Sluch je schopnost vnímat zvuky a je společný všem vyšším živočichům, kteří jsou vybaveni speciálním smyslovým orgánem - uchem. Pokud nemáte se sluchem problémy a je vše v pořádku, ani na chviku se nikdo z nás nepozastaví nad tím, že by to mělo být jinak. Prostě to bereme jako samozřejmost. Při pozorování ptáků by si každý z nás asi řekl, že nejdůležitější je vlastně ptáky vidět .... Takže věta : "Přišel jsem, viděl jsem a určil jsem!" je na místě. Sluch je až druhořadá věc. Ale ono to tak doslova není.

Pokud sledujete ptáky třeba na rybníku, nemáte problém je vidět a určit. Je dostatek času na to postavit stativák, pořádně se rozhléhnout a kochat se druhy, které je na hladině rybníka vidět nebo se pohybují po okolí. V okamžiku, když půjdete třeba do lesa nebo polní cestou a většina ptactva se pohybuje, létá vám na hlavou nebo se ukrývá ve větvích, pak zjistíte, že samotné oko na jejich určení nestačí a dřív, než ptáky uvidíte, je vlastně slyšíte. Sluch se dostává na první místo a pokud ho máte poškozený, máte s určováním problém.

A o tom bude můj příběh:
   "Pozorování ptáků jsem miloval už od mládí a proto jsem se rozhodl oprášit staré ornitologické deníky a zhruba po 30-ti letech se vrátit k tomuto úžasnému koníčku. Ani ve snu mi nenapadlo, jak následek úrazu - 70% ztráta sluchu, bude mým velkým handicapem. Po okrajovém prostudování doporučené literatury a nakoupení nového dalekohledu, stativu, monokuláru a batohu jsem pln očekávání kontaktoval svého dlouholetého kamaráda a tenkrát svého "učitele" a jednoho z nejuznávanějších ornitologů a těšil se na naší první výpravu. Den D konečně přišel.
   První zastávka neměla chybu. Bylo krásně a rybník byl doslova poset ptáky. Na jedné straně jsem viděl labuť velkou (Cygnus olor), nedaleko od ná byla skupinka potápek roháčů (Podiceps cristatus), na opačné straně pluly po hladině lysky černé (Fulica atra) s mládaty a nad rybníkem létali hejna racků chechtavých (Larus ridibundus). Jako královna se ladně pohybovala na břehu volavka bílá (Egretta alba) a uprostřed celé té krásy na malém ostrůvku se do krajiny rozhlíželo několik kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo). Vše jsem sám určil a těšil se na další poznané a mnou samotným určené druhy. Notýsek se plnil. Asi po hodině pozorování jsme sbalili dalekohledy a vydali se do nedalekého lesa. Po prvních pár set metrech mi kamarád povídá:" Poslouchej, tady je slyšet strnad obecný (Emberiza citrinella), támhle je někde pěnkava jíkavec (Fringilla montifringilla), z téhle strany slyším budníčka lesního (Phylloscopus sibilatrix) a vzadu za námi je určitě drozd zpěvný (Turdus philomelos). V ten okamžik jsem si vše uvědomil. Já neslyšel nic. Prostě ticho. Přemýšlel jsem co dál a nakonec se rozhodl k nákupu naslouchadla, spoléhal na jeho funkčnost a těšil se na to, až přijde a já ho vyzkouším v praxi.
   Jaké bylo mé zklamání, když po uvedení naslouchadla do provozu bylo nejenže opět ticho, ale přístroj začal vydávat pouze bzučivé a nepříjemné zvuky a já neslyšel, krom těchto odpudivých zvuků, zase nic. Z naslouchátka se stalo rázem vrnítko možná tak dobré na lákání koček a to bylo vše. Prostě nefungovalo. Takže jsem ho vrátil a vydal se ke své lékařce a objednal si "opravdové" naslouchadlo. Teď čekám, až bude vyrobené a spoléhám na jeden z jeho programů - les, že mi umožní proniknout do světa ptačích hlasů a určovat ptáky i podle zvuku."

..... tento příběh je psán s nadhledem, ale pravdou zůstává, že dokud o něco nepřijdete, neuvědomíte si, jak moc je to pro vás důležité. A o sluchu to platí několikanásobněkrát.

V pozorování ptáků je sluch stejně tak důležitý jako zrak. Některé ptáky nemusíte ani pohledem určit, ale už po hlase zjistíte, co za druh to je a kde se přibližně ukrývá. I na webových stránkách je mnoho odkazů s databází hlasů ptáků, které si můžete i stáhnout a potom nahrát třeba do mobilu. Je to např. http://www.rozhlas.cz/hlas/portal/, http://www.rozhlas.cz/hlas/portal/a velice skvělé stránky http://www.xeno-canto.org./

Chce to jen trpělivost, chuť se učit a hlavně - SLYŠET!