarínské u nás. Podle výskytu v jednotlivých letech (Tab. 1) je patrné, že do roku 1999 se kachničky na našich vodách objevovaly v malém počtu a nepravidelně. Od roku 2000 je již výskyt každoroční s výrazným nárůstem pozorování od roku 2003. Zajímavý je i rozbor výskytu kachničky mandarinské v průběhu roku (Tab. 2). V hnízdní době (červen – srpen) byli u nás zjištěni pouze 4 ptáci (tj. 2,4% z celkového počtu). Zato v době podzimního tahu (26.9.-19.12.) bylo pozorováno 35 ex. (20,8 %) a v době jarního tahu (7.2.-11.5.) to už bylo dokonce 50 ex. (29,8 %). Nejvíce kachniček se však u nás zdržovalo v zimě, celkem 79 ex. (47 %). V zimních měsících zcela jasně vyniká druhé dekáda ledna, což nepochybně souvisí s termínem Mezinárodního sčítání vodních ptáků. V lednu 2008 bylo při této akci sečteno už 23 kachniček mandarinských. Největší hejno 12 M a 5 F bylo pozorováno 12.1.2008 na řece Vltavě v Klecánkách u Prahy.
Při sledování poměru pohlaví u nás zjištěných ptáků zcela převažují barevně nápadní samci.
Ze 136 kachniček s určeným pohlavím bylo 98 samců (72%) a 38 samic (28%).
Tab. 1. Výskyt kachničky mandarinské (Aix galericulata) v České republice v letech 1978-2008 (n=168)
1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990
2 3 2 2 0 3 0 0 0 0 2 1 0
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
0 1 0 0 0 6 2 0 1 1 2 3 8
2004 2005 2006 2007 2008
20 9 20 23 57
Tab. 2. Výskyt kachničky mandarinské (Aix galericulata) v České republice (1978-2008) v průběhu roku (n=168)
1/I 2/I 3/I 1/II 2/II 3/II 1/III 2/III 3/III 1/IV 2/IV 3/IV
5 64 3 2 7 3 8 4 5 4 8 3
1/V 2/V 3/V 1/VI 2/VI 3/VI 1/VII 2/VII 3/VII 1/VIII 2/VIII 3/VIII
4 2 0 2 0 0 0 0 1 0 0 1
1/IX 2/IX 3/IX 1/X 2/X 3/X 1/XI 2/XI 3/XI 1/XII 2/XII 3/XII
0 0 3 0 1 7 6 3 5 9 2 6
Diskuze
HUDEC (1994) uvádí do roku 1978 výskyt pouze 4 ex. kachničky mandarinské na našem území (1915 2 ex., I/1926 1 ex. a XII/1934 1 ex.). Zmiňuje se také o existenci 400 hnízdících párů ve Velké Británii. V současné době je hnízdní populace odhadována na 3 500 párů a kachnička mandarinská hnízdí v několika zemích západní Evropy. Od roku 2003 je evidentní zvyšování počtu pozorovaných ptáků na našem území zejména v mimohnízdní době. Protože je kachnička ve své asijské domovině tažným druhem, je u nás pravděpodobný i výskyt divoce žijících ptáků. Je ovšem těžké odhadnout počet ptáků uniklých ze zajetí a ptáků pocházejících z etablované populace v západní Evropě.
Literatura
HUDEC K. et al. 1994: Ptáci 1, Fauna ČR a SR. Academia Praha