Kategorie C druhů je neustálým tématem konverzace, když cestujeme v autě. Protože jsme se chtěli dozvědět víc, požádali jsme našeho přítele Paula Chapmana,, britského birdera, kterého jsme potkali na naší druhé cestě do Kuvajtu, aby nám věci více objasnil. Paul je tady teď „host –blogger“ a psal následující informace a zábavný kousek pro vás všechny.

POSLEDNÍ ŠANCE NA C
Pravděpodobně nic víc nevytočí ctižádostivého držitele seznamu než to, když si uvědomí, že zmeškal druh, který už nikdy nedostane. V souvislosti s Western Palearctic se toto zdá být zadáno pro kolihu tenkozobou a tak podobně, ale ve skutečnosti se začala objevovat nová řada blokátorů. Vždycky existuje sen, že dostanete šanci na rybáka aleutského nebo Ascension Island Frigatebird - mýtické ptáky jako jsou tito, mohou se vždy znovu objevit – ale s přísnějšími předpisy o dovozu ptáků a intenzivnějším přístupem v mnoha zemích v zabránění zabydlení invazních druhů –bude zde vůbec další soběstačná populace bažantů diamantových? Zdravím ty, kteří navštívili stejnou farmu v Portugalsku, poblíž Rilvas, s odhalením, že tu už nejsou žádné panenky tříbarvé, nebo ty, kteří se procházeli po těch stejných ulicích blízko obchodů v Pardes Hanna-Karkur v Izraeli, že už uvidí pouze poláka proužkozobého po Ring-necked Parakeet spíše než jejich bratrance Nanday.

Výbuchy posměchu směřují k soběstačnosti volně žijícím druhům – druhům kategorie C. Často se jim slangově říká „plast“. Opravdu, ztratil jsem přehled o počtu blogů, který jsem viděl za ty roky ironicky nazvané ‘Plastic Fantastic’. Upřímně řečeno, pár slov se rýmuje s plastem.

Ale pro úmysl držitele seznamu WP je těžké ignorovat 800+ živý seznam nebo 700 +roční seznam. V souvislosti s WP bude nejvýše 5% druhů, které mohou být pravděpodobně viděny v roce, kategorie C. Zahrnul jsem 33 druhů, o kterých se domnívám, že jsou pouze na seznamu WP jako důsledek volně žijící populace. Obecně se to dá rozepsat na vodní ptáky(6),hrabaví (6), papoušci (5) a cagebirds (16).

Pro volně žijící ptactvo (vodní ptáci) – druhy se obecně nacházejí v severní Evropě – byste měli jet do Holanska a Německa, kde den co den se nabízí slušná škála labutí černých, husí indických, Swan Goose, kachniček mandarinských a kachnic kaštanových. Pravděpodobně přiznání, které způsobilo tolik povyku, je pižmovka velká. Nedávno přidaná v severní Itálii, tento druh byl také považován za soběstačný v Británii před zásahem v této populaci.

 Pižmovka velká

Gamebirds (Pernatí) jsou problematičtější. Je mnohem obtížnější říct, zda druh běžně propuštěn a uměle krmen, je opravdu soběstačný. Vidět křepela kalifornského vyžaduje výlet na Korsiku. Křepel virginský může být v severní Itálii, stejně jako ještě ve Francii, ve Francii je dostupný (a možná i v České republice) bažant královský. Zatímco bažant zlatý lpí na Velké Británii, ale jak dlouho ještě, dva druhy se už zřejmě staly konečnými blokátory, co to znamená bažanta diamantového v Británii – oběť golfových hřišť, zvyšujícího zmatku a ztráty podrostu a frankolín Erckelův, který se nikdy do Itálie skutečně nedostal. Nejsem si jistý, kolik držitelů seznamu se dostalo na zakázaný „orgiový ostrov“ Zannone (jak jej popsal CNN) před zánikem druhu. Možná, kdyby viděli ten titulek, tak by to zkusili, ale připusťme si, že pro pozorovatele tento druh věcí není běžně známý.

Papoušci jsou opět v podstatně snadnou partou. Ring-necked Parakeet se vyskytuje v řadě zemí a papoušek mniší směřuje stejnou cestou, i když navzdory tomu, že podle komise pro ptáky splnil soběstačný status, bylo mu znemožněno přijetí na britský seznam a byla zavedena kontrolní opatření. Alexandr velký byl nedávno přijat v Nizozemí a Yellow-headed Amazon v Německu. Nanday Parakeet je problematický. Skutečný rozsah izraelské populace – nyní zaniklý – byl vždy nejasný a jeho populace na Kanárských ostrovech a v Barceloně, je součástí celé skupiny papoušků, které občas uniknou a plemeno - Blue-crowned, Red-masked a Mitred je možná nejvýraznější. Blue-crowned byl skutečně chován v Británii. Další druh přijatý a následně odstraněný je Fischer’s Lovebird. Mnoho z nich se vydalo na cestu do úžasných kulis Saint-Jean-Cap-Ferrat, ale nakonec klece a krmení se ukázaly jako příliš mnoho pro seznam zpracovatelů..... Druh je nyní zcela vymazán – chyba včas byla odstraněna ze všech seznamů. Přinejmenším můžete vždy z blízké pevniny pozorovat vodní ptáky.

A tak se dostáváme k „pravým“ cagebirds (domácí ptáci). Nejvíce se rozdělí mezi Pyrenejský poloostrov a Střední východ. Na Pyrenejském poloostrově by se měla vyskytovat timálie čínská (také ve Francii a Itálii), majna chocholatá (v Portugalsku), snovač černohlavý, snovač Napoleonův, astrild vlnkovaný (také na ostrovech v Atlantiku) a tygříček tečkovaný. Panenka tříbarvá dosáhla statusu blokaře, když byla zřejmě znovu s ptáky zachycena pro obchod s ptáky – ironický zvrat a připomínka jednat rychle.

Záhady The Iberian Munia pravděpodobně nekončí, i když jako různé druhy mají tendenci etablovat se dočasně a možná panenka tečkovaná sklouzne plynule do seznamu v příštím desetiletí. Jinak na Středním východě se přidává majna obecná, majna pobřežní, White-cheeked a bulbul šupinkový a snovač žluví (Kuvajt) a majna barmská (Izrael).

Majna barmská

Zdá se, že přinejmenším čtyři z nich mají značně omezenou populaci. To ponechává - sýkořice vínoprsá – jeden druh k pronásledování navzdory dřívějším nejasnostem v seznamu – hlavně v Itálii a jako nedávný tulák odtamtud do Švýcarska, ale také s populací v Nizozemsku, timálie čínská ve Francii, Španělsku a Itálii a stříbrozobka malabarská přinejmenším ve Francii, Izraeli a Kuvajtu.

Takže tady to máte, 33 druhů a čtyři z nich už pravděpodobně vyhynuly v zemích, kde byli přijati.

Je to konec v téhle věci? No, ne tak úplně. Čtyři druhy jsou v podstatě výhradně zaškrtnuty jako druhy kategorie C, i když se vyskytují (nebo přinejmenším vyskytly) v základu kategorie A. Husice nilská a Ring-necked Pheasant jsou nejčastěji viděni v jejich volně žijící evropské populaci a pochybuji, že mnozí by twičovali ibise posvátného na Středním východě, když ho můžou vidět v Evropě? Také perlička kropenatá je nyní vyhynulá jako druh kategorie A držitelé seznamů se uchýlí k představené populaci na Kapverdských ostrovech. Dále, kde se na tomto seznamu vyskytuje vrána domácí? Trochu jiná záležitost. Člověk spíše pomáhal při jejím příchodu než při úniku nebo propuštění, a přesto to má za následek, že je mnohými viděna v kategorii C. To nás přivádí k číslu 38!

Pak je to opravdu zapeklité. Je ironií, že rozšíření hrdličky zahradní, které dalo jistotu, že se hrdlička chechtavá identifikuje ve svých bývalých oblíbených místech včetně Egypta, také zmátla identifikaci volně žijící populace přinejmenším na Kanárských ostrovech a identifikaci tuláka husy sněžní a Greater Canada Geese z jejich soběstačných volně žijících příbuzných, je spíše otázkou umění než vědy.

Takže proč mají tyto druhy tak špatnou pověst mezi „vážnými pozorovateli?“ Často jsou svou povahou krotké, některé jsou pestře zbarvené a některé prostě vypadají vytržené z kontexu. Dalším důvodem je, že neexistuje jasná definice toho, co znamená soběstačnost a ze své podstaty je obtížné oddělit nedávné útěky nebo podporovanou populaci od skutečně soběstačných druhů. V Británii byl bažant diamantový považován v severním Walesu za neodškrtnutelný, zatímco ti samí v hrabství Bedfordshire and Buckinghamshire byli počítani. Ve Francii pokračují spory, které se týkají odškrtnutí populace bažanta královského. V Kuvajtu a dokonce v Izraeli se zdá více pravděpodobné, že druh bude oficiálně přijat na seznam, než jinde. Dokáže jedna farma v Jahra skutečně podporovat soběstačnou populaci? Alespoň majna pobřežní se v posledních letech přestěhovala. Jednou jsem konverzoval s členem izraelské komise, který byl opravdu překvapen, že Nanday Parakeet byl na jejich seznamu. Takže občas to vypadá jako loterie.

Co dál? Dá se zaškrtnout nějaký z těch pávů korunkatých hnízdících v Británii? A co nandu pampový v Německu? Dalšími exoty, kteří na letišti vypadli z dopravníku zavazadel, mohou být panenky muškátové a snad i vdovky černobílé na Pyrenejském poloostrově nebo bulbulové červenouší na Fuerteventuře.

I když ne každému se líbí a určitě se potýkají s problémy interpretace a zmatků, druhy kategorie C jsou podstatnou součástí každého geograficky omezeného seznamu. Znám britské držitele seznamu, kteří počítají Capercallie do svého britského seznamu, ale jakmile vidí skandinávského ptáka, budou ho uznávat pouze do svého světového seznamu. Znamená to, že se jedná o druh, který přinejmenším v Evropě spadá pod nějaký reintrodukční program a v tom případě nemůžete s jistotou určit původ pozorovaného jedince. Ať už je to drop obojkový v Merzouze, frankolín dvouostruhý v Sidi Yahya des Zaer nebo luňák červený v Oxfordu, stačí mírně zakalená hladina a v dnešním přeplněném světě, kdy se vliv člověka projevuje úplně všude, není nic zdaleka tak jasné, jak by si někdo s přímočařejší logikou uvažování mohl myslet. Jsem daleko méně malicherný. Nejsem si úplně jistý, kdy jsem poprvé uviděl svou kategorii A orebici rudou nebo sýčka obecného mimo Velkou Británii a nevěděl bych, kde začít s přípravou kategorie A British Mute Swan. Můj osobní názor je prostě si ptáky užívat, pokud nemají vliv na životní prostředí. Držitel WP seznamu v průměrném roce může skončit s 37 cíli kategorie C, se zdviženým obočím nad některými vyhynulými přáteli a s malou pojistkou, získat několik dalších, které se k nim brzy mohou přidat.