Houževnatost se konečně vyplatila. Tohle jsou náročné pozorovatelské oblasti, které jiní pozorovatelé moc často nenavštěvují. Dnes večer jsme šli do známých polích Sulaibiya Pivot. Tahle oblast je pro veřejnost uzavřená. Přístup sem nás očividně stál nějakou tu ostřejší diskuzi s majitelem pozemku, který se stejně tak pohádal s jinými pozorovateli asi před 5 lety. Nikdo nemá přístup k jedné z nejlepších oblastí pro pozorování v Kuvajtu. Rozhodli jsme se, že půjdeme na zadní část pozemku. Začalo to skvěle - 2 orlové nejmenší, které jsme viděli přímo z auta.

orel nejmenší

Pár kilometrů jsme kráčeli štěrkovou oblastí, když najednou Erik zakřičel kulík zlatý. Je daleko. Všichni jsme vytáhli dalekohled, zaostřili jsme a pak jsme začali mrmlat. Nad okem má jinou barvu. To není dobře – není. Potom Erik znovu zakřičel – není to kulík zlatý, ale keptuška stepní!!
Ukázalo se, že Erik měl pravdu napoprvé. I napodruhé. Byly to dva kulíci zlatí a dvě keptušky stepní, kteří se zatoulali do hejna čejek chocholatých. Pravděpodobně náš zatím nejlepší nález v BYWP. Místní pozorovatel Mike Pope říká, že keptuška stepní je devátým nejvzácnějším druhem v Kuvajtu. Vzhledem k tomu, že i kulík zlatý je zde běžnější. Obrázky, které se nám podařilo nafotit, sice nejsou nejlepší, ale snad budeme mít štěstí a další místní pozorovatelé udělají v několika příštích dnech lepší.

letící keptuška a kulík zlatý

keptuška stepní a kulík zlatý

Naši ptáci byli rozhodně špinaví a do bílé barvy měly daleko. Všechen tenhle prach se nachytal na spodní stranu jejich křídel během letu. Stejně tak to potvrdil orientální klub pozorovatelů. Potom, co nás vzbudil alarm místní skupiny na WhatsApp, Omar Alsaheen a Marcus Craig se okamžitě ukázali. Pak jsme vyzkoušeli východní stranu pole, kam obvykle pozorovatelé chodí nejčastěji a našli jsme tam dalších 9 keptušek stepních. Pravděpodobně tu zimovaly. Pak nás ale ohromily 4 lindušky velké, moták stepní a dospělý orel královský.

linduška velká