Tomáš Grim: Žádné senzační vymírání kosa černého se nekoná

  • pondělí, 09 prosinec 2019 20:04

Snaha porozumět příčinám změn početnosti různých druhů, i těch nejběžnějších, a přenést tyto poznatky do ochranářské praxe, je vždy chvályhodná. Snaha ale nestačí – respektive přijde vniveč, pokud výzkumníci, ať už profesionálové (vědci) či amatéři (občanská věda) nehrají podle předepsaných a zavedených pravidel vědeckého výzkumu. Článek Petra Stýbla bohužel naznačuje, že program Živá zahrada sice může plnit proklamovanou roli osvětovou, ale roli poznávací neplní téměř jistě.

Petr Stýblo: „Kos černý se na zahradách stále nevyskytuje tak často, jak tomu bývalo před rokem 2018.“

Tomáš Grim: Žádné důvěryhodné důkazy pro toto tvrzení autor neposkytuje. Seriózní data a analýzy dokládají pravý opak 

Petr Stýblo: „Český svaz ochránců přírody zveřejnil výsledky ze svého dlouhodobého programu Živá zahrada, které prokazovaly...“

Tomáš Grim: ...nanejvýš tak to, že autoři „výzkumu“ postrádají elementární znalosti vědecké metodiky a schopnost data zpracovat: uvést procenta krmítek, kde ptáci (ne)jsou, je – bohužel – zcela naivní. Pohled na pokyny ke sčítání jasně dokládají, že metodika je špatně: pokud není zahrnuta informace o tzv. matoucích proměnných, získá takový program jen hausnumera: jak šance zaznamenat druh, tak a odhad jeho početnosti totiž samozřejmě závisejí na ploše zahrady, vegetačním pokryvu, denní době, vlastnostech krmítka atd.

kos cerny 01

Mladý (jednoletý) samec kosa černého. Foceno dva dny před Štědrým večerem: urbanizovaní kosi jsou ve městech, která obsadili před delší dobou, stálí. Naopak ve městech obsazených teprve nedávno (např. v Rusku) a v zemědělské krajině si zachovávají migrační návyky, buď úplně nebo alespoň částečně. Tak tomu je i v ČR (viz např. Samaš a kol 2013). Zdroj | Tomáš Grim

Kvantifikace těchto zásadních matoucích proměnných v pokynech úplně chybí. Ale možná se mýlím, jen jsem v materiálech od ČSOP nenašel výstupy seriózní analýzy, tedy zobecněného lineárního smíšeného modelu s Poissonovou distribucí vysvětlované proměnné (pokud zkoumáme počty jedinců), nebo binární (pokud nám jde o přítomnost/nepřítomnost druhu), a kontrolou pro opakovaná měření prostřednictvím lokality jako náhodného efektu (a nejlépe i kontrolou pro tzv. prostorovou autokorelaci dat). Bez takové či podobné analýzy nelze o změnách početnosti jakéhokoli druhu tvrdit vůbec nic.

mlade kosa 02
Přibližně týdenní mládě kosa černého není žádný velký krasavec. Helsinki, Finsko Zdroj | Tomáš Grim

Petr Stýblo: „Sdělení o úbytku kosů vyvolalo u některých ptačích odborníků nevěřícné a někdy i dost hysterické reakce...“

Tomáš Grim: Odkaz vede k zcela seriózní a daty podložené kritice z pera jednoho z našich předních ornitologů Petra Voříška. Ornitologa, tj. ne laického ptáčkaře (Grim 2011a,b,c,d), který sčítá na krmítku a pochopitelně nezná odbornou metodiku a statistiku, bez nichž žádný závěr o populačních trendech učinit nelze.

A pokud v debatě zaznělo něco „hysterického“, co jiného než dryáčnický titulek „15 let pozorování ptáků na krmítku – vymře obyčejný kos?“ (ČSOP 3. 1. 2019: ). Kritizovat za údajnou „hysteričnost“ seriózního odborníka a sám se podepsat (text je anonymní a zodpovědnost za něj tedy nesou koordinátoři programu Živá zahrada) pod otevřeně hysterický, skandální a bulvární titulek není seriózní kritika či debata; je to jen ukázka Jungovské projekce.

Petr Stýblo: „neochvějné závěry, které lze učinit“.

Tomáš Grim: Přání otcem smyšlenky – takováto rétorika je jen dalším důkazem, že autor nemá – bohužel – o seriózním výzkumu dostatečné znalosti: ve vědě žádné (!) závěry nejsou nikdy (!) „neochvějné“. Odkaz na „neochvějnost“ je jen manipulativní rétorická podpásovka.

Petr Stýblo: „Mnohé obyčejné a hojné druhy živočichů tu s námi žijí, aniž by jim odborníci věnovali pozornost. Kos černý je naším běžným ptákem, ale o jeho životě se toho u nás moc neví.“

Tomáš Grim: Střelit ještě víc „mimo mísu“ by šlo těžko: kos černý je jedním z nejlépe prozkoumaných druhů nejen v ČR či Evropě, ale na světě vůbec. Jen letos (2019) o něm vyšlo 978 studií – ano, skoro tisícovka. Zadejte si na Google Scholar, který jistě intenzivně využíváte, když se s takovou suverenitou vyjadřujete o odborných tématech, heslo „Turdus merula“ – vyskočí Vám 27 000 výsledků. Dvacet sedm tisíc! Pěkný důkaz, že „odborníci /kosovi/ věnovali /malou/ pozornost“, že? :-)

V ČR je kos intenzivně bádán celé 20. století a dodnes, včetně mojí výzkumné skupiny, která o kosech publikuje skoro dvě desetiletí.

Petr Stýblo: „Vždyť ani není jasné, zda a v jakém množství tu na zimu naši kosi zůstávají a cizí kosi sem přilétají.“

Tomáš Grim: Je.

Z práce mojí výzkumné skupiny viz například Samaš a kol. 2013.

Není mi sice jasné, co přesně míní P. Stýblo slovem „jasné“, ale informace jsou k dispozici na to, abychom měli slušnou představu o tom, co kosi v zimě dělají. Což samozřejmě nevylučuje, že další výzkum přinese nečekané poznatky. Ve vědě žádné „neochvějné“ a finální poznatky nebudeme mít nikdy, z principu. U kosa i proto, že jeho biologie se, podobně jako u řady dalších druhů podléhajících „poměštění“, během urbanizace mění mimořádně rychle: co pro městského kosa platilo před pár desetiletími, dnes už jistě neplatí (Grim 2015).

Co říkají seriózní data a jejich analýzy?
To nejlepší, tedy solidními daty podložené závěry, nakonec: kos černý má v ČR posledních 40 let setrvalý trend – jeho populace ale stoupá. Stejně tak jako stoupá v celé Evropě.

Tento závěr není založen na pochybné „metodice“ Živých zahrad, ale na konzistentním a dlouhodobém sledování a solidní statistické analýze. Jak uvádějí Vermouzek a kol. (Spolkové zprávy ČSO 4/2019):

„K mírnému poklesu početnosti kosů mezi lety 2018 a 2019 skutečně došlo, výsledek je ale na hraně statistické průkaznosti (95% interval spolehlivosti je 0,90138–0,99742; pokud by přesáhl hranici 1,0, byl by pokles neprůkazný). ... Podobných, i mnohem výraznějších, schodků ve vývoji populace vidíme na grafu mnohem víc a z dlouhodobého hlediska nepředstavují nic neobvyklého.“

A to je přesně důvod, proč je naprostý nesmysl vyvozovat cokoli obecnějšího ze srovnání dvou po sobě jdoucích let: dva roky se budou vždy nějak lišit (aby byly úplně stejné, je biologicky nemožné) a šance, že zjistíme „pokles“ (který je ale pouhým statistickým „šumem“) je tedy celých 50 % - ! To už si pak místo výzkumu můžeme hodit pověstnou korunou...

Pokud bychom nějaké závěry ze srovnání dvou let (resp. jednoho roku proti skupině roků, jak to srovnává program Živá zahrada ve zprávě z 3. 1. 2019) udělali, dopustíme se tzv. pseudoreplikace; o tom, že takový badatelský „přestupek“ je snadné spáchat, svědčí nejlépe fakt, že pseudoreplikace je vůbec nejčastější chyba v ekologickém výzkumu (Grim 2016).

Žádné senzační vymírání se tedy nekoná: „Z širšího pohledu můžeme říct, že letošní rok je co do početnosti kosů černých čtvrtým nejlepším rokem za celou dobu sledování (od roku 1982), takže se kosům rozhodně celkově daří dobře“ (Vermouzek a kol. 2019).

Závěr
Už samotný titulek „Ornitologové tomu možná nevěří...“ dává tušit, kde je jádro pudla: ornitologové, tedy z definice „vědci zkoumající opeřenstvo“, hned tak něčemu skutečně nevěří – mají totiž v popisu práce kritické myšlení. To obnáší nedůvěru v jakékoli závěry, které nejsou podloženy solidními a reprezentativními daty a jejich adekvátní analýzou. Druhá strana mince je samozřejmě to, že autorovi textu (Petr Stýblo) nezbývá nic jiného, než svým žádnými seriózním daty nepodloženým „závěrům“ prostě jen věřit – ve smyslu slepé víry.

Bohužel se tedy zdá, že v programu Živé zahrady se naplnila moje slova z článků (odkazy níže Grim 2011a,b,c,d), kde jsem vysvětloval, proč je správné a užitečné rozlišovat „ornitology“ (profesionální biology) a „ptáčkaře“ (laické zájemce).

Texty jsem psal „kvůli ptáčkařům, „kteří ... ve svém volnu cílevědomě střádají data a publikují je podle ornitologických pravidel“. Bohužel často (připomínám, že často ≠ vždy) podle starobylých, chybných a vědci dávno opuštěných „pravidel“. Nesmyslná amatérská metodika mnohdy znemožňuje získaná data zpracovat a interpretovat“. (Grim 2011b)

Pokud má mít jakýkoli projekt – ať už profesionální nebo amatérský – smysl, musí se řídit zavedenými pravidly vědeckého výzkumu. Má-li mít projekt Živé zahrady také (sic) poznávací smysl, musí se těmito pravidly řídit také.

Zdroj: ekolist.cz

Naposledy změněno pondělí, 09 prosinec 2019 20:13

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte




Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

František Kopecký

František Kopecký

Michal Javůrek

Michal Javůrek

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

Renata Hasilová

Renata Hasilová

Michal Staněk

Michal Staněk

Richard Stehlík

Richard Stehlík

birdfoto birdwatching.cz legendy rockpalace birdwatching.cz holik birdwatching supra b irdwatching soucek birdwatching
birdwatcher biřrdwatching2018 hasilova birdwatching 2018
hok birdwatching jarda vanek logo birdtelemetry birdwatching 2018 vebr foto birdwatching
    ak havlena birdwatching 2018      

TOP seznamy - celkem registrováno 95 uživatelů

ČR Life List WP Life List ČR Year List 2022 WP Year List 2022 Poslední přírůstky
304 Jaroslav Vaněk 380 Zdeněk Souček 221 Jirka Rohlena 221 Jirka Rohlena 02.10.2022 Krkavec velký Josef Trojan
296 Zdeněk Souček 369 Vláďa Teplý 218 Jaroslav Vaněk 218 Jaroslav Vaněk 02.10.2022 Moudivláček lužní Josef Trojan
296 Birdwatching.cz 345 Jaroslav Vaněk 212 Luboš Klikar 213 Luboš Klikar 02.10.2022 Sýkora lužní Josef Trojan
276 Jirka Rohlena 330 Birdwatching.cz 200 Zdeněk Souček 200 Zdeněk Souček 01.10.2022 Moudivláček lužní Zdeněk Souček
273 Vláďa Teplý 311 Jirka Rohlena 196 Pavel Mezulián 197 Pavel Mezulián 29.09.2022 Chaluha příživná Pavel Mezulián
273 Pavel Mezulián 303 Jan Veber 177 Birdwatching.cz 177 Birdwatching.cz 29.09.2022 Jespák rezavý Pavel Mezulián
272 Michal Staněk 288 Renata Hasilová 153 Blancherose 153 Blancherose 29.09.2022 Ostříž lesní Pavel Mezulián
256 Renata Hasilová 286 Michal Staněk 146 Vratislav Ježek 146 Vratislav Ježek 29.09.2022 Konipas horský Zdeněk Souček
247 Blancherose 273 Pavel Mezulián 138 Renata Hasilová 139 Renata Hasilová 25.09.2022 Jespák písečný Zdeněk Souček
235 Patrik 264 Ondřej Beneš 132 Michal Hlaváč 132 Michal Hlaváč 20.09.2022 Kulík bledý Jirka Rohlena
219 Vladimír Toman 256 Martin Horyna 121 Michal Staněk 122 Michal Staněk 19.09.2022 Havran polní Miroslav Horák
213 Martin Horyna 248 Blancherose 117 Patrik 117 Patrik 19.09.2022 Kavka obecná Miroslav Horák
206 Ondřej Beneš 235 Patrik 114 Zdeněk Švajda 114 Zdeněk Švajda 16.09.2022 Pěnice pokřovní Pavel Mezulián
205 Michal Hlaváč 230 Markéta Večeřová 85 Josef Trojan 85 Josef Trojan 11.09.2022 Jespák křivozobý Zdeněk Souček
203 Vratislav Ježek 220 Vratislav Ježek 77 Miroslav Horák 77 Miroslav Horák 11.09.2022 Luňák hnědý Pavel Mezulián
202 Markéta Večeřová 219 Vladimír Toman 5 PrcaCZ 6 PrcaCZ 11.09.2022 Chocholouš obecný Pavel Mezulián
200 Ilona Jurečková 206 Michal Hlaváč 11.09.2022 Sokol stěhovavý Pavel Mezulián
187 Miroslav Horák 200 Ilona Jurečková 10.09.2022 Jespák písečný Pavel Mezulián
149 Jaromír Žebrák 189 Jiří Šantavý 10.09.2022 Kulík bledý Luboš Klikar
145 Jiří Šantavý 187 Miroslav Horák 10.09.2022 Racek středomořský Zdeněk Souček
140 Lukáš Novotný 149 Jaromír Žebrák 10.09.2022 Kulík písečný Zdeněk Souček
112 Josef Trojan 148 Martin Sochor 09.09.2022 Chřástal polní Jaroslav Vaněk
107 David Kuba 140 Lukáš Novotný 09.09.2022 Rybák bělokřídlý Jaroslav Vaněk
90 Radomír Zdarsa 112 Josef Trojan 09.09.2022 Kolpík bílý Jaroslav Vaněk
48 Lenka Marianna 108 David Kuba 09.09.2022 Jespák šedý Jaroslav Vaněk
37 Jirka Sochor 90 Radomír Zdarsa 09.09.2022 Raroh velký Jaroslav Vaněk
35 Iveta Doleželová 49 Lenka Marianna 09.09.2022 Lyskonoh úzkozobý Jaroslav Vaněk
16 Tereza Froňková 37 Jirka Sochor 09.09.2022 Koroptev polní Jaroslav Vaněk
11 Lenka Hodačová 35 Iveta Doleželová 09.09.2022 Jespák křivozobý Jaroslav Vaněk
1 Martin Vašíček 16 Tereza Froňková 09.09.2022 Poštolka rudonohá Jaroslav Vaněk