Z Česka mizí chocholouši, čejky a koroptve. Může za to zemědělství i dotace, říká ornitolog

  • úterý, 24 červenec 2018 20:30

"Nedokážeme říct, jestli to ještě může takhle přežívat dvacet nebo padesát let. Spousta civilizací ale v minulosti 'dojela' na to, že nebyly schopny samy sebe uživit, že si svoje životní prostředí zničily," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ornitolog a zemědělský koordinátor Václav Zámečník z České ornitologické společnosti.

V jakém stavu je ptactvo, které se vyskytuje na území České republiky?
Ptactvo musíme rozdělit do skupin podle typu prostředí, která obývají. Když bych chtěl zhodnotit, která z nich je na tom nejhůře, tak jsou to ptáci zemědělské krajiny. Tedy ptačí druhy otevřené zemědělské krajiny, ať už to byly původně stepní, nebo mokřadní druhy. Jejich počty u nás klesly od roku 1982 více než o třetinu. Na začátku 90. let bylo vidět, že se situace stabilizovala a počty dokonce mírně vzrostly. Pak se situace prudce zhoršila, což trvá dodnes.

Jak tyto proměny vysvětlujete?
Zemědělská krajina byla v tu dobu v přechodném období, řešily se vlastnické vztahy, ekonomická situace v zemědělství nebyla dobrá. Začaly se opět objevovat úhory, klesla spotřeba chemických látek, zdaleka ne všechny louky se dosekávaly.

V polovině 90. let se situace stabilizovala a začal opět postupný pokles počtu ptáků, který umocnil vstup do EU v roce 2004. Zemědělci najeli na systém dotací. Do té doby de facto nikdo moc neřešil, jestli je louka posečena až k cestě nebo k lesu. Se vstupem do EU se ale zavedl systém přesně vymezených půdních bloků. Do hry vstoupil kontrolní orgán a zemědělci začali řešit každý metr, aby získali na dotacích co nejvíc a vyhnuli se hrozbě vysokých pokut, což vedlo k tomu, že se i hůř dostupná a často pro zvěř zajímavá místa začala likvidovat.

Dotace významně mění chování zemědělců, ať už třeba pěstováním kukuřice do bioplynek, řepky na biopaliva, nebo nárůstem počtu pasených zvířat na horách.

Kterým druhům intenzivní zemědělství nesvědčí?
Je jich celá řada. Z těch dříve běžných druhů patří v posledních desetiletích mezi nejvíce ubývající např. linduška luční, chocholouš, čejka nebo koroptev. V případě koroptví přitom víme, že nejvíce jim ublížilo scelování polí spojené s likvidací mezí a jiných krajinných prvků v 50. a 60. letech minulého století. U některých druhů sledujeme pokles početnosti až v posledních letech v reakci na změny způsobené dotační politikou. S nárůstem trvalých pastvin na horách mizí chřástal polní, který patří mezi evropsky chráněné živočichy v rámci soustavy Natura 2000.

Na záchranu chřástala ale vznikla dotace, která může být příkladem pro další. Jak to funguje?
Na jeho podporu vznikla zacílená zemědělská dotace, kdy zemědělci dostávají kompenzace za to, že nechávají louku neposečenou delší čas než standardně. Například sečou až v polovině srpna a ne tak kvalitní travní hmotu. A mezitím mohou na loukách hnízdit ptáci. Z opatření tak mají prospěch i další ptačí druhy jako křepelka, bramborníček hnědý nebo ťuhýk obecný.

Tyto druhy jsou ohrožené, jak jsou ale užitečné?
Dřívější dělení na užitečné a neužitečné druhy je naštěstí překonané. Každý druh má svou nezastupitelnou funkci ve fungování krajiny a čím je ta krajina pestřejší, tím je v ní i víc druhů. Když jdu na pole a vidím čejku, elegantního ptáka s typickou chocholkou, tak mě to vždy potěší.

Byl bych nerad, aby se další generace jednou dostaly do situace, kdy jim jejich rodiče budou vyprávět: Tady před lety hnízdily čejky a ten jejich typický hlas patřil k jarnímu koloritu. A oni to už nebudou mít možnost zažít. Už jen samotná existence těch druhů má svou kulturně-estetickou hodnotu. Krajina a způsob hospodaření v ní vytvářejí podmínky ptákům a dalším zvířatům; pokud tam nebudou, je jasné, že něco není v pořádku. Je to lakmusový papírek.

Konkrétně čejka od roku 1982 ubyla až o 80 procent, jak je možné, že tak moc?
Čejka dříve patřila do skupiny tzv. lučních bahňáků a na orné půdě, kde je dnes dominantní, začala hnízdit postupně. Byla tam v podstatě vytlačena. U nás spousta ptačích druhů byla dříve vázána na nivní, podmáčené louky, dokonce i tetřívek obecný, který dnes rapidně ubývá i v Krkonošském národním parku, byl ještě před padesáti lety i v nížinách. Louky tehdy vypadaly jinak. S tím, jak se začalo odvodňovat v honbě za novou ornou půdou, se zničila spousta mokřadů. Odvodněna je vlastně až čtvrtina zemědělské půdy.

To, co vidíme od roku 1982, je často už jen dozvuk poklesu, který u čejky začal mnohem dřív. Dnes jsou louky suché, druhově chudé a s hustým porostem, je tam málo hmyzu, tím pádem ptákům už nevyhovují a radši míří do polí a nejčastěji do oranišť. Jenže na nich v době hnízdění začnou hospodařit zemědělci. Velká část ptáků při tom přijde o snůšku a leckdy i o mláďata.

Když bude méně ptáků, přemnoží se hmyz a škůdci, příroda přestane dobře fungovat, jak to řešit?
Může to vést k destabilitě prostředí, kdy budou častější kalamitní stavy. Naším cílem by měla být snaha o co nejpestřejší krajinu, ve které fungují přirozené přírodní procesy. Potřebujeme do krajiny doplnit chybějící prvky, jako jsou malé mokřady, extenzivně udržované travnaté plochy s keři, různé typy biopásů, rozšířit osevní postupy a tím předcházet stavům, kdy jsme schopni škůdce vyřešit jen pomocí chemie. My si vlastně šlechtíme super odolné škůdce.

Na semináři v akademii věd tento týden zaznělo, že jsme možná poslední generace, která může s obnovou krajiny něco dělat. Je na tom česká krajina opravdu tak špatně?
Obávám se, že je. Dochází tu ještě k dalšímu vlivu - a to je klimatická změna. Vede k tomu, že jevy v krajině jsou čím dál extrémnější. Už dnes je vidět, že rozložení a charakter srážek se mění a krajina je bohužel ještě ohroženější. Kvůli intenzivnímu zemědělství dochází k celé řadě negativních jevů a ve stejný okamžik do nich vstupuje klimatická změna, která zvyšuje nároky na kvalitu prostředí, aby fungovalo.

Nedokážeme říct, jestli to ještě může takhle přežívat dvacet nebo padesát let. Spousta civilizací ale v minulosti "dojela" na to, že nebyly schopny samy sebe uživit, že si svoje životní prostředí zničily. A bohužel zatím není vidět, že by se drancující přístup ke krajině nějak významně měnil.

Můžou se úhory, tedy části pole dočasně ležící ladem, stát řešením pro záchranu mizejících druhů?
V úhoru dostávají prostor všechny důležité procesy. Úhor se ze své podstaty může lišit jeden od druhého, protože každá půda má jinou semennou banku a jinou historii. Když tedy necháte úhor někde stát, jeden bude více kvetoucí, druhý bude hustě zarostlý, jiný méně.

Důležité je, že v tom prostoru nedochází k žádnému agrotechnickému zásahu. Tím pádem se tam mohou vyvíjet různé druhy hmyzu. Mohou tam hnízdit ptáci, aniž by do nich uprostřed hnízdění vjel traktor. Pokud by se s úhory v krajině sofistikovaně počítalo, vedlo by to ke zvýšení pestrosti prostředí, a tudíž i k vyšší početnosti a pestrosti druhů, které v zemědělské krajině jsou.

zdroj: aktualne.cz

Naposledy změněno středa, 23 leden 2019 07:09

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte




Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

František Kopecký

František Kopecký

Petr Suvorov

Petr Suvorov

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

Renata Hasilová

Renata Hasilová

Michal Staněk

Michal Staněk

Richard Stehlík

Richard Stehlík

birdfoto birdwatching.cz legendy rockpalace birdwatching.cz holik birdwatching supra b irdwatching soucek birdwatching
birdwatcher biřrdwatching2018 hasilova birdwatching 2018
hok birdwatching jarda vanek logo birdtelemetry birdwatching 2018 vebr foto birdwatching
    ak havlena birdwatching 2018      

TOP seznamy - celkem registrováno 95 uživatelů

ČR Life List WP Life List ČR Year List 2022 WP Year List 2022 Poslední přírůstky
302 Jaroslav Vaněk 380 Zdeněk Souček 193 Jirka Rohlena 193 Jirka Rohlena 15.05.2022 Bělořit šedý Vratislav Ježek
295 Birdwatching.cz 369 Vláďa Teplý 189 Luboš Klikar 190 Luboš Klikar 15.05.2022 Rákosník velký Renata Hasilová
295 Zdeněk Souček 340 Jaroslav Vaněk 163 Zdeněk Souček 163 Zdeněk Souček 15.05.2022 Datel černý Renata Hasilová
276 Jirka Rohlena 329 Birdwatching.cz 145 Birdwatching.cz 145 Birdwatching.cz 15.05.2022 Vlha pestrá Renata Hasilová
273 Vláďa Teplý 303 Jan Veber 136 Renata Hasilová 137 Renata Hasilová 15.05.2022 Pěnice slavíková Josef Trojan
272 Michal Staněk 288 Renata Hasilová 128 Vratislav Ježek 128 Vratislav Ježek 15.05.2022 Konipas horský Josef Trojan
266 Pavel Mezulián 286 Michal Staněk 121 Michal Staněk 122 Michal Staněk 15.05.2022 Strnad luční Josef Trojan
256 Renata Hasilová 281 Jirka Rohlena 117 Patrik 117 Patrik 15.05.2022 Sedmihlásek hajní Josef Trojan
247 Blancherose 266 Pavel Mezulián 117 Michal Hlaváč 117 Michal Hlaváč 15.05.2022 Krutihlav obecný Josef Trojan
235 Patrik 264 Ondřej Beneš 77 Josef Trojan 77 Josef Trojan 15.05.2022 Strnad obecný Josef Trojan
219 Vladimír Toman 248 Blancherose 73 Pavel Mezulián 73 Pavel Mezulián 15.05.2022 Drozd brávník Josef Trojan
212 Martin Horyna 246 Martin Horyna 70 Blancherose 70 Blancherose 15.05.2022 Mlynařík dlouhoocasý Josef Trojan
206 Ondřej Beneš 235 Patrik 69 Zdeněk Švajda 69 Zdeněk Švajda 15.05.2022 Pěvuška modrá Josef Trojan
204 Michal Hlaváč 230 Markéta Večeřová 61 Miroslav Horák 61 Miroslav Horák 15.05.2022 Králíček ohnivý Josef Trojan
203 Vratislav Ježek 220 Vratislav Ježek 5 PrcaCZ 6 PrcaCZ 15.05.2022 Konipas bílý Josef Trojan
202 Markéta Večeřová 219 Vladimír Toman 14.05.2022 Kolpík bílý Birdwatching.cz
200 Ilona Jurečková 205 Michal Hlaváč 14.05.2022 Pisík obecný Birdwatching.cz
187 Miroslav Horák 200 Ilona Jurečková 14.05.2022 Husice nilská Birdwatching.cz
149 Jaromír Žebrák 189 Jiří Šantavý 14.05.2022 Kulík písečný Birdwatching.cz
145 Jiří Šantavý 187 Miroslav Horák 14.05.2022 Rybák obecný Birdwatching.cz
140 Lukáš Novotný 149 Jaromír Žebrák 14.05.2022 Volavka stříbřitá Birdwatching.cz
108 Josef Trojan 148 Martin Sochor 14.05.2022 Koliha velká Birdwatching.cz
107 David Kuba 140 Lukáš Novotný 14.05.2022 Kulík říční Birdwatching.cz
90 Radomír Zdarsa 108 David Kuba 14.05.2022 Racek černohlavý Birdwatching.cz
48 Lenka Marianna 108 Josef Trojan 14.05.2022 Kvakoš noční Birdwatching.cz
35 Iveta Doleželová 90 Radomír Zdarsa 14.05.2022 Břehouš černoocasý Birdwatching.cz
26 Jirka Sochor 49 Lenka Marianna 14.05.2022 Žluva hajní Birdwatching.cz
16 Tereza Froňková 35 Iveta Doleželová 14.05.2022 Tenkozobec opačný Birdwatching.cz
11 Lenka Hodačová 26 Jirka Sochor 14.05.2022 Vodouš rudonohý Birdwatching.cz
1 Martin Vašíček 16 Tereza Froňková 14.05.2022 Čírka modrá Birdwatching.cz