Z Česka mizí chocholouši, čejky a koroptve. Může za to zemědělství i dotace, říká ornitolog

  • úterý, 24 červenec 2018 20:30

"Nedokážeme říct, jestli to ještě může takhle přežívat dvacet nebo padesát let. Spousta civilizací ale v minulosti 'dojela' na to, že nebyly schopny samy sebe uživit, že si svoje životní prostředí zničily," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ornitolog a zemědělský koordinátor Václav Zámečník z České ornitologické společnosti.

V jakém stavu je ptactvo, které se vyskytuje na území České republiky?
Ptactvo musíme rozdělit do skupin podle typu prostředí, která obývají. Když bych chtěl zhodnotit, která z nich je na tom nejhůře, tak jsou to ptáci zemědělské krajiny. Tedy ptačí druhy otevřené zemědělské krajiny, ať už to byly původně stepní, nebo mokřadní druhy. Jejich počty u nás klesly od roku 1982 více než o třetinu. Na začátku 90. let bylo vidět, že se situace stabilizovala a počty dokonce mírně vzrostly. Pak se situace prudce zhoršila, což trvá dodnes.

Jak tyto proměny vysvětlujete?
Zemědělská krajina byla v tu dobu v přechodném období, řešily se vlastnické vztahy, ekonomická situace v zemědělství nebyla dobrá. Začaly se opět objevovat úhory, klesla spotřeba chemických látek, zdaleka ne všechny louky se dosekávaly.

V polovině 90. let se situace stabilizovala a začal opět postupný pokles počtu ptáků, který umocnil vstup do EU v roce 2004. Zemědělci najeli na systém dotací. Do té doby de facto nikdo moc neřešil, jestli je louka posečena až k cestě nebo k lesu. Se vstupem do EU se ale zavedl systém přesně vymezených půdních bloků. Do hry vstoupil kontrolní orgán a zemědělci začali řešit každý metr, aby získali na dotacích co nejvíc a vyhnuli se hrozbě vysokých pokut, což vedlo k tomu, že se i hůř dostupná a často pro zvěř zajímavá místa začala likvidovat.

Dotace významně mění chování zemědělců, ať už třeba pěstováním kukuřice do bioplynek, řepky na biopaliva, nebo nárůstem počtu pasených zvířat na horách.

Kterým druhům intenzivní zemědělství nesvědčí?
Je jich celá řada. Z těch dříve běžných druhů patří v posledních desetiletích mezi nejvíce ubývající např. linduška luční, chocholouš, čejka nebo koroptev. V případě koroptví přitom víme, že nejvíce jim ublížilo scelování polí spojené s likvidací mezí a jiných krajinných prvků v 50. a 60. letech minulého století. U některých druhů sledujeme pokles početnosti až v posledních letech v reakci na změny způsobené dotační politikou. S nárůstem trvalých pastvin na horách mizí chřástal polní, který patří mezi evropsky chráněné živočichy v rámci soustavy Natura 2000.

Na záchranu chřástala ale vznikla dotace, která může být příkladem pro další. Jak to funguje?
Na jeho podporu vznikla zacílená zemědělská dotace, kdy zemědělci dostávají kompenzace za to, že nechávají louku neposečenou delší čas než standardně. Například sečou až v polovině srpna a ne tak kvalitní travní hmotu. A mezitím mohou na loukách hnízdit ptáci. Z opatření tak mají prospěch i další ptačí druhy jako křepelka, bramborníček hnědý nebo ťuhýk obecný.

Tyto druhy jsou ohrožené, jak jsou ale užitečné?
Dřívější dělení na užitečné a neužitečné druhy je naštěstí překonané. Každý druh má svou nezastupitelnou funkci ve fungování krajiny a čím je ta krajina pestřejší, tím je v ní i víc druhů. Když jdu na pole a vidím čejku, elegantního ptáka s typickou chocholkou, tak mě to vždy potěší.

Byl bych nerad, aby se další generace jednou dostaly do situace, kdy jim jejich rodiče budou vyprávět: Tady před lety hnízdily čejky a ten jejich typický hlas patřil k jarnímu koloritu. A oni to už nebudou mít možnost zažít. Už jen samotná existence těch druhů má svou kulturně-estetickou hodnotu. Krajina a způsob hospodaření v ní vytvářejí podmínky ptákům a dalším zvířatům; pokud tam nebudou, je jasné, že něco není v pořádku. Je to lakmusový papírek.

Konkrétně čejka od roku 1982 ubyla až o 80 procent, jak je možné, že tak moc?
Čejka dříve patřila do skupiny tzv. lučních bahňáků a na orné půdě, kde je dnes dominantní, začala hnízdit postupně. Byla tam v podstatě vytlačena. U nás spousta ptačích druhů byla dříve vázána na nivní, podmáčené louky, dokonce i tetřívek obecný, který dnes rapidně ubývá i v Krkonošském národním parku, byl ještě před padesáti lety i v nížinách. Louky tehdy vypadaly jinak. S tím, jak se začalo odvodňovat v honbě za novou ornou půdou, se zničila spousta mokřadů. Odvodněna je vlastně až čtvrtina zemědělské půdy.

To, co vidíme od roku 1982, je často už jen dozvuk poklesu, který u čejky začal mnohem dřív. Dnes jsou louky suché, druhově chudé a s hustým porostem, je tam málo hmyzu, tím pádem ptákům už nevyhovují a radši míří do polí a nejčastěji do oranišť. Jenže na nich v době hnízdění začnou hospodařit zemědělci. Velká část ptáků při tom přijde o snůšku a leckdy i o mláďata.

Když bude méně ptáků, přemnoží se hmyz a škůdci, příroda přestane dobře fungovat, jak to řešit?
Může to vést k destabilitě prostředí, kdy budou častější kalamitní stavy. Naším cílem by měla být snaha o co nejpestřejší krajinu, ve které fungují přirozené přírodní procesy. Potřebujeme do krajiny doplnit chybějící prvky, jako jsou malé mokřady, extenzivně udržované travnaté plochy s keři, různé typy biopásů, rozšířit osevní postupy a tím předcházet stavům, kdy jsme schopni škůdce vyřešit jen pomocí chemie. My si vlastně šlechtíme super odolné škůdce.

Na semináři v akademii věd tento týden zaznělo, že jsme možná poslední generace, která může s obnovou krajiny něco dělat. Je na tom česká krajina opravdu tak špatně?
Obávám se, že je. Dochází tu ještě k dalšímu vlivu - a to je klimatická změna. Vede k tomu, že jevy v krajině jsou čím dál extrémnější. Už dnes je vidět, že rozložení a charakter srážek se mění a krajina je bohužel ještě ohroženější. Kvůli intenzivnímu zemědělství dochází k celé řadě negativních jevů a ve stejný okamžik do nich vstupuje klimatická změna, která zvyšuje nároky na kvalitu prostředí, aby fungovalo.

Nedokážeme říct, jestli to ještě může takhle přežívat dvacet nebo padesát let. Spousta civilizací ale v minulosti "dojela" na to, že nebyly schopny samy sebe uživit, že si svoje životní prostředí zničily. A bohužel zatím není vidět, že by se drancující přístup ke krajině nějak významně měnil.

Můžou se úhory, tedy části pole dočasně ležící ladem, stát řešením pro záchranu mizejících druhů?
V úhoru dostávají prostor všechny důležité procesy. Úhor se ze své podstaty může lišit jeden od druhého, protože každá půda má jinou semennou banku a jinou historii. Když tedy necháte úhor někde stát, jeden bude více kvetoucí, druhý bude hustě zarostlý, jiný méně.

Důležité je, že v tom prostoru nedochází k žádnému agrotechnickému zásahu. Tím pádem se tam mohou vyvíjet různé druhy hmyzu. Mohou tam hnízdit ptáci, aniž by do nich uprostřed hnízdění vjel traktor. Pokud by se s úhory v krajině sofistikovaně počítalo, vedlo by to ke zvýšení pestrosti prostředí, a tudíž i k vyšší početnosti a pestrosti druhů, které v zemědělské krajině jsou.

zdroj: aktualne.cz

Naposledy změněno středa, 23 leden 2019 07:09

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte




Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

František Kopecký

František Kopecký

Petr Suvorov

Petr Suvorov

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

Renata Hasilová

Renata Hasilová

Michal Staněk

Michal Staněk

Richard Stehlík

Richard Stehlík

birdfoto birdwatching.cz legendy rockpalace birdwatching.cz holik birdwatching supra b irdwatching soucek birdwatching
birdwatcher biřrdwatching2018 hasilova birdwatching 2018
hok birdwatching jarda vanek logo birdtelemetry birdwatching 2018 vebr foto birdwatching
    ak havlena birdwatching 2018      

TOP seznamy - celkem registrováno 95 uživatelů

ČR Life List WP Life List ČR Year List 2021 WP Year List 2021 Poslední přírůstky
301 Jaroslav Vaněk 369 Vláďa Teplý 216 Jirka Rohlena 216 Jirka Rohlena 20.07.2021 Jespák křivozobý Jirka Rohlena
289 Birdwatching.cz 339 Jaroslav Vaněk 207 Jaroslav Vaněk 207 Jaroslav Vaněk 15.07.2021 Bukáček malý Jirka Rohlena
276 Jirka Rohlena 323 Birdwatching.cz 193 Pavel Mezulián 193 Pavel Mezulián 15.07.2021 Lelek lesní Jirka Rohlena
273 Vláďa Teplý 303 Jan Veber 170 Markéta Večeřová 170 Markéta Večeřová 15.07.2021 Racek žlutonohý Jirka Rohlena
262 Pavel Mezulián 286 Renata Hasilová 150 Vláďa Teplý 150 Vláďa Teplý 15.07.2021 Jespáček ploskozobý Jirka Rohlena
257 Michal Staněk 281 Jirka Rohlena 149 Michal Staněk 150 Michal Staněk 13.07.2021 Chřástal polní Jaroslav Vaněk
252 Renata Hasilová 272 Michal Staněk 148 Vratislav Ježek 148 Vratislav Ježek 13.07.2021 Včelojed lesní Jaroslav Vaněk
245 Blancherose 264 Ondřej Beneš 140 Birdwatching.cz 140 Birdwatching.cz 13.07.2021 Bukáček malý Jaroslav Vaněk
219 Vladimír Toman 262 Pavel Mezulián 137 Michal Hlaváč 137 Michal Hlaváč 11.07.2021 Volavka stříbřitá Pavel Mezulián
206 Ondřej Beneš 246 Blancherose 136 Renata Hasilová 136 Renata Hasilová 10.07.2021 Včelojed lesní Luboš Klikar
203 Vratislav Ježek 239 Martin Horyna 134 Luboš Klikar 135 Luboš Klikar 09.07.2021 Brhlík lesní Josef Trojan
202 Markéta Večeřová 230 Markéta Večeřová 102 Blancherose 104 Blancherose 08.07.2021 Bramborníček černohlavý Josef Trojan
200 Ilona Jurečková 220 Vratislav Ježek 84 Jindřich 84 Jindřich 08.07.2021 Volavka bílá Josef Trojan
200 Michal Hlaváč 219 Vladimír Toman 84 Jirka Sochor 84 Jirka Sochor 08.07.2021 Jeřáb popelavý Josef Trojan
193 Martin Horyna 201 Michal Hlaváč 75 Miroslav Horák 75 Miroslav Horák 08.07.2021 Mlynařík dlouhoocasý Josef Trojan
187 Miroslav Horák 200 Ilona Jurečková 74 Josef Trojan 74 Josef Trojan 08.07.2021 Vrabec polní Josef Trojan
149 Jaromír Žebrák 189 Jiří Šantavý 70 Zdeněk Švajda 70 Zdeněk Švajda 08.07.2021 Racek chechtavý Josef Trojan
145 Jiří Šantavý 187 Miroslav Horák 08.07.2021 Konipas bílý Josef Trojan
140 Lukáš Novotný 149 Jaromír Žebrák 08.07.2021 Polák velký Josef Trojan
107 David Kuba 148 Martin Sochor 08.07.2021 Pěnice hnědokřídlá Josef Trojan
90 Radomír Zdarsa 140 Lukáš Novotný 08.07.2021 Luňák červený Josef Trojan
87 Josef Trojan 108 David Kuba 08.07.2021 Čejka chocholatá Josef Trojan
48 Lenka Marianna 90 Radomír Zdarsa 08.07.2021 Šoupálek dlouhoprstý Josef Trojan
35 Iveta Doleželová 87 Josef Trojan 08.07.2021 Čížek lesní Josef Trojan
16 Tereza Froňková 49 Lenka Marianna 08.07.2021 Žluna šedá Josef Trojan
11 Lenka Hodačová 35 Iveta Doleželová 08.07.2021 Čírka obecná Josef Trojan
1 Martin Vašíček 16 Tereza Froňková 08.07.2021 Bramborníček hnědý Josef Trojan
11 Lenka Hodačová 08.07.2021 Potápka roháč Josef Trojan
6 Daniel Horálek 08.07.2021 Lejsek šedý Josef Trojan
1 Pepa z Mrákova 08.07.2021 Lyska černá Josef Trojan