Po delší době se dostávám možnost vypadnout na celý den na ptáky. Domlouváme se s Vláďou okolí Chomutova. Vyrážím brzo, docela mám problém se vstáváním, za půl roku doma jsem zlenošil, ale vidina super dne mi pomáhá vylézt z bytu, přenést věci do auta a vyrazit. Už jsem odvykl a tak si užívám tu ranní atmosféru s audio knížkou a nalitou kávou. Kilometry nádherně ubíhají a jsem tak nadšený, že mi náladu nevezmou ani dvě zácpy aut po cestě. Jedna před Žatcem se i hodila, stačím spočítat 92 labutí na poli. Na zeleném poli vypadají jako bílý koberec. Na místo srazu dorážím s několika minutovým zpožděním. Vláďa už čeká.

První zastávka Kyjice, stavíme u silnice a pomalu jdeme k nádrži. Vláďa se mnou statečně srovnává krok. U nádrže stavíme stativáky, ale jak se ukáže, zcela zbytečně. Mimo asi 50ti roháčů a několika březňaček a asi 2 desítek lysek ani brčko. Přemísťujeme se na odkalovačku Žižka u Údlic. Tam stavíme na tradičním parkovišti s pirátskou lodí a vydáváme se do houštin, kde je vyšlapaná cestička, která nás zavede až na odkalovačku. Jen vejdeme do houštin, ozývají se brhlíci, sýkory koňadry, modřinky, pěnkavy a první letošní budníček menší. Jdeme podél potoka, přes cestu přeběhne vyděšený bažant a z břízy slétne káně a mizí v porostu. Slyšíme křik husí velkých, které nám za malou chvíli přeletí nad hlavou. Je slyšet i první letošní pěvuška modrá. Na Žižku už máme zkratku, Vláďa mi pomůže přes potok, noha ještě není jistá, ale zatím díky ortéze vše zvládám.

zkratka na Žižku

U Žižky vylézáme na hromadu uschlého bláta. Ani tady pohled na hladinu není nějak potěšující. Lysky, lysky a zase jen lysky. Nad hlavou zakrouží několik racků chechtavých, přeletí eskadra kormoránů a u stožáru vysokého napětí krouží káně lesní. Přesuneme se pomalu na vedlejší nádrž. Mineme auto slovenských natěračů, kteří pracují na špičce stožáru, který natírají. Tam už je to zajímavější. 5 párů zrzohlávek, hohol severní, poláci velcí a chocholačky, kormorán, lysky, potápky malé. Na větvi sedí kormorán a za nádrží přeletí 20 čejek chocholatých. Vracíme se zpátky a na cestě na keři sedí samička bramborníčka černohlavého, která nám zapózovala.

první bramborníček černohlavý

Na zpáteční cestě nám nad hlavou zapleskají labutí křídla, ale pro husté koruny nic nevidíme. Zdárně se navracíme do auta a domlouváme se na další nádrž u Března. Tady nás překvapí jen 4 husy velké, jinak lysky, roháči a patrně 200stovky racků chechtavých. husa velká vyplula jako koráb z rákosí Odbočujeme od trasy k Nechranicím a po víc jak hodinové jízdě parkujeme na malé návsi, kde necháváme auto a míříme z kopce. Čeká nás asi 20ti minutová chůze na pastviny, kde jsou pustovky. Jde o soukromý pozemek, ale jsme domluvení, tak nám majitel jen pokývne hlavou a jdeme dál. Na počátku pastviny se rozestoupíme a pomalu jdeme, ani ne za pět minut vidíme první pustovku, jak vyčnívá nad travou. Netrvá dlouho a je jich ve vzduchu pět. Opatrně ustupujeme stranou za pahorek, abychom je neplašili. Mačkáme spouště jako by šlo o filmové stara. Snad se některé fotky povedou, běží mi hlavou. V hledáčku se mihnou i dva skřivani polní. Nad loukou letí káně, která zvedne opět všechny pustovky a letecký cirkus začíná znovu.

pustovky v klidu seděly v trávě, než je zvedla káně

Mizíme. Čeká nás hodinová jízda na Nechranice, ale to divadlo ta to stálo. Na Nechranicích si dáme svačinu, na keři sedí dnešní druhá samička bramborníčka černohlavého. Na nádrži sedí 72 labutí, bohužel všechno a pouze velké. Ale i ony nám nachystaly luxusní podívanou. Přímo nad našimi hlavami začaly odlétat na vedlejší pole. Termosky s pitím, chleby koláče šly k zemi a sápali jsme se po aparátech. Zastihly nás nepřipravené, ale pár fotografií se povedlo.

labutě nás zastihly nepřipravené, tak jen chvost hejna

Přejíždíme hráz kde se pracuje, tak ani na výpusti nesedí tradične rackové. Přejíždíme koleje a vyjíždíme nad Nechranice do polí, kde na stromě zpívá strnad luční a poletuje hejno konopek obecných.

letošní první strnad luční

Vracíme se na hlavní tah na Kadaň, malá zastávka u továrny na parkovišti, kde kontrolujeme komíny. Sokolík žádný, takže zajíždíme do první zátoky, kde najdeme turpana hnědého. Jinak je vymeteno. Přejíždíme na poslední dnešní zastávku a to do chatové oblasti, kde je naše oblíbená zátoka. Tam máme 2 samce poláků kaholek a 3 samice.

malá flotila poláků kaholek

Na konci zátoky na hladině plují rackové bouřní a chechtaví. Na nedalekých bójích sedí kormoráni a na zábradlí mola pár desítek racků, mezi kterými najdeme jednoho žlutonohého. Pro mne je to po dlouhé době zase ten správný „birdovský“ výlet a tak se raduju z každého kosáka či modřinky.

racek žlutonohý

Vracíme se do auta a balíme. Vládika odvážím do Kadaně, kde ještě u mateřské školky kontrolujeme nocoviště kalousů. Nacházíme jich pět a končíme. Vláďa jde na nádraží, já si v autě ještě přichystám termosku s kávou a pak už se proplétám Kadaní na Žatec, Jesenici, Kralovice, Plasy a Plzeň, poslouchám knihu a v hlavě mí víří zážitky z dnešních pozorování.

Vláďa v akci