Bahňáci v ČR „Od povodní k extrémnímu suchu“: pozorování z let 2013 – 2015

1. Stopáže druhů a úvod k videu - viz níže
2. Poznámky a vysvětlivky - viz níže
3. Poděkování dárcům - viz níže
4. Článek - viz níže

1. SLED A STOPÁŽE BAHŇÁKŮ VE VIDEU:
0:00 – 2:19 úvod, seznam druhů, záběry povodní a sucha
2:20 – 5:04 břehouš rudý, břehouš černoocasý
5:05 – 8:40 jespák obecný, jespáček ploskozobý, jespák křivozobý
8:41 – 11:37 bekasína otavní, bekasína větší, slučka malá
11:38 – 14:19 kulík písečný, kulík říční
14:20 – 18:03 vodouš tmavý, vodouš rudonohý
18:04 – 22:38 jespák bojovný, jespák rezavý, jespák skvrnitý
22:39 – 25:31 koliha velká, koliha malá
25:32 – 28:10 lyskonoh ploskozobý, lyskonoh úzkozobý
28:11 – 33:13 kulík bledý, kulík zlatý, kulík hnědý
33:14 – 36:46 vodouš bahenní, vodouš kropenatý, pisík obecný
36:47 – 41:15 kamenáček pestrý, čejka chocholatá, ústříčník velký
41:16 – 46:27 jespák písečný, jespák malý, jespák šedý
46:28 – 50:21 pisila čáponohá, tenkozobec opačný
50:22 – 55:43 vodouš šedý, vodouš štíhlý, vodouš malý
55:44 – 56:19 dytík úhorní
56:20 – 56:26 poděkování dárcům, autoři, použitá hudba

Případné komentáře a dotazy můžete posílat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Rádi bychom do prezentace zařadili i několik druhů mimo vymezené roky a prostředí jako „přídavek navíc“– např. jespáka plavého, keptušku stepní, kulíka mořského, případně sluku lesní, aby byl přehled bahňáků pozorovaných v ČR v posledních letech co nejkompletnější. V případě, že chcete přispět svým snímkem či videem, pošlete zmíněný druh přes úschovnu na uvedenou adresu a uveďte jméno autora a lokalitu.Děkujeme František Pochmon

ÚVOD K VIDEU
Toto video obsahuje sestřih pozorování bahňáků v ČR zaznamenaných 15 našimi birdwatchery a ornitology v letech 2013 až 2015. Jak napovídá titul, film zahrnuje s určitými přesahy období od posledních velkých povodní až k letošnímu horkému létu a cca 40 druhů bahňáků, řazených po dvojicích či trojicích zaměnitelných druhů. Snímek zachycuje jak hnízdící druhy tak zejména protahující, běžnější i vzácné ptáky otevřené krajiny, okolí vodních ploch a mokřadů, hlavně z území Čech, částečně i z moravských lokalit. Na internetu přibývá cestopisů a reportáží ze zahraničí, tímto příspěvkem se vracíme opět „domů“. Následujícím videem bychom se chtěli podělit o zážitky a poznatky i s těmi, kteří neměli vždy možnost vyrážet do přírody. Doufejme, že pro vás bude tato praktická „videopříručka“ pořízená v terénu alespoň malým přínosem, případně vzpomínkou či potěchou oka či duše.

2. POZNÁMKY A VYSVĚTLIVKY:
Každému druhu jsme věnovali 1 – 2 minuty a řazení druhů je výše uvedeno, takže si můžete na videu dle libosti a uvedené stopáže posouvat druhy, které vás zajímají. U záběru uvádíme druh, autora, lokalitu (se svolením autora), další druhy na daném snímku. Na většině záběrů jsou bahňáci v prostém šatu, na několika ve svatebním či přechodném šatu, na to jsme se snažili upozornit, v několika případech i v šatu mladých. Kvůli postupnému získávání materiálu od dárců nebylo vždy možné řadit vše přísně chronologicky, z časových i prostorových důvodů a náročnosti příprav pak uvádět datum či čas pozorování (až na vyžádané výjimky) nebo další detaily jako stáří nebo pohlaví ptáků atd. To ani nebylo cílem. S pomocí atlasů či databáze avif lze tyto detaily snadno dohledat.

Druhy jsme neřadili přísně systematicky podle rodů (nejedná se o kopii klasifikace v atlasech a určovacích klíčích), nýbrž po dvojicích či trojicích zaměnitelných druhů (vzhledově či barevně podobných nebo příbuzných). Zároveň jsme spojili snímky z různých lokalit různých autorů za odlišných světelných podmínek (jak to při výpravách bývá čili nejen za optimální ale i za snížené viditelnosti) a na různé vzdálenosti a nakombinovali uvedené dvojice/trojice i trochu na přeskáčku mezi rody, abychom udrželi vaši pozornost. V několika případech lze vidět i podobné druhy vedle sebe na jednom srovnávacím záběru, všimnout si určitých znaků, velikosti a pak je snáze rozlišit a určit.

Za každý druh jsme umístili poučné popisy z Wikipedie a jak víte, uvedené údaje z tohoto zdroje nemusejí být vždy zcela aktualizované a přesné. Popisy jsou vidět jen krátce, v případě zájmu o texty doporučujeme, abyste si přehrávání zastavili - při daném počtu druhů a dostatečně dlouhém zobrazení by bylo video podstatně delší. Celý sestřih může být nápomocný a užitečný i začátečníkům či laikům. Milovníky článků a trpělivé čtenáře odkazujeme na níže uvedený text, který se pokusil o určitou birdwatcherskou retrospektivu.

Břehouš rudý Hostín, F. Pochmon	Jespák obecný Žíželice, F. Pochmon	Jespáček ploskozobý ryb. Hvězda, M. Došlý

3. PODĚKOVÁNÍ
Snímky a videa poskytla patnáctka nadšenců z řad birdwatcherů a ornitologů. Až na výjimky nedisponujeme špičkovou natáčecí/snímací technikou - videa byla pořízena většinou digiscopingem přes spektivy Meopta na telefony Iphone bez speciálních kamerových stativů nebo na kompakty Nikon, Canon a další značky přímo v ruce. Snímek byl tudíž sestříhán jako amatérský a dokumentační, spíše pro radost, jisté poučení či obohacení znalostí a bez větších uměleckých či badatelských ambicí. Proto děkujeme i za občasné přimhouření oka nad přesností popisků, třesy nebo kvalitou materiálu - ne vždy jsou nám světelné a povětrnostní podmínky nakloněny.

Jelikož jsou ovšem pozorování často zachycena jen jako údaje a čísla v databázi, bez fotek, filmu na youtube či jiného výstupu a určité situace se ze zkušenosti již neopakují, snímek může díky svému rozsahu posloužit zájemcům i jako určitý vizuální souhrn a doklad, jaké rozličné druhy do našich končin zavítají, či jako konkrétní ukázka, jak se různí ptáci pohybují a projevují nebo jako jistý přehled, jak se u nás v průběhu let mění klimatické podmínky a jak tyto změny ovlivňují výskyt ptáků na našem území.

Děkuji za poskytnutí materiálu zejména Janu Studeckému, Jiřímu Bartákovi, Denisu Mattheyovi, Zdeňku Součkovi, Aleši a Robinu Šíchovi, Martinu Došlému, Adolfu Goebelovi, Jiřímu Šafránkovi, Pavlu a Jiřímu Mezulianovi, Aloisu Holubovi, Radku Lučanovi, Václavu Johnovi a za trpělivost a výdrž kolegyni Markétě Miškové Holé, která snímky sestříhala. Omlouvám se všem dárcům, pokud jsme se dopustili nějaké nepřesnosti, ale bylo to obrovské množství dat ke zpracování (při slučování nejednou zcela blokující výkonný počítač) a velké třídění a stříhání zejména pro kolegyni, ale i určitá práce pro mě a Robina Šíchu, Jana Studeckého a Martina Došlého, kteří mi s výběrem pomáhali.
František Pochmon, birdwatcher, organizátor birdwatcherských výprav, listopad 2015

Bekasína otavní Bohdanečský rybník Z. Souček	Kulík říční Dymokury, Z. Souček	Vodouš tmavý hl. m Praha, F. Pochmon

4. RETROSPEKTIVNÍ ČLÁNEK
Bahňáci v ČR „Od povodní k extrémnímu suchu“: pozorování z let 2013 – 2015

Mnozí z vás si ještě vzpomenou na poslední studenou zimu na přelomu let 2012/2013. Třeba na potáplici žlutozobou, hejna brkoslavů severních, invazi kulíků zlatých, sražených studenou frontou na naše území atd...Dlouhá a na srážky bohatší zima se táhla až do jarních měsíců, stromy se začaly zelenat místy až v květnu. A po krátkém jaru na přelomu května a června 2013 postihly zemi vytrvalé deště, výrazné ochlazení a následně rozsáhlé povodně. Řeky a potoky se rozlily do okolních polí a spolu s obrovským množstvím srážek vytvořily fenomén povodňových louží a mokřadů. Pro zemědělce a majitele nemovitostí a pozemků v okolí řek tragédie a materiální škody, pro některé druhy ptáků od drozda zpěvného, přes rorýse, pěnice či rákosníky až po čápa bílého velmi špatná hnízdní sezóna, ovšem pro vodní ptactvo po opadnutí vody příležitost k zastávce, odpočinku, nakrmení se, v některých případech zřejmě i k pozdnímu zahnízdění.

Jespák bojovný Hostín, F. Pochmon	Jespák rezavý VN Rozkoš, Z. Souček	Jespák skvrnitý VN Rozkoš, A. Holub

Na několik měsíců se z ČR stala "mokřadní" země s mnoha bahňáky rozptýlenými v krajině. A nejeden birdwatcher se opakovaně vydával do polí, luk a k „umáčenému ječmeni“, v Čechách např. u obcí Dobřichov, Cerhenice, Žíželice, Tuklaty, Hostín, Vojkovice, Postoloprty, Dymokury, Sány, Pátek, Kostelní Lhota atd., ale i na území hlavního města u soutoků řek (moravští pozorovatelé nechť si prosím doplní lokality sami). Nejeden z nás si užíval výjimečné počty tolik oblíbených bahňáků i brodivých na jinak často prázdných polích a častější pozorování méně obvyklých druhů např. slučky malé, jespáků malých, písečných či křivozobých, kolihy malé, bekasiny větší, břehouše rudého, či pěkných počtů brodivých, např. čápů černých různě v krajině. Z této doby pochází taky velká část záběrů videa, často na kratší vzdálenost, než dovolují rozsáhlé vypuštěné rybníky a nádrže.

Koliha velká a vodouši tmaví Hostín, F. Pochmon	Koliha malá Zbraň, J. Barták	Lyskonoh ploskozobý Tovačov, F. Pochmon

Po několika měsících s polními loužemi nastala mírná a suchá zima 2013/2014. Vodní plochy tehdy téměř nezamrzaly a nabízely téměř po celou dobu setkání s oblíbenými potáplicemi, vzácnějšími potápkami, severskými husami a mořskými kachnami. Polní louže postupně vysychaly (a poslední ránu z milosti jim zasadila dvě následující horká léta). V daném období nebyly téměř žádné významné sněhové srážky a několik „slovených“ rybníků zůstalo až do jara na nízké vodě a s rozsáhlými bahnitými břehy. Skvělá pozorování bahňáků se přesunula z polních mokřadů opět k vodním plochám.

Lyskonoh ploskozobý Tovačov, J. Barták	Kulík bledý Žěhuň, F. Pochmon	Vodouš bahenní Žíželice, M. Došlý

A to byla další velká příležitost k zajímavým zážitkům. Za všechny jmenujme rybník Vlhlavský rybník na Českobudějovicku s hejny vodoušů rudonohých, břehoušů černoocasých atd nebo jihomoravský rybník Nesyt s tenkozobci opačnými či středomoravské Záhlinice s vodouši štíhlými či vzácnými chřástaly atd. V létě 2014 se nezopakovaly ani povodně ani fenomén polních mokřadů (pro mnohé naštěstí) a pozorování „bahňáckého“ tahu na našem území "zachránilo" letní vypouštění a revitalizace NPR Bohdanečský rybník a ojedinělá pozorování tajemných kulíků hnědých jak v Čechách tak na Moravě. Na NPR Bohdanečský rybník byly k vidění stovky ba tisíce kachen, potápek, labutí, vskutku nebývalé počty a velký pohyb ptáků od vodních po dravce, jeřábi popelaví, chřástali, stovky bahňáků i brodivých, mraky čejek chocholatých a bekasin otavních, kulíci píseční a bledí, břehouši rudí, jespáček ploskozobý. Hotový ptačí ráj....

Čejka chocholatá Pátek, Zdeněk Souček	Vodouš kropenatý Poděbrady, Z. Souček	Pisík obecný Třesický rybník, M. Došlý

Na přelomu let 2014/2015 přišla ovšem znovu teplá a suchá zima, sněžilo jen málo na horách a tento nedostatek srážek ještě snížil množství vody v půdě a krajině. Z pozoruhodných pozorování z jara připomeňme např. výjimečný zálet vodouše malého na jižní Moravu během prvních výlovů. Nejen že přes zimu a jaro voda do mnohých vylovených rybníků nedopršela či neměla odkud přitéct, v červnu již po několikaté v novodobé historii přišla extrémní vedra a táhla se téměř přes celé léto 2015 a k jistému ochlazení a návratu dešťů došlo až v září a říjnu. Většina polních a lučních mokřadů zcela zmizela, případně byly tyto ostrůvky života snadněji rozorány.

Kameňáček pestrý spolu s jespákem bojovným a rezavým VN Rozkoš, F. Pochmon	Kameňáček pestrý VN Rozkoš, F. Pochmon	Jespák písečný J. Barták

Kvůli vysokým teplotám se z vodních ploch voda odpařovala ve zvýšené míře, vytvořily se bahnité, písčité nebo kamenité břehy a některé menší rybníky kvůli absenci přítoků a srážek dokonce zcela vyschly. Za všechny vyschlé či předčasně vylovené rybníky jmenujme např. Velký Markovec na Písecku nebo Radomilický na Vodňansku (viz úvodní fota). Podobná situace nastala i na některých vodních nádržích, a to zejména kvůli manipulačním řádům a nutnému upouštění vody do toků, např. VN Nechranice či Rozkoš s obrovskými až na stovky metrů odkrytými břehy, novými ostrůvky a poloostrovy a spousta pozorovaných rarit i běžných druhů, opět bahňáků, ale i vzácných rybáků, racků, brodivých, vrubozobých atd. Co se týče rybníků a letních záznamů, nelze opomenout výborná pozorování z července, srpna a září např. kolih velkých i malých na rybníku Volešek, pisil čáponohých např. na Knížecím rybníku či Mutěnických rybnících, opakované pozorování lyskonoha ploskozobého, za zástupce brodivých jmenujme pozorování několika zatoulaných ibisů hnědých v jižních Čechách či četný výskyt kormorána malého na několika lokalitách atd.

Jespák malý Hostín, F. Pochmon	Pisila čaponohá A. Šícha	Tenkozobec opačný A. Šícha

A co nás čeká v následujícím období? Čeká nás průměrný rok bez extrémů a s ročními období, na jaké jsme byli zvyklí v minulosti? Nebo se potřetí zopakuje zima bez sněhu a mrazu? Přijdou v roce 2016 znovu extrémní letní vedra a sucha, jak hrozí někteří klimatologové a s nimi neblahé důsledky pro zásoby podzemních i povrchových vod, rybářství, zemědělství a úrodu některých plodin? Nebo zase přijdou bohaté deště nebo dokonce velká voda a odpovídající dopady? Vrátí se opět fenomén polních louží? A jak počasí ovlivní hnízdění a tah bahňáků i jiných ptáků na našem území?? A jak klima ovlivňujeme my a co my můžeme pro životní prostředí a život ptáků udělat?? Tyto otázky napadají asi většinu z nás...Počasí je v posledních letech čím dál nevyzpytatelnější a přináší velké výkyvy, takže se další překvapení zřejmě dají očekávat. A projektů záchrany a ochrany druhů a krajiny, která potřebují naši podporu, je bezpočet...Určitě nám všem jde o to, aby se v přírodě české, evropské i světové ptákům i jiným živým organismům dařilo. Proto neváhejte podpořit jakýkoliv známý i méně známý projekt jako např. Josefovské louky, Obnovu mokřadních luk u rybníka Podsedek na Třeboňsku atd či mimo skupinu bahňáků např. projekt záchrany sýčků obecných v ČR či jiný regionální i celostátní projekt, pozemkový spolek, maloplošné chráněné území, o kterých víte a které mají podle vás smysl.

Vodouš šedý Sány, F. Pochmon	Dytík úhorní stř. Čechy , R. Lučan	Pisík obecný Žíželice, F. Pochmon

http://josefovskelouky.cz/
http://www.vespolek.cz/
http://new.birdlife.cz/sycek/
František Pochmon, birdwatcher, organizátor birdwatcherských výprav, listopad 2015