Krásná neděle, sice mrzne, ale sluníčko se pomalu dere ven, vyrážím do terénu. Navnadila mě už včerejší cesta za vnučkou do Hradce u Stoda. Vzali jsme to netradičně na Přeštice a Merklín a vyplatilo se. U Přeštic na poli letošní můj první čáp bílý, před Soběkury hejna čejek s kulíky zlatými a špačky, na poli před Merklínem první letošní skřivani polní. Spousta kání a poštolek. Zpáteční cesta vede do „Fakultky“ z rehabilitace v bazénu se mi zhoršil zánět zvukovodu, takže další antibiotika. Přesto volám Petrovi Pavlíkovi a ptám se na situaci na tchořovickém letišti. Čejek je tam hejno a byli viděni i 4 kulíci zlatí.
Neděle začíná dobře, u snídaně se na krmítku střídají modřinky, babka, koňadry, pěnkava, dlask, brhlík, na špičce smrku strakapoud.

Je -5, vybelhám se s berlemi a báglem k autu a poskakuju po jedné noze a škrábu sklo. Nastavit sedačku, srovnat nohu do snesitelné polohy a vyrážím. Projíždím Kasejovice a ve Lnářích zabočuju na letiště na stromě první letošní drozd a na rybníku u silnice 14 labutí velkých. Na letišti už mě vítá hejno čejek se špačky, zastavuju, ale pak vidím, že Petr už čeká na druhé straně letiště, přesouvám se k němu.
Jen vystoupím, vítá mě zpěv skřivanů a dva mi lítají nad hlavou, s Petrem probíráme situaci, kulíky neviděl. Sledujeme táhnoucí hejna kormoránů, dva orlové zvedají kolonii volavek, ve vzduchu jich je 70?? Proletí dvě husy velké a krkavec. Na druhé straně letiště 3 volavky bílé. Po kulíkách ani vidu ani slechu, ale jak koukáme, hejno čejek je roztroušené na opravdu veliké ploše a na zarostlém poli není ani šance kulíky objevit.

Na cestě zpátky nacházím i velké množství čejek na druhé straně letiště ve společnosti kvíčal a špačků, ale ani tady obhlídka „zlaťáky“ nenašla. Mám toho dost, přece jen jsem doma z nemocnice pár hodin, ale stálo to za to!!