Někteří ptáci vymizeli, jiní si k nám našli cestu, říká znalec ptačí říše

  • pondělí, 20 srpen 2018 06:28

Dlouholetý ornitolog, bývalý pedagog a uznávaný znalec ptačí říše Dětmar Jäger by si mohl v klidu užívat zaslouženého důchodu. Každou volnou chvíli však věnuje procházkám v přírodě. I když mu záda tíží už osm křížků, pozorně naslouchá, co kde cvrliká, a pozoruje vše, co letí kolem. A pak o tom dokáže hodiny vyprávět.
Bydlíte na Ašsku, jste v přírodě prakticky denně. Překvapilo vás v posledních letech při pozorování něco?
Překvapilo? No ano, i tak se to dá říct. Je překvapivé, kolik druhů v minulosti běžných ptáků z naší přírody vymizelo. A to buď zcela, nebo jejich stavy silně poklesly. Na druhou stranu je ale třeba říct, že se tu objevily i nějaké druhy, které zde dříve nežily.

Z čeho vycházíte?
Z dlouholetého pozorování. Některé zdejší lokality sleduji soustavně. Jedna z nich je SOOS. Tady jsem dělal v 70. letech inventarizační průzkum. Měl jsem zjistit, co tu žije a kolik toho je. Před časem mne můj kolega Jiří Brabec z muzea uvrtal, abych zpracoval vývoj ornitofauny té oblasti, abych sepsal, co se tu vlastně za těch 50 let změnilo. To jsem si dal. Byla to hrozná práce. Chvílemi jsem litoval, že jsem mu to slíbil. Ale už je to hotovo a výsledky jsou docela zajímavé. Zjistil jsem, že se v této lokalitě objevilo šest nových druhů, z nichž jsme u některých ani nedoufali, že by tu mohly zahnízdit. Například jeřáb popelavý nebo slavík modráček. Další výsledky tak optimistické nejsou. U čtyř druhů ptáků došlo k rapidnímu poklesu počtu jedinců a 16 hnízdících ptačích druhů, jako třeba vodouš rudonohý nebo tetřívek, z lokality úplně zmizelo. Když to vezmu kolem a kolem, celkově se stav v rezervaci zhoršil.

Jak je to v dalších lokalitách?
Není to žádní sláva. Na Chebsku vymizelo celkem devět hnízdících ptačích druhů. Třeba tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, vodouš rudonohý, chocholouš obecný, sýček obecný. A u řady druhů došlo k razantnímu poklesu jedinců. Poměrně vzácná je třeba dříve hojná koroptev polní. Málo je skřivanů polních, čejek chocholatých či sov pálených. Markantním příkladem je racek chechtavý. Na rybníku Amerika u Františkových Lázní hnízdily v minulosti až dva tisíce párů, vloni jich byla snad stovka, letos jen pár desítek.

Proč? Co je důvodem?
U těch racků těžko říct. Odborná literatura udává, že negativní vliv má i to, že se shromažďují na skládkách, kde může lehce dojít ke kontaminaci, nakažení, otravám. Určitě to ale není jediný důvod. Roli hraje celá řada faktorů.

A u ostatních ptáků? Proč ubývají?
To je na dlouhé povídání. Bezesporu má velký vliv člověk. To, že Zemi ovládl a vše přizpůsobuje svým požadavkům, to samozřejmě musí mít dopad. Intenzivní zemědělství, scelené lány monokultur, tam těžko něco může přežívat. Dalším příkladem jsou velkoplošné meliorace a používání pesticidů. To ptáky poškozuje nepřímo, když požírají otrávený hmyz. Velkým nebezpečím je houstnoucí doprava a velké skleněné plochy třeba kolem dopravních koridorů. Tady nepomůže pár nalepených siluet dravců. Musí tam být barevné pruhy nebo matná kolečka. Prostě něco, co ptáky upozorní, že je zde překážka. Problémem jsou třeba i průhledné autobusové zastávky. Ptáci hynou také na drátech elektrického vedení, nebezpečím jsou větrné elektrárny a silně osvětlené plochy, které ptáky ve tmě dezorientují. Obrovským problémem jsou plasty.

Myslela jsem, že se problém plastů týká zejména moří...
Kdepak. I tady u nás se válejí pytlíky, kusy provazů či vlasců z umělé hmoty. Ptáci je odnášejí do hnízd, kde se do nich mláďata zamotávají a hynou. Nesmím zapomenout ani na nelegální pronásledování, pytláctví a odstřel ptáků. Vzácní orli často doplácejí na pokládání otrávených návnad. Co ale nedokážu pochopit, je, když zpěváčci, které tady chráníme, opatrně chytáme, vážíme, měříme a kroužkujeme, končí při tahu na talířích gurmánů. A to včetně kriticky ohrožených druhů. Nechápu třeba Francouze nebo Italy, že si to nedokážou odpustit. Argumentují tím, že je to tradice. Ale to můžeme dodnes třeba pálit čarodějnice nebo házet kozly z věží. To taky bývala tradice. Už by bylo na čase takové myšlení změnit.

Řekl jste, že se tu naopak některé druhy objevily. Které?
To je trochu veselejší kapitola. Přibližně od 60. let se na Chebsku objevily druhy, které v minulosti vymizely, nebo tu prostě dříve nebyly. Začal se objevovat čáp černý, který býval na Moravě nebo Slovensku. První hnízdo bylo nalezeno v roce 1983 ve Slavkovském lese. Dnes už hnízdí v zalesněných oblastech prakticky na celém Chebsku. Dále to je luňák červený, krásný dravec, létá i nad Chebem. Od poloviny 80. let tu hnízdí pravidelně. Velmi atraktivní je jeřáb popelavý, který se tu nečekaně objevil. V roce 1992 zahnízdil na SOOSu a dnes hnízdí i na Tachovsku a jinde. Dalším překvapením je vlha pestrá.

To je ale teplomilný pták, ne?
Ano. Vlha se rozšířila z oblasti Středozemního moře. Já ten druh znám ze svých studentských let z jižní Moravy. Ale to překvapení, když jsme zjistili, že jsou vlhy i u nás, na Chebsku... První údaj byl z roku 2011, kdy se tady našel nějaký uhynulý kus, ale v roce 2013 jsme objevili dva hnízdící páry na Skalensku. Z dalších je to například slavík modráček, který hnízdí na SOOSu, bramborníček černohlavý, objevuje se tu opět krkavec velký, který zde byl kdysi vyhuben.

Vraťme se k vlhám. Vy prý máte v této souvislosti zajímavou zkušenost?
Když se na Chebsku objevila vzácná teplomilná vlha pestrá, usadila se v písčitých a jílovitých stěnách na Skalensku. Pták si v nich vyhrabává jakési nory, v nichž hnízdí. Jenže kolem stěny jezdily nákladní vozy a hrozilo, že otřesy nory zasypou. Seznámili jsme s problémem vedení firmy, která na Skalensku písky a jíly těží. Rozhodlo, že než vlhy vyvedou mladé, budou jejich vozy jezdit jinudy. Další pár si udělal domov přímo v deponii písku, kde při odebírání materiálu hrozilo stejné nebezpečí. I tady nám společnost vyšla vstříc. To oceňuji.

Stojíte i za projektem záchrany populace perlorodky říční na Ašsku. Jaká je situace kolem tohoto živočicha nyní?
Udělalo se toho hodně. Přibyly čističky odpadních vod, vybudoval se zde odchovný prvek, Jaroslav Hruška vypracoval metodu polopřirozeného odchovu, která se zde stále využívá. V potocích se díky tomu po letech objevily i mladé perlorodky. Jenže v poslední době stálá údržba zařízení, které má pomáhat perlorodkám v rozmnožování, pokulhává. V letošním roce není na odchovném prvku ani u potravních stružek dosud posekaná tráva. Nikdo také pravidelně nepečuje o komposty, chybí kropení a přehazování. Perlorodkám jsem věnoval kus profesního života a pomáhal jsem s jejich záchranou i později, když jsem byl v důchodu. Proto mi není tento stav lhostejný. Mohu jen doufat, že brzy dojde ke změně, že dosavadní boj o záchranu populace těchto kriticky ohrožených mlžů v ašských tocích nebude zbytečný.

Dětmar Jäger
Narodil se 22. listopadu 1936 v Aši. Po absolvování Vysoké školy zemědělské lesnické v Brně v roce 1960 nastoupil jako učitel na Střední zemědělskou školu v Chebu. Od roku 1956 je členem České společnosti ornitologické.
V šedesátých letech se aktivně zapojil do činnosti organizace TIS, což je nejstarší nevládní ekologická organizace v ČR. Z tohoto důvodu, ale také například kvůli nesouhlasu s událostmi v roce 1968, musel v období normalizace své učitelské místo opustit. Později pracoval na referátu životního prostředí Okresního úřadu v Chebu.
Zasloužil se mimo jiné o vznik přírodní rezervace Amerika u Františkových Lázní či o vyhlášení národní přírodní památky Lužní potok na Ašsku. O chráněná území na Ašsku, kde žije vzácná perlorodka říční, se stará dodnes.
Aktivně se zapojuje do odborných projektů České společnosti ornitologické, řadu let působil jako krajský koordinátor sčítání labutí velkých, takřka pět desetiletí mapuje výskyt ptačí populace v přírodní rezervaci SOOS. Jako ochranář a ornitolog organizuje exkurze a přednášky, svým působením mnoho přírodovědců nejen na Chebsku pozitivně ovlivnil.
V roce 2005 obdržel nejvyšší vyznamenání Českého svazu ochránců přírody „Příroda děkuje“. V roce 2013 se jako hlavní autor podílel na vydání publikace „Ptactvo Chebska“, která se věnuje unikátním druhům ptáků v regionu.

Zdroj: idnes.cz

Naposledy změněno středa, 23 leden 2019 07:05

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte




Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

František Kopecký

František Kopecký

Michal Javůrek

Michal Javůrek

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

Renata Hasilová

Renata Hasilová

Michal Staněk

Michal Staněk

Richard Stehlík

Richard Stehlík

birdfoto birdwatching.cz legendy rockpalace birdwatching.cz holik birdwatching supra b irdwatching soucek birdwatching
birdwatcher biřrdwatching2018 hasilova birdwatching 2018
hok birdwatching jarda vanek logo birdtelemetry birdwatching 2018 vebr foto birdwatching
    ak havlena birdwatching 2018      

TOP seznamy - celkem registrováno 95 uživatelů

ČR Life List WP Life List ČR Year List 2022 WP Year List 2022 Poslední přírůstky
303 Jaroslav Vaněk 380 Zdeněk Souček 203 Jirka Rohlena 203 Jirka Rohlena 04.07.2022 Lyska černá Miroslav Horák
295 Birdwatching.cz 369 Vláďa Teplý 202 Jaroslav Vaněk 202 Jaroslav Vaněk 04.07.2022 Čejka chocholatá Miroslav Horák
295 Zdeněk Souček 344 Jaroslav Vaněk 198 Luboš Klikar 199 Luboš Klikar 02.07.2022 Čáp bílý Michal Hlaváč
276 Jirka Rohlena 329 Birdwatching.cz 178 Zdeněk Souček 178 Zdeněk Souček 02.07.2022 Rybák obecný Michal Hlaváč
273 Vláďa Teplý 311 Jirka Rohlena 162 Birdwatching.cz 162 Birdwatching.cz 02.07.2022 Břehule říční Michal Hlaváč
272 Michal Staněk 303 Jan Veber 153 Blancherose 153 Blancherose 02.07.2022 Rybák černý Michal Hlaváč
266 Pavel Mezulián 288 Renata Hasilová 138 Renata Hasilová 139 Renata Hasilová 27.06.2022 Králíček obecný Miroslav Horák
256 Renata Hasilová 286 Michal Staněk 130 Vratislav Ježek 130 Vratislav Ježek 23.06.2022 Bramborníček hnědý Zdeněk Souček
247 Blancherose 266 Pavel Mezulián 126 Michal Hlaváč 126 Michal Hlaváč 23.06.2022 Linduška lesní Zdeněk Souček
235 Patrik 264 Ondřej Beneš 121 Michal Staněk 122 Michal Staněk 23.06.2022 Orel královský Jaroslav Vaněk
219 Vladimír Toman 248 Blancherose 117 Patrik 117 Patrik 23.06.2022 Zvonek zelený Jaroslav Vaněk
213 Martin Horyna 246 Martin Horyna 102 Zdeněk Švajda 102 Zdeněk Švajda 23.06.2022 Lejsek malý Jaroslav Vaněk
206 Ondřej Beneš 235 Patrik 82 Josef Trojan 82 Josef Trojan 23.06.2022 Sýkora babka Jaroslav Vaněk
204 Michal Hlaváč 230 Markéta Večeřová 73 Pavel Mezulián 73 Pavel Mezulián 23.06.2022 Dlask tlustozobý Jaroslav Vaněk
203 Vratislav Ježek 220 Vratislav Ježek 73 Miroslav Horák 73 Miroslav Horák 23.06.2022 Sojka obecná Jaroslav Vaněk
202 Markéta Večeřová 219 Vladimír Toman 5 PrcaCZ 6 PrcaCZ 23.06.2022 Rákosník zpěvný Jaroslav Vaněk
200 Ilona Jurečková 205 Michal Hlaváč 23.06.2022 Vrabec domácí Jaroslav Vaněk
187 Miroslav Horák 200 Ilona Jurečková 23.06.2022 Budníček menší Jaroslav Vaněk
149 Jaromír Žebrák 189 Jiří Šantavý 23.06.2022 Čečetka tmavá Jaroslav Vaněk
145 Jiří Šantavý 187 Miroslav Horák 23.06.2022 Mlynařík dlouhoocasý Jaroslav Vaněk
140 Lukáš Novotný 149 Jaromír Žebrák 23.06.2022 Šoupálek krátkoprstý Jaroslav Vaněk
110 Josef Trojan 148 Martin Sochor 23.06.2022 Husa tundrová Jaroslav Vaněk
107 David Kuba 140 Lukáš Novotný 23.06.2022 Havran polní Jaroslav Vaněk
90 Radomír Zdarsa 110 Josef Trojan 23.06.2022 Pěnice pokřovní Jaroslav Vaněk
48 Lenka Marianna 108 David Kuba 23.06.2022 Zvonohlík zahradní Jaroslav Vaněk
37 Jirka Sochor 90 Radomír Zdarsa 23.06.2022 Lejsek šedý Jaroslav Vaněk
35 Iveta Doleželová 49 Lenka Marianna 23.06.2022 Hýl obecný Jaroslav Vaněk
16 Tereza Froňková 37 Jirka Sochor 23.06.2022 Sýkora parukářka Jaroslav Vaněk
11 Lenka Hodačová 35 Iveta Doleželová 23.06.2022 Ťuhýk šedý Jaroslav Vaněk
1 Martin Vašíček 16 Tereza Froňková 23.06.2022 Rákosník proužkovaný Jaroslav Vaněk