Konečně jsme se vydali do Mauretánie, byli jsme na vážkách, jestli sem máme jít nebo ne, a nakonec jsme se rozhodli, že ano. Tahle krajina se navštěvuje poměrně těžce. Největším problémem je tu logistika. Markus Craig, který se k nám připojil na této cestě má kamaráda Roba Tovey, který žije v Mauretánii a ten nám zajistil setkání s holandským majitelem hostelu s názvem Bab Sahara ve městě Atar. Jmenuje se Just a je to muž, se kterým by se měl spojit každý, kdo se rozhodne následovat naše stopy a jít lovit vzácné druhy WP v severní Mauretánii. Pronajmout si tu auto není možné, musíte se dostat k někomu, kdo má 4x4 s vysokým výkonem např. Landcruiser. Nutností je dobrý šofér. Setkali jsme se s naším řidičem, Sidaty nás čekal na letišti a první noc v Nouakchott jsme strávili ve slušném hotelu. Brzy ráno jsme se vydali směrem k Iwiku, malé rybářské vesnici v národním parku Banc d’Arguin.
Banc d’Arguin je známý hlavně pro své obrovské počty jedinců, kteří se účastní migrace a zimujících waders. Z pohledu soutěžícího WP tenhle park také udržuje zdravou populaci Grey-hooded Gulls.

Grey-hooded Gulls

Stejně tak, jako dva druhy kormoránů, Kormorán dlouhoocasý.

 Kormorán dlouhoocasý

Složitější už je najít kormorána běloprsého, který po tisících hnízdí v Banc d’Arguin. Těžko se odlišují od poddruhu z Maroka jménem kormorán velký. Je možné, že k tomu, aby se správně identifikovalo, co všechno se zde nachází, bude třeba delší výzkum. Byly tu doslova tisíce kormoránů a všichni vypadali dospěle.

 Kormorán běloprsý

Kormorán běloprsý

Banc d’Arguin byl skutečně zajímavým místem k návštěvě, bohaté moře se tu potkává s pustou pouští a pobřeží tu bylo přeplněné waders. Velké houfy Spoonbills, kormoránů běloprsých, pelikánů bílých a rybáků královských létaly kolem.

Počty kamenáčků pestrých byly obzvláště veliké.

Kamenáček pestrý

Je to pravděpodobně nejjednodušší místo, kde se dá pozorovat rybák královský v celé oblasti WP.

Rybák královský

Migrující rybáci černí se tu objevili trochu nečekaně

 Rybák černý

Rybák černý

V malé rybářské vesnici Iwik jsou celkem slušná místa k přespání a také na něco na zub. K večeři jsme měli výborné jídlo z nějaké ryby, kterou připravili vesničané. Přespali jsme v malém domku. Dnes není třeba kempovat.
Hranice oblasti WP končí 21 rovnoběžkou s výjimkou ostrovů v okolí Banc d’Arguin, takže nic na pevnině si nemůžeme odškrtnout, jenom ptáky na ostrovech a nad oceánem. Stejně tak nesmíme vstoupit na pevninu. Taková jsou pravidla WP a my se jimi řídíme.

Dalším cílem bylo malé vádí přímo na jih od Choum. Pierre-Andree Crouchet nedávno objevil myšáka dlouhoocasého přímo tady. Jenom jsme šli v jeho stopách. Snadné.

Oblast těchto myšáků byla velmi pustá, s obrovskými kamenitými místy. Nedaleké řečiště s párem osamělých stromů a křovin hostila ptáky.

Oblast jižně od města Choum

Tohle je prostředí stepokura pruhovaného, je to potřetí v tomto roce, co jsme viděli tohoto krásného stepokura.

 Stepokur pruhovaný

Vzdálenosti v Mauretánii jsou obrovské. Tahle krajina je velká. Cesty mezi jednotlivými místa k pozorování zaberou čas, hodně času. Každá malá zastávka nás také stojí nějaký ten čas. Jestli byl někdy ten správný čas citovat poučku Douglase Hofstadtera, tak je to právě teď. Ta zní: „ Všechno chce více času, než byste čekali, i když zvážíte Hofstadters větu. Dalším cílem byla oblast severně od Oudane, blízko známého Oka Sahary. Auberge Bab byla perfektně umístěná v půli cesty a byla pro nás skutečně vítaným místem. Přivítalo nás tu dobré jídlo a skvělé studené pivo přímo z výčepu. Díky Juste!

Cesta do Oudane byla dlouhá jízda po prašné cestě. Když už jsme se dostali k vádí, která je přímo severně od 21 rovnoběžky, začali jsme hledat datla šedoprsého, kterého tu jen před nedávnem viděl Pierre-Andree. Pozorování ve vádí bylo všeobecně dobré se spoustou dobrých druhů WP. Vrabec zlatý zde byl nejběžnější a každou chvíli jsme tu viděli veliké skupiny. Prinie cvrčkohlasá tu byla také, i když ne tak běžně.

Prinie cvrčkohlasá

Také běžná byla západní varianta východního sedmihláska šedého, a.k.a Saharan Olivacious warbler, stejně tak jako spousta sedmihlásků západních, hrdliček kapských a pěnic mistrovských.

Sedmihlásek západní

Pěnice mistrovská

 Hrdlička kapská

Fenek měl svou noru blízko našeho kempu, je to nepochybně ta nejroztomilejší liška.

Další vzácný pták WP byl běžný v oblasti téhle vádí. Byla to hrdlička chechtavá. Její volání bylo nezaměnitelné a snadno se odlišovalo od European Collared Dove.

Hrdlička chechtavá

Tak jako tak, my jsme hledali datla, který nepatřil k běžným ptákům v oblasti WP. Nehledal se snadno a těsně před západem slunce Mårten přehrál volání ptáka. Nikdy ho neviděl, ale slyšel odpověď na nahrávku. Hledali jsme stále ve větších a větších kruzích a nalezení skupiny také nějakou chvíli trvalo. Když jsme konečně byli všichni na místě, odkud jsme slyšeli odpovídající volání, nedařilo se nám ho najít před západem slunce. Byli jsme už celkem flustrovaná skupinka, když jsme se vrátili do kempu dát si večeři. Ale beze sporu jsme si užili krásný západ slunce nad pouští.

Západ slunce severně od Oudane

Vzbudili jsme se před východem slunce a vydali jsme se na lov a pronásledování datla. Vrátili jsme se zpět na místo činu a přehráli volání. Žádná odpověď. Znovu jsme začali hledat v celé oblasti, tentokrát společně, protože nám došly baterky ve vysílačkách. Konečně se nám podařilo objevit datla – který ani tentokrát neodpovídal na volání.

 Datel šedoprsý

Rozhodli jsme se pro nějaké pozorování navíc hlouběji v oblasti a našli jsme tam jednoho dalšího datla šedoprsého. Tahle oblasti výš je podstatně menší a také poskytuje výhodu, že jsou zde i jiní pozorovatelé, kteří se snaží ptáky najít. Tahle oblast je pravděpodobně nejlepší.

S datlem na seznamu jsme se rozhodli vrátit. Čekali jsme na řidiče, Sitatty musel zpět do vesnice opravit děravé pneumatiky, přímo za hranicí WP jsme si užívali pozorování ve stínu a sledovali jsme pěvce černé.

Pěvec černý (nepočítá se do WP)