28. Říjen - státní svátek, dobrý důvod vyrazit na Nechranice. Telefonuju Vláďovi a domlouváme se na čase. Ráno v 8 mi nasedá do auta a jedeme na nádrž v Kyjicích. Pod viaduktem nás vítá víc jak stovka křičících racků, mezi chechtavými jsou bouřní a bělohlaví. Na březích postávají osamělí rybáři a nahazují pruty k prvním úlovkům. Na hladině plují stovky kormoránů, kteří jsou i na na ostrůvku, volavky popelavé a bílé, roháči a kachny. Přejíždíme k hrázi a jdeme se stativáky na hráz. Hned z kraje se potápí mezi roháči potápka rudokrká.

potápka rudokrká

Na zábradlí u stavidla plašíme racky, kteří s křikem vzlétají. Vracíme se pro auto a přejíždíme hráz. Tam nás potěší vodouši kropenatí a lindušky horské. Pomalu procházíme podél břehu nádrže, stále je znát velký úbytek vody. Dostáváme se po břehu nádrže až na druhý konec, kde najdeme čírky obecné a opět se nám do cesty připletly lindušky horské. Víc jak hodinu sledujeme jejich poskakování po břehu a útoky konipasů bílých na ně. Já mám ještě jeden vzácný úlovek! Najdu handfree, které mi tu vypadlo před 14ti dny a světě zboř se FUNGUJE!! Vracíme se k autu a čekají nás Nechranice. S linduškou horskou je naše výprava už úspěšná na 50%

linduška horská

Ptactvo na nádrži v Kyjicích
polák chocholačka 8, polák velký 2, racek bouřní 10,racek bělohlavý 3, racek chechtavý 400, volavka popelavá 200, volavka bílá 50, kormorán velký 200, Vodouš kropenatý 3, čejka chocholatá 48, linduška horská 3, potápka malá 2, potápka rudokrká 2, vrána obecná 6, straka obecná 2, čírka obecná 11,strnad rákosní, konipas bílý 6

Nechranická nádrž
Zaparkujeme na přírodním parkovišti u hráze mezi keři. Vláďa znaleckým okem projde poznávací značky na autech a praví – samí rybáři. Už to má v oku-). Krátká svačinka, dopíjím kávičku z Mc Donaldu a s dalekohledy na prsou a stativáky na ramenou vyrážíme k hrázi.

Vláda loví špeky

Na hladině vidíme nejen kachny, ale i motorové čluny s rybáři. Asi i díky jim se drží kachny hodně daleko od břehů!! Koukám na tu ohromnou plochu a v duchu si říkám, tak tady najít potápku žlutorohou, to je jako hledat jehlu v kupce sena. Z úvah mě vyruší křik z oblaků a za chvíli se nad námi ukáže stovkové hejno táhnoucích jeřábů popelavých. Se zakloněnými hlavami je sledujeme, dokud nám nezmizí z obzoru.

jeřábi táhnou

Přecházíme po břehu k hrázi a vydáváme se po betonové ploše vzhůru k vrcholu hráze, abychom přešli ke stavidlu. Mezi kachnami najdeme hohola severního a turpana hnědého. Vracím se pro auto a „slaňuju“ betonovou hráz, tentokrát směrem dolů. Ona chůze po pomalu 45 stupňovém betonu a ještě směrem dolů není nic moc. Jestli sebou prásknu, bude po fotáku i vortexu bleskne mi hlavou a pohybuju se jako po.... U keřů pod hrází přeletuje asi 30 hlavé hejno konopek a víc jak 20 stehlíků. Jako blesk mezi ně vletí dřemlík a úspěšně zaloví mezi stehlíky a přehoupne se přes silnici. No je čas k obědu i pro něj!!
Přejíždíme opět celou hráz a parkujeme u kempu. Tam na hrázi sedí další stovka březňaček a mezi nimi jeden lžičák pestrý, kopřivky a párek husic nilských. Několikrát nadějně sledujeme potápku, z které se ve finále vyklube pokaždé potápka roháč. U břehu najdeme ještě dva jespáky obecné, jak provádí hygienu.

jespák obecný

Čas letí a víme, že dnes přijde soumrak dříve než jindy. Ono po celý den je zataženo, podzimní den jako vymalovaný. Potápku žlutorohou nevidíme tak krátká porada co dál. Odkalovačky nebo vesnice Poláky?? Jedeme ještě okouknout vodu od Poláků. Ve finále ale zabočujeme už u Vikletic. Sjíždíme lesíkem až k vodě a parkujeme.
Z kamenné hráze najdeme potápku žlutorohou a jak jinak, asi 500m od nás! Na foto je to daleko a tak jdeme k ní. Pomalou chůzí jdeme po kamenném břehu. Zde je koncentrace rybářů největší. Obdivuju, jak pohodlné místečka zde mají, křesla, grily...dávají se námi do řeči. Proplétáme se mezi pruty, nataženými vlasci a po očku sledujeme, zda je potápka na místě. Jednu chvíli nás vyleká roháč, který se připletl do dalekohledu. Potápka se začíná vzdalovat od břehu a tak musíme vzít za vděk vzdálenost, jakou nám dovolí.

potápka žlutorohá

Zpáteční cesta k autu už je veselá, výprava splnila plán na 100%. Jel jsem sem pro lindušku horskou a potápku žlutorohou. Pomalu se začíná smrákat, ale „odkalovačky“ ještě stihneme, nocují tam husy. Cesta z Nechranic tam trvá krátce. Z parkoviště jdeme rychle a Vláďa mi ukazuje zkratku, kterou našel. Cesta je tím pádem kratší víc jak o 15 minut, tak ještě za světla rozkládáme pozorovací optiku na zaschlé hromady bahna, které se tyčí nad nádrží. Husí je ale překvapivě málo, napočítáme 98 hus velkých. Tři mají límce. To bude úlovek pro Jardu Závoru říkám, ale povede se nám přečíst jen jeden O96. Přeházíme ještě na druhou odkalovačku. Tam je ptactva více, pár desítek kormoránů, hvízdáci euroasijský, zrzohlávky, lysky a labutě. Nad hlavami se prohání jíkavci, zvonci, strnadi a pěnkavy. Končíme...

Ptactvo na Nechranicích
Poštolka obecná, dřemlík tundrový, labuť velká 10, racek žlutonohý, jeřáb popelavá 106,konopka obecná 30, stehlík obecný 20,konipas bílý 4, polák chocholačka 16, polák velký 4, potápka roháč 100, hohol severni 3, turpan hnědý, husice nilská 2, kopřivka obecná 7, lžičák pestrý, potápka žlutorohá

Odkalovací nádrže
husa velká 98, lyska obecná 100, zrzohlávka rudozobá 20, hvízdák euroasijský 3, polák velký 10, kormorán velký 70, labuť velká 12, pěnkava jíkavec 10, strnad obecný 20, zvonek zelený 10, stehlík obecný 20, pěnkava obecná 10

Vláďa ma Nechranicích