Vyrážím po dlouhé době zase ven, doufám, že to nohy vydrží, ale ten „absťák“ už se vydržet nedá. Nebyl jsem nikde pres měsíc, pokud nepočítám nevydařenou výpravu s Martinem L. na jeřábky, které jsme nenašli. Na Avif se ukázala informace o berneškách bělolící, rudokrké a temné. Obvolávám známé. Láďa mi říká, že Gedeon se chystá v sobotu taky a že bych se mohl přidat. Domlouvám se ještě s doktorem, jak budou probíhat v sobotu mé vyšetření a do kolika hodin mám volno.
V sobotu ráno se setkávám s Gedeonem a Martinem Došlým a přestupuju k nim do auta. Já se asi po sto letech povezu autem a nemusím řídit! Tak si jízdu užívám. Krátce po osmé vjíždíme do Jiřic u Miroslavi a prohlížíme pole a sledujeme oblohu. Nějaké hejna vidíme na obloze, ale přemisťujeme se do Branišova. Ani tady žádné hejna husí nenalézáme a tak pomalu popojíždíme po okrskách a kontrolujeme pole. Při projíždění Vlasaticemi nás překvapí čáp bílý. Kousek za Branišovem najdeme hejnko asi 20ti husí, ale bernešky mezi nimi nejsou. Vyrážíme směrem na Drnholec, kam letělo největší hejno, které jsme zatím viděli.
čáp bílý v listopadu
Cestou z Pasohlávek směrem na Drnholec potkáváme srocující se myslivce, kteří se chystají na hon. Pokračujeme směrem na Drnholec a v půlce nové asfaltky zabočujeme směrem doprava. Polní cesta nás vede mezi vinicí a polem. Na horizontu nám pomáhá orel mořský, který zvedá z pole několik set husí. Napjatě čekáme, zda si sednou, nebo opět uletí. Orel odlétá na nedaleké stromy a husy opět slétávají na pole. Martin se ještě spojuje telefonicky s Vaškem Johnem, který k nám míří od Olomouce z druhé strany. Vylézáme z auta a než postavíme stativáky prohlížíme hejno binokuláry. Hned na úvod nás vítá vystrčený rudý krk bernešky rudokrké. Pole je velmi členité a nedaří se nám prohlídnout celé hejno. Za zády nám z dálky duní myslivecké výstřely. Vyplašené husy v malých hejnech přelétají a často přilétávají nová a nová hejna, které se promíchávají a tak můžeme pokaždé začít s prozkoumávání znovu. Přijíždí Vašek a přidává se k nám. Nachází bernešku bělolící. Orel nám svým přeletem opět zamíchá hejnem, které se roztáhne do ještě většího pásma. Bernešku bělolící nacházíme ještě několikrát, ale bernešku tmavou ne. Měníme stanoviště, ale ani to nepřinese úspěch. Odjíždíme bez bernešky tmavé.
jedno hejno husí
Zajíždíme do Drnholce a v hotelu se jdeme podívat na vyhlášený smrk. Brzy nacházíme prvního kalouse ušatého a pak už se ukazují jeden za druhým. Strom je jimi obalen jako vánočními ozdobami. Na jedné větvi sedí dokonce tři namačkaní na sebe. Napočítáme jich 13, ale to jistě nevidíme všechny.
kalous ušatý
Naše výprava se rozděluje, Gedeon a já se vracíme do Prahy a Martin a Vašek pokračují na Pálavu za zedníčkem skalním. To, že byli úspěšní, potvrzuje smska, která nás zastihla na zpáteční cestě. My se s Gedeonem ještě vracíme po vlastních stopách a zastavujeme u každého pole a hledáme další husy.
Velké hejno se nám povede najít až na kraji dálnice, ale ani po dlouhém zkoumání hejna tam nenacházíme bernešku tmavou. Sedáme opět do auta a do Prahy přijíždíme včas.
Gedeon při pozorování
