Zedníček skalní (Tichodroma muraria) je menší druh horského pěvce velikosti skřivana se štíhlým dlouhým zobákem. V současnosti se rozlišují dva poddruhy zedníčka skalního.

V Evropě, Turecku až po Kavkaz a vzácně v severozápadní Africe je to Tichodroma muraria muraria, ve východní části Palearktické oblasti včetně Japonska a severní Číny Tichodroma muraria nepalensis, který se nepatrně odlišuje temnější barvou peří a výskytem ve vyšších horských polohách.

Rozdíly mezi oběma subspeciemi jsou tak malé, že někteří zoologové považují tento druh za monotypický.


V Evropě obývá oblasti Karpat, Alp, hory Balkánu a Pyrenejí. Slovenské Tatry jsou nejsevernějším hnízdištěm druhu v Evropě. Jeho stanovištěm jsou holé skalní stěny hor a velehor a suťová pole obvykle mezi 1000 až 2500 m. n. m. Hnízdo zakládá nejčastěji v trhlinách a dutinách skal, které je pečlivě upraveno z měkkého materiálu - mechu, lišejníku, peří a chlupů. Od druhé poloviny května až do června snáší 3-5 červeně tečkovaných vajec. Jeho hlavní potravou je hmyz - pavouci, bezobratlí živočichové, kukly i vajíčka hmyzu, které svým dlouhým zobákem vytahuje z úkrytů. Zbarvení zedníčka skalního je nenápadně šedočerné. Křídla však mají červeno – černo - bílou kresbu, která je nápadná zvláště při letu a také při šplhání po stěnách, kdy trhavě pocukává křídly. Hrdlo a hruď samičky a samečka v prostém šatě je šedobílé, ve svatebním šatě se hrdlo samečků změní v černě zabarvené. Ozývá se zřídka, pouze v jarních měsících je častěji slyšet jeho melodický flétnový zpěv.


Zedníček skalní je stálý, částečně však v mimohnízdní době sestupuje do nižších poloh, kde navštěvuje skály, budovy, lomy a zříceniny, nezřídka však zavítá i do měst. Přestože patří k nejvzácnějším pěvcům ČR, je pravidelně pozorován při svých potulkách, zejména na jižní Moravě na Pavlovských vrších, v Moravském krasu a na některých starých hradech a budovách.V českých zemích je zastižen vzácněji (Teplicko-Adršpašské skály, Český kras atd.).
V polovině listopadu r. 2012 jsem jeden exemplář zedníčka skalního zaznamenal v severozápadních Čechách. Jedná se o lokalitu ve staré funkční továrně v Merklíně u Karlových Varů. Samotná obec se nalézá v hlubokém údolí a lesnaté krajině Krušných hor. Vlastní komplex budov je neudržovaný se spoustou štěrbin, stěn s opadanou omítkou a množstvím neomítnutých zazděných oken. Tzn. množství vhodného úkrytu pro hmyz. V průběhu měsíce listopadu byl zedníček ještě několikrát nepravidelně pozorován. V prosinci byla továrna uzavřena. Při kontrole v lednu 2013 jsem byl překvapen, že se zedníček v areálu stále zdržuje. Občas i zalétl do nedalekého panelového sídliště v obci.


Protože jsem chtěl udržet zedníčka na lokalitě co nejdéle, začal jsem s přikrmováním a to moučnými červy. Nejdříve byla potrava pokládána na parapety oken v nejvyšších patrech budovy, ale na příliš šikmé ploše docházelo vlivem větru k padání červů na zem. Obdivoval jsem jeho vynikající zrak, když se z výšky 4. patra střemhlavě vrhal na červy na zemi. Zde poskakoval podél zdi a po schodištích, sbíral potravu, ale zároveň upozornil na sebe i místní toulavé kočky, které se ho pokusily ulovit. Proto byla na zeď mezi okny nainstalována dvě krmítka - latě s kapsou. Několikrát jsem zaznamenal i útok krahujce, ale zedníček vždy unikl prudkou změnou směru letu.


S příchodem prvního jarního oteplení, počátkem měsíce března, se změnilo jeho chování. Omezil návštěvu krmítek, začal zpívat a to někdy i po celý den, takže byl snadněji dohledatelný. Z areálu továrny začal vyhánět drobné pěvce a létal motýlím způsobem za stálého zpěvu vysoko nad budovami. Jednalo se tedy o samečka a toto bylo i potvrzeno přepelicháním hrdla z šedobílé na černou barvu. Překvapil mě rychlý průběh této změny. Na přiložených fotografiích je zedníček zachycen 4. 3. 2013 ještě se šedobílým hrdlem, ale 21. 3. je skvrna již téměř celá černá.


Po následném ochlazení se, za neustálého zpěvu, vracel pravidelně každé ráno pro předloženou potravu. Aby nebyl rušen, byla krmítka doplňována vždy před rozedněním. Zde se zdržel cca ½ hod. a po nakrmení odlétal do objektu továrny. Při chladném počasí vždy spotřeboval veškeré předložené červy, s oteplením zůstala část potravy i do druhého dne. Poslední pozorování zedníčka na této lokalitě jsem zaznamenal 6. 4. 2013, tzn., že se zde zdržel cca 5 měsíců. Vzhledem k tomu, že zedníček skalní zůstává věrný svým lokalitám na hnízdišti i zimovišti, budeme netrpělivě očekávat jeho návrat příští zimní období. Nezodpovězenou otázkou je, z které oblasti vlastně tento vzácný pěvec pochází. V příloze jsou zdařilé snímky fotografa Ivana Dudáčka a krátké videozáznamy autora článku.

Vladimír Teplý,Ostrov