Krkonoše patří v České republice k nejvýznamnějším ptačím územím. Kromě hnízdního výskytu několika vzácných horských druhů je o našem nejvyšším pohoří známo, že přes hřebeny Krkonoš v podzimním období protahují početná hejna ptáků. Vizuální sledování ptačího tahu se tu provádělo nad Voseckou boudou v západních Krkonoších v rámci akce Balt. Výsledky z té doby uvádějí podzimní přelet 80 ­ 200 000 ptáků (MILES 1980 a 1981).

Cíl a metodika

Cílem mého vizuálního sledování bylo zjistit na 3 místech Krkonoš počet táhnoucích ptáků v jednotlivých dnech, intenzitu tahu v průběhu dne a dominantní zastoupení jednotlivých ptačích druhů. Pozorování tahu ptáků jsem prováděl v sedle nad Voseckou boudou (západní Krkonoše), ve Slezském sedle u Špindlerovy boudy (střední Krkonoše) a na Pomezních boudách (východní Krkonoše). K determinaci ptáků jsem používal dalekohled 8 x 30 a často jsem využíval znalosti hlasů ptáků. U hejn nad 20 ex. jsem počet ptáků většinou odhadoval. Zjištěné údaje jsem nahrával do diktafonu a doma pak přepisoval do deníku. Tímto způsobem bylo možné zaznamenat poměrně přesně denní průtah do 10 000 ex. Při silnějším tahu už nebylo možné spočítat všechna táhnoucí hejna a proto jsem několikrát počet táhnoucích ptáků odhadl na základě zjištěného minutového průměru a poměrného zastoupení dominantních druhů. Méně hojné druhy jsem si i nadále zaznamenával přesně.

Místa pozorování

1. Sedlo nad Voseckou boudou (1 300 m n.m.) v západních Krkonoších mezi Tvarožníkem a Sviňskými kameny. Místo je porostlé klečí kosodřevinou s příměsí smrku ztepilého a jeřábu obecného. Ptáci zde táhnou na frontě široké asi 300 m obvykle 1 ­ 30 metrů nad zemí v závislosti na síle větru. Nejintenzivněji táhnou v nejnižším místě sedla a v okolí Tvarožníku. Posadíme­li se na skalisko pod Tvarožníkem, proletují tu ptáci často jen 1 ­ 2 metry od pozorovatele. Je to ideální místo pro sledování ptačího tahu v horách.

2.Slezské sedlo u Špindlerovy boudy (1198 m n.m.) ve střední části Krkonoš. Ptáci zde táhnou ve dvou proudech. Menší část migrantů (8%) protahuje kolem Špindlerovky a polské pohraniční boudy v šířce asi 100 m (průměr 305 ex./hod.). Daleko početněji táhnou ptáci asi 400 m západně od Špindlerovky nejnižším bodem sedla (1178 m n.m.). Tímto místem protahuje přibližně 92% migrantů (průměr 3 589 ex./hod.). Ptáci zde na frontě široké asi 200 m táhnou lesem často jen 1 m nad zemí. V nejnižším místě proletují korunami stromů ve výšce asi 10 m nad zemí.

3. Pomezní boudy (1 050 m n.m.) ve východních Krkonoších. Ptáci zde táhnou na frontě široké asi 150 m obvykle 10 ­ 20 m nad zemí. Nejintenzivnější tah probíhá přímo nad česko­polskou celnicí a následně na české straně nad silnící a mezi budovami Horní Malé Úpy.

Počasí

Pro pozorování ptáků v horách je důležité počasí, a proto jsem si pokaždé poznamenal i důležité meteorologické údaje. Zkušenosti z minulých let ukazují, že severní a severovýchodní vítr, silný protivítr nebo i velmi teplé počasí citelně snižují počet táhnoucích ptáků. Mlha pozorování takřka znemožňuje. Následně uvádím přehled dnů pozorování se stručnou charakteristikou počasí.

2.IX. ­ Vosecká bouda, oblačno, teplota 7 ­ 15°C, jihozápadní vítr

17.IX. ­ Vosecká bouda, jasno, teplota 0 ­ 12°C, východní vítr

2.X. ­ Vosecká bouda, zataženo, teplota 4 ­ 7°C, jihozápadní vítr

4.X. ­ Pomezní boudy, oblačno, teplota 4 ­ 10°C, jižní vítr

5.X. ­ Špindlerova bouda, polojasno, teplota 8 ­ 13°C, silný jižní vítr

11.X. ­ Pomezní boudy, do 10 hod. mlha, potom oblačno, teplota 0°C, východní vítr

13.X. ­ Špindlerova bouda, zataženo, teplota 0°C, prudký jihovýchodní vítr o rychlosti 70 km/hod.

19.X. ­ Pomezní boudy, polojasno, teplota 0 ­ 6°C, západní vítr

20.X. ­ Špindlerova bouda, polojasno, teplota ­3 ­ 5°C, jižní vítr

25.X. ­ Špindlerova bouda, oblačno, teplota 5 ­ 13°C, jižní vítr

29.X. ­ Vosecká bouda, polojasno, teplota 5 ­ 13°C, mírný jihovýchodní vítr

Výsledky

Detailní přehled zaznamenaných druhů ptáků, jejich početnost v jednotlivých dnech, dominanci a počet hodin pozorování ukazuje tab. 1.

Tab. 1. Přehled táhnoucích ptáků v Krkonoších na podzim roku 2004 (celkem ­ celkový počet pozorovaných ptáků, d ­ dominance v %, VB ­ Vosecká bouda, ŠB ­ Špindlerova bouda, PB ­ Pomezní boudy)

Den 2.IX. 17.IX. 2.X. 4.X. 5.X.

11.X. 13.X. 19.X. 20.X. 25.X. 29.X.

celkem d

Počet hodin 3 3,5 9 5 5 4

2 5 5 5 4,5 51

Místo VB VB VB PB ŠB PB

ŠB PB ŠB ŠB VB

Phalacrocorax carbo 6 2

Anser fabalis 15

Circus cyaneus 1

1 2 1 5 0,00

Accipiter gentilis 1

1 2 0,00

A. nisus 5 4 4

7 4 4 28 0,02

Buteo buteo

31 2 33 0,02

Falco tinnunculus 2

F. subbuteo 1

F. columbarius 1 1

F. peregrinus 1

Gallinago gallinago 1

Columba palumbus 303 350

1 654 0,50

Dendrocopus major 1 1 1

Picus viridis 1

2 10 0,01

15 0,01

1 3 0,00

1 0,00

1 3 0,00

1 2 0,00

1 0,00

3 0,00

1 0,00

Lullula arborea 187 6 2

17 15 7 234 0,18

Alauda arvensis 40 12

Hirundo rustica 2 1 107

Anthus trivialis 14 3

A. pratensis 16 4 33 166 21 4

8 122 19 93 486 0,37

A. spinoletta

1 1 0,00

Motacilla cinerea 1

M. flava 50 1 1

M. alba 31 26 28

9 2 1 97 0,07

Prunella modularis 3 8

Erithacus rubecula 4 33 6

1 2 46 0,03

Phoenicurus ochruros 6 4 3 5

P. phoenicurus 3

Saxicola rubetra 1

Oenathe oenathe 1 1

Turdus torquatus 1

T. merula 3 24 2

T. pilaris 1 74 17 11 77

3 47 490 65 1078 1863 1,41

T. philomelos 4 4 62 15 8

T. iliacus 1 7

2 44 53 107 0,08

T. viscivorus 5 3 48 19 2 1

Phylloscopus collyb. 6 4 3 1

P. trochilus 6 3

Sylvia atricapilla 2

Ficedula hypoleuca 2

Regulus regulus 2

5 63 208 278 0,21

Parus ater 3 27 3 13 1 9

10 2 1 69 0,05

P. caeruleus 5 25 5 17 21 90

74 10 10 13 270 0,20

P. major 9 60 6 65

112 31 1 238 522 0,39

Lanius excubitor

1 53 0,04

110 0,08

17 0,01

1 0,00

52 0,04

11 0,01

2 1 21 0,02

3 0,00

1 0,00

2 0,00

1 0,00

4 33 0,02

3 3 1 100 0,08

13 6 11 108 0,08

14 0,01

9 0,01

2 0,00

2 0,00

1 1 0,00

Troglodytes troglod. 3

1 4 0,00

Bombycilla garrulus

Sitta europaea 1

2 3 0,00

Nucifraga caryocat. 2

Garrulus glandarius 9 3 2 32 47

65 4 1 163 0,12

Sturnus vulgaris 100 14 513 3

171 1 74 15 24 915 0,69

Fringilla coelebs 4 93 68653 14442 8041

1728 92 789 8869 1451 410 10457 78,92

F. montifringilla 1 252 492 1175

381 19 670 7919 1528 929 13366 10,09

Serinus serinus 5 4 7

3 11 5 2 37 0,03

Carduelis chloris 6 20 30 3

2 27 208 115 56 467 0,35

C. cannabina 71 61 13

3 63 51 34 296 0,22

C. carduelis 20 20 8 1

55 236 162 243 745 0,56

C. spinus 26 130 316 1003 1185

86 371 1145 614 203 5079 3,83

C. cabaret 2

2 1 3 10 18 0,01

Loxia curvirostra 35 101 328 37 5

3 5 14 26 5 559 0,42

Pyrrhula pyrrhula 5 2 1

94 293 149 65 609 0,46

Coccothraustes cocc. 86 112 31

Emberiza citrinella

2 6 5 1 14 0,01

E. schoeniclus 9 9 1

14 11 6 50 0,04

Celkem 213 510 70372 17814 10663

2746 117 2344 19601 4368 3709 132457

Hodinový průměr 71 146 7819 3563

2133 687 58 469 3920 874 824

2597

1 1 0,00

2 1 5 0,00

4 35 11 279 0,21

Souhrnné výsledky za jednotlivá místa pozorování ukazuje tab. 2.

Tab. 2. Srovnání počtu táhnoucích ptáků a intenzita tahu na 3 lokalitách Krkonoš.

Místo pozorování Počet hodin Počet ptáků

Hodinový průměr

Vosecká bouda 20 74 804

3 740

Špindlerova bouda 17 34 749

2 044

Pomezní boudy 14 22 904

1636

Celkem 51 132 457 2

597

Souhrn

V roce 2004 byl pozorován podzimní tah ptáků na 3 místech Krkonošského národního parku po dobu 11 dnů ( Vosecká bouda 4x, Špindlerova bouda 4x, Pomezní boudy 3x). Během 51 hod. vizuálního sledování bylo zaznamenáno 132 457 ptáků v 63 druzích a průměrnou intenzitou tahu 2 597 ex./hod. Za příznivých klimatických podmínek dosahuje na všech 3 lokalitách početnost táhnoucích ptáků během jednoho dne i několika desítek tisíc. Nejpočetnějšími druhy přeletujícími hřebeny Krkonoš je pěnkava obecná (Fringilla coelebs), pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla) a čížek lesní (Carduelis spinus), kteří tvoří téměř 93% táhnoucích ptáků.

Literatura

MILES P. 1980: Bilance činnosti ornitologické sekce při Správě Krkonošského národního parku v roce 1979 a plán práce na rok 1980. Prunella 6, 1: 2 ­8

MILES P. 1981: Bilance činnosti ornitologické sekce při Správě Krkonošského národního parku v roce 1980 a plán práce na rok 1981. Prunella 7, 1: 2 ­ 9