Tomáš Grim: Žádné senzační vymírání kosa černého se nekoná

  • pondělí, 09 prosinec 2019 20:04

Snaha porozumět příčinám změn početnosti různých druhů, i těch nejběžnějších, a přenést tyto poznatky do ochranářské praxe, je vždy chvályhodná. Snaha ale nestačí – respektive přijde vniveč, pokud výzkumníci, ať už profesionálové (vědci) či amatéři (občanská věda) nehrají podle předepsaných a zavedených pravidel vědeckého výzkumu. Článek Petra Stýbla bohužel naznačuje, že program Živá zahrada sice může plnit proklamovanou roli osvětovou, ale roli poznávací neplní téměř jistě.

Petr Stýblo: „Kos černý se na zahradách stále nevyskytuje tak často, jak tomu bývalo před rokem 2018.“

Tomáš Grim: Žádné důvěryhodné důkazy pro toto tvrzení autor neposkytuje. Seriózní data a analýzy dokládají pravý opak 

Petr Stýblo: „Český svaz ochránců přírody zveřejnil výsledky ze svého dlouhodobého programu Živá zahrada, které prokazovaly...“

Tomáš Grim: ...nanejvýš tak to, že autoři „výzkumu“ postrádají elementární znalosti vědecké metodiky a schopnost data zpracovat: uvést procenta krmítek, kde ptáci (ne)jsou, je – bohužel – zcela naivní. Pohled na pokyny ke sčítání jasně dokládají, že metodika je špatně: pokud není zahrnuta informace o tzv. matoucích proměnných, získá takový program jen hausnumera: jak šance zaznamenat druh, tak a odhad jeho početnosti totiž samozřejmě závisejí na ploše zahrady, vegetačním pokryvu, denní době, vlastnostech krmítka atd.

kos cerny 01

Mladý (jednoletý) samec kosa černého. Foceno dva dny před Štědrým večerem: urbanizovaní kosi jsou ve městech, která obsadili před delší dobou, stálí. Naopak ve městech obsazených teprve nedávno (např. v Rusku) a v zemědělské krajině si zachovávají migrační návyky, buď úplně nebo alespoň částečně. Tak tomu je i v ČR (viz např. Samaš a kol 2013). Zdroj | Tomáš Grim

Kvantifikace těchto zásadních matoucích proměnných v pokynech úplně chybí. Ale možná se mýlím, jen jsem v materiálech od ČSOP nenašel výstupy seriózní analýzy, tedy zobecněného lineárního smíšeného modelu s Poissonovou distribucí vysvětlované proměnné (pokud zkoumáme počty jedinců), nebo binární (pokud nám jde o přítomnost/nepřítomnost druhu), a kontrolou pro opakovaná měření prostřednictvím lokality jako náhodného efektu (a nejlépe i kontrolou pro tzv. prostorovou autokorelaci dat). Bez takové či podobné analýzy nelze o změnách početnosti jakéhokoli druhu tvrdit vůbec nic.

mlade kosa 02
Přibližně týdenní mládě kosa černého není žádný velký krasavec. Helsinki, Finsko Zdroj | Tomáš Grim

Petr Stýblo: „Sdělení o úbytku kosů vyvolalo u některých ptačích odborníků nevěřícné a někdy i dost hysterické reakce...“

Tomáš Grim: Odkaz vede k zcela seriózní a daty podložené kritice z pera jednoho z našich předních ornitologů Petra Voříška. Ornitologa, tj. ne laického ptáčkaře (Grim 2011a,b,c,d), který sčítá na krmítku a pochopitelně nezná odbornou metodiku a statistiku, bez nichž žádný závěr o populačních trendech učinit nelze.

A pokud v debatě zaznělo něco „hysterického“, co jiného než dryáčnický titulek „15 let pozorování ptáků na krmítku – vymře obyčejný kos?“ (ČSOP 3. 1. 2019: ). Kritizovat za údajnou „hysteričnost“ seriózního odborníka a sám se podepsat (text je anonymní a zodpovědnost za něj tedy nesou koordinátoři programu Živá zahrada) pod otevřeně hysterický, skandální a bulvární titulek není seriózní kritika či debata; je to jen ukázka Jungovské projekce.

Petr Stýblo: „neochvějné závěry, které lze učinit“.

Tomáš Grim: Přání otcem smyšlenky – takováto rétorika je jen dalším důkazem, že autor nemá – bohužel – o seriózním výzkumu dostatečné znalosti: ve vědě žádné (!) závěry nejsou nikdy (!) „neochvějné“. Odkaz na „neochvějnost“ je jen manipulativní rétorická podpásovka.

Petr Stýblo: „Mnohé obyčejné a hojné druhy živočichů tu s námi žijí, aniž by jim odborníci věnovali pozornost. Kos černý je naším běžným ptákem, ale o jeho životě se toho u nás moc neví.“

Tomáš Grim: Střelit ještě víc „mimo mísu“ by šlo těžko: kos černý je jedním z nejlépe prozkoumaných druhů nejen v ČR či Evropě, ale na světě vůbec. Jen letos (2019) o něm vyšlo 978 studií – ano, skoro tisícovka. Zadejte si na Google Scholar, který jistě intenzivně využíváte, když se s takovou suverenitou vyjadřujete o odborných tématech, heslo „Turdus merula“ – vyskočí Vám 27 000 výsledků. Dvacet sedm tisíc! Pěkný důkaz, že „odborníci /kosovi/ věnovali /malou/ pozornost“, že? :-)

V ČR je kos intenzivně bádán celé 20. století a dodnes, včetně mojí výzkumné skupiny, která o kosech publikuje skoro dvě desetiletí.

Petr Stýblo: „Vždyť ani není jasné, zda a v jakém množství tu na zimu naši kosi zůstávají a cizí kosi sem přilétají.“

Tomáš Grim: Je.

Z práce mojí výzkumné skupiny viz například Samaš a kol. 2013.

Není mi sice jasné, co přesně míní P. Stýblo slovem „jasné“, ale informace jsou k dispozici na to, abychom měli slušnou představu o tom, co kosi v zimě dělají. Což samozřejmě nevylučuje, že další výzkum přinese nečekané poznatky. Ve vědě žádné „neochvějné“ a finální poznatky nebudeme mít nikdy, z principu. U kosa i proto, že jeho biologie se, podobně jako u řady dalších druhů podléhajících „poměštění“, během urbanizace mění mimořádně rychle: co pro městského kosa platilo před pár desetiletími, dnes už jistě neplatí (Grim 2015).

Co říkají seriózní data a jejich analýzy?
To nejlepší, tedy solidními daty podložené závěry, nakonec: kos černý má v ČR posledních 40 let setrvalý trend – jeho populace ale stoupá. Stejně tak jako stoupá v celé Evropě.

Tento závěr není založen na pochybné „metodice“ Živých zahrad, ale na konzistentním a dlouhodobém sledování a solidní statistické analýze. Jak uvádějí Vermouzek a kol. (Spolkové zprávy ČSO 4/2019):

„K mírnému poklesu početnosti kosů mezi lety 2018 a 2019 skutečně došlo, výsledek je ale na hraně statistické průkaznosti (95% interval spolehlivosti je 0,90138–0,99742; pokud by přesáhl hranici 1,0, byl by pokles neprůkazný). ... Podobných, i mnohem výraznějších, schodků ve vývoji populace vidíme na grafu mnohem víc a z dlouhodobého hlediska nepředstavují nic neobvyklého.“

A to je přesně důvod, proč je naprostý nesmysl vyvozovat cokoli obecnějšího ze srovnání dvou po sobě jdoucích let: dva roky se budou vždy nějak lišit (aby byly úplně stejné, je biologicky nemožné) a šance, že zjistíme „pokles“ (který je ale pouhým statistickým „šumem“) je tedy celých 50 % - ! To už si pak místo výzkumu můžeme hodit pověstnou korunou...

Pokud bychom nějaké závěry ze srovnání dvou let (resp. jednoho roku proti skupině roků, jak to srovnává program Živá zahrada ve zprávě z 3. 1. 2019) udělali, dopustíme se tzv. pseudoreplikace; o tom, že takový badatelský „přestupek“ je snadné spáchat, svědčí nejlépe fakt, že pseudoreplikace je vůbec nejčastější chyba v ekologickém výzkumu (Grim 2016).

Žádné senzační vymírání se tedy nekoná: „Z širšího pohledu můžeme říct, že letošní rok je co do početnosti kosů černých čtvrtým nejlepším rokem za celou dobu sledování (od roku 1982), takže se kosům rozhodně celkově daří dobře“ (Vermouzek a kol. 2019).

Závěr
Už samotný titulek „Ornitologové tomu možná nevěří...“ dává tušit, kde je jádro pudla: ornitologové, tedy z definice „vědci zkoumající opeřenstvo“, hned tak něčemu skutečně nevěří – mají totiž v popisu práce kritické myšlení. To obnáší nedůvěru v jakékoli závěry, které nejsou podloženy solidními a reprezentativními daty a jejich adekvátní analýzou. Druhá strana mince je samozřejmě to, že autorovi textu (Petr Stýblo) nezbývá nic jiného, než svým žádnými seriózním daty nepodloženým „závěrům“ prostě jen věřit – ve smyslu slepé víry.

Bohužel se tedy zdá, že v programu Živé zahrady se naplnila moje slova z článků (odkazy níže Grim 2011a,b,c,d), kde jsem vysvětloval, proč je správné a užitečné rozlišovat „ornitology“ (profesionální biology) a „ptáčkaře“ (laické zájemce).

Texty jsem psal „kvůli ptáčkařům, „kteří ... ve svém volnu cílevědomě střádají data a publikují je podle ornitologických pravidel“. Bohužel často (připomínám, že často ≠ vždy) podle starobylých, chybných a vědci dávno opuštěných „pravidel“. Nesmyslná amatérská metodika mnohdy znemožňuje získaná data zpracovat a interpretovat“. (Grim 2011b)

Pokud má mít jakýkoli projekt – ať už profesionální nebo amatérský – smysl, musí se řídit zavedenými pravidly vědeckého výzkumu. Má-li mít projekt Živé zahrady také (sic) poznávací smysl, musí se těmito pravidly řídit také.

Zdroj: ekolist.cz

Naposledy změněno pondělí, 09 prosinec 2019 20:13

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte




Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

František Kopecký

František Kopecký

Petr Suvorov

Petr Suvorov

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

Renata Hasilová

Renata Hasilová

Michal Staněk

Michal Staněk

Richard Stehlík

Richard Stehlík

birdfoto birdwatching.cz legendy rockpalace birdwatching.cz holik birdwatching supra b irdwatching soucek birdwatching
birdwatcher biřrdwatching2018 hasilova birdwatching 2018
hok birdwatching jarda vanek logo birdtelemetry birdwatching 2018 vebr foto birdwatching
    ak havlena birdwatching 2018      

TOP seznamy - celkem registrováno 95 uživatelů

ČR Life List WP Life List ČR Year List 2022 WP Year List 2022 Poslední přírůstky
302 Jaroslav Vaněk 380 Zdeněk Souček 193 Jirka Rohlena 193 Jirka Rohlena 15.05.2022 Bělořit šedý Vratislav Ježek
295 Birdwatching.cz 369 Vláďa Teplý 189 Luboš Klikar 190 Luboš Klikar 15.05.2022 Rákosník velký Renata Hasilová
295 Zdeněk Souček 340 Jaroslav Vaněk 163 Zdeněk Souček 163 Zdeněk Souček 15.05.2022 Datel černý Renata Hasilová
276 Jirka Rohlena 329 Birdwatching.cz 145 Birdwatching.cz 145 Birdwatching.cz 15.05.2022 Vlha pestrá Renata Hasilová
273 Vláďa Teplý 303 Jan Veber 136 Renata Hasilová 137 Renata Hasilová 15.05.2022 Pěnice slavíková Josef Trojan
272 Michal Staněk 288 Renata Hasilová 128 Vratislav Ježek 128 Vratislav Ježek 15.05.2022 Konipas horský Josef Trojan
266 Pavel Mezulián 286 Michal Staněk 121 Michal Staněk 122 Michal Staněk 15.05.2022 Strnad luční Josef Trojan
256 Renata Hasilová 281 Jirka Rohlena 117 Patrik 117 Patrik 15.05.2022 Sedmihlásek hajní Josef Trojan
247 Blancherose 266 Pavel Mezulián 117 Michal Hlaváč 117 Michal Hlaváč 15.05.2022 Krutihlav obecný Josef Trojan
235 Patrik 264 Ondřej Beneš 77 Josef Trojan 77 Josef Trojan 15.05.2022 Strnad obecný Josef Trojan
219 Vladimír Toman 248 Blancherose 73 Pavel Mezulián 73 Pavel Mezulián 15.05.2022 Drozd brávník Josef Trojan
212 Martin Horyna 246 Martin Horyna 70 Blancherose 70 Blancherose 15.05.2022 Mlynařík dlouhoocasý Josef Trojan
206 Ondřej Beneš 235 Patrik 69 Zdeněk Švajda 69 Zdeněk Švajda 15.05.2022 Pěvuška modrá Josef Trojan
204 Michal Hlaváč 230 Markéta Večeřová 61 Miroslav Horák 61 Miroslav Horák 15.05.2022 Králíček ohnivý Josef Trojan
203 Vratislav Ježek 220 Vratislav Ježek 5 PrcaCZ 6 PrcaCZ 15.05.2022 Konipas bílý Josef Trojan
202 Markéta Večeřová 219 Vladimír Toman 14.05.2022 Kolpík bílý Birdwatching.cz
200 Ilona Jurečková 205 Michal Hlaváč 14.05.2022 Pisík obecný Birdwatching.cz
187 Miroslav Horák 200 Ilona Jurečková 14.05.2022 Husice nilská Birdwatching.cz
149 Jaromír Žebrák 189 Jiří Šantavý 14.05.2022 Kulík písečný Birdwatching.cz
145 Jiří Šantavý 187 Miroslav Horák 14.05.2022 Rybák obecný Birdwatching.cz
140 Lukáš Novotný 149 Jaromír Žebrák 14.05.2022 Volavka stříbřitá Birdwatching.cz
108 Josef Trojan 148 Martin Sochor 14.05.2022 Koliha velká Birdwatching.cz
107 David Kuba 140 Lukáš Novotný 14.05.2022 Kulík říční Birdwatching.cz
90 Radomír Zdarsa 108 David Kuba 14.05.2022 Racek černohlavý Birdwatching.cz
48 Lenka Marianna 108 Josef Trojan 14.05.2022 Kvakoš noční Birdwatching.cz
35 Iveta Doleželová 90 Radomír Zdarsa 14.05.2022 Břehouš černoocasý Birdwatching.cz
26 Jirka Sochor 49 Lenka Marianna 14.05.2022 Žluva hajní Birdwatching.cz
16 Tereza Froňková 35 Iveta Doleželová 14.05.2022 Tenkozobec opačný Birdwatching.cz
11 Lenka Hodačová 26 Jirka Sochor 14.05.2022 Vodouš rudonohý Birdwatching.cz
1 Martin Vašíček 16 Tereza Froňková 14.05.2022 Čírka modrá Birdwatching.cz