Domovem bukáčka malého a volavky vlasaté, kvakoše nočního a volavky červené je více oblast Středozemního moře, dříve byly vzácnými návštěvníky Evropě a mnoho pozorovatelů je neznalo. Avšak jak se naše klima otepluje, výskyty se stávají stále četnějšími a některé z těchto druhů zde dokonce úspěšně hnízdí. I když u dvou druhů nejde o klasické volavky, jejich neznalost může způsobit zmatek. Naučte se, jak identifikovat tyto vyhledávané druhy ve všech šatech (opeřeních) s důvěrnou pomocí průvodce od Andy Stoddart.

Dopady klimatických změn na naše ptáky se stávají stále více zřejmými, přičemž řada středomořských druhů postupuje k severu a stávají se v Evropě pravidelnějšími. Nejjasnější důkaz pro toto tvrzení poskytují volavky stříbřité a nyní volavky rusohlavé a volavky bílé, které se prosadily jako součást evropského ptactva. V jejich stopách následuje, i když trochu váhavě, řada jiných, vzácnějších, jižních volavek.

Bukáček malý
Tento druh hnízdí ve střední a jižní Evropě a také v jihozápadní a střední Asii, zimuje v subsaharské Africe. Již je častým jarním zatoulancem do Evropy – většinou v květnu a červnu, ale několik i v létě. Je to opravdu velmi malá „volavka“, menší dokonce než slípka zelenonohá. Nejvíce je doma, když prolézá hustým rákosovým porostem a příkopy, může být frustrující vidět, jak prozrazuje svou přítomnost svým jarním teritoriálním voláním – nízce posazeným skřehotavým žabím hlasem - opakovaným každé dvě sekundy – a občasným krátkým vzletem s rychlými údery křídel a plachtí nízko nad vrcholky rákosí. Při takových příležitostech je to malá velikost a nápadné světle smetanově béžové skvrny na předku křídel, které upoutají pozornost. Když ho vidíme posazeného, je to krásný ptáka, sameček ukazuje načernalou korunku, šíji, horní část těla, letová pera, smetanově béžový obličej a spodní část těla. Samičky mají podobnou kresbu, ale matnější a hnědší se sníženými kontrasty opeření. Mladí jsou stále matnější a silně melírovaná připomínající miniaturního bukače velkého
Volavka vlasatá
Tato volavka je více rozšířena jihovýchodě než Bukáček malý. Může být nalezena chaoticky po celém Středomoří, ale nejvíce hnízdí v jihovýchodní Evropě, jihozápadní Asii. Je také migrantem do subsaharské Afriky. V relativně nedávné minulosti byla velmi vzácným druhem v Evropě, jen s něco přes 100 záznamy v letech 1950 – 2016. Od konce 90. let minulého století se stala opět běžnější, s 10 záznamy v roce 2010, ale nejsou tu žádné známky hnízdění. Nejvíce se vyskytují v květnu a v červnu, ale existují také i podzimní záznamy. V klidu je krásná zlato béžová malá volavka s protáhlými černobílými pery na šíji. Ale v letu se změní v naprosto bíle vypadajícího ptáka s bílými křídly, a nápadný bílý kostřec a ocas může nabádat k záměně za volavku rusohlavou, i když je menší, štíhlejší a elegantnější než ten druh. Obě pohlaví jsou si podobná, ale mladí jsou matnější a mají více proužků.
Kvakoš noční
Tento druh má celosvětové pokrytí, hnízdí v celé jižní a střední Evropě a jihozápadní Asii, hodně v Africe, na indickém subkontinentu, východní a jihovýchodní Asii, většině Ameriky. Jedná se o malou, podsaditou „volavku „s tlustým zobákem s krátkým krkem a nohama. Obě pohlaví jsou podobná. Dospělí mají černou korunku a záda, šedá křídla, kostřec a ocas. Čelo, tváře a spodní část těla jsou bílé. Mladí jsou hnědé, bíle skvrnité nahoře a proužkované dole a můžou být považovány za bukače velkého. V letu je pták kompaktní a podsaditý s mírně klesajícím zobákem. Hlas je tvořen nízkým krákáním podobným krkavci.
Volavka červená
Tento druh hnízdí v celé jižní Evropě, jižní a jihovýchodní Asii a také se vyskytuje na Dálném východě. Zimuje na jihu Afriky, indickém subkontinentu a jihovýchodní Asii. V Evropě byla historicky vzácná, v posledních letech se stala běžnější a nyní je klasifikována jako vzácný migrant, zejména na jaře, ale také na podzim. Je to plachý druh, který upřednostňuje velké rákosové porosty. Volavka červená je extrémně štíhlá, je to jako hadí verze známější volavky popelavé. Je menší než její běžná příbuzná, s dlouhým a jemným zobákem, extrémně dlouhým, tenkým krkem, štíhlým tělem a dlouhými prsty. V letu ukazuje nápadný, sklopený krk, úzké tělo a křídla a přesah dlouhých, výrazných nohou. Její let je mnohem trhavější a váhavější než u volavky popelavé. Dospělí (obě pohlaví jsou podobná) jsou šedí, mají načervenalo - béžové strany krku, tmavé pruhy v obličeji a na krku a sytě vínovou barvu na „ramenech“, hrudi a břiše. V letu vypadají spodní strany křídel nápadně tmavé. Mladí jsou jasně sytě oranžovo-béžoví s pruhovaným krkem.

	Dospělá volavka červená Vzácné volavky není těžké identifikovat, když je dobře vidíme a tato krásná volavka červená se určuje lépe, než většina ostatních. Obvykle je to plachý pták v hustém rákosí, toto je skvělý záběr, který umožňuje vidět všechny znaky, od její fialové „ramenní“ skvrny, rezavé protáhlé lopatky, pruhovanou tvář a krk a dlouhý, dýkovitý zobák.
	Dospělý sameček Tento sameček bukáčka malého je zachycen v typické pozici plížící se nenápadně podél kraje husté vegetace u vody. Všimněte si pevné tmavé čepičky a horní části, ostře kontrastující se světle okrovým nádechem přes dolní část a křídelní krovky. I když to u tohoto jedince není vidět, získávají samečci jasně červenou skvrnu u kořene zobáku během hnízdící sezóny.
	Dospělá samička bukáčka malého Tato samička bukáčka malého vykazuje stejné kontrasty šatu jako sameček, ale jsou mnohem tlumenější. Korunka a horní část jsou spíše hnědé než černé a v horní části jsou jemné bělavé proužky. Okrový nádech přes spodní část a zavřené křídlo jsou také světlejší.
	Juvenilní bukáček malý Juvenilní bukáčci malí jsou zcela melírované a podobají se drobným bukačům velkým. Horní části tohoto ptáka jsou tmavé s širokými sytě béžovými lemy per, ale jsou to výrazné krční pruhy, které opravdu upoutají.
	Dospělá volavka vlasatá Dospělé volavky vlasaté jsou nádherné s krásným oranžovo-béžovým nádechem přes hlavu, krk a prsa, horní část je kontrastní s bílými křídly – a právě viditelným - bílým ocasem. Všimněte si prodlouženého černobílého chocholu na hlavě.
	Juvenilní volavka vlasatá Mladé volavky vlasaté jsou mnohem fádnější, nahoře jsou matně hnědé s výraznými proužky na hlavě a krku. Avšak křídla a ocas jsou už čistě bílé. Nad rámec tohoto článku uvádíme, že každá mladá volavka vlasatá by měla být kontrolována na mnohem méně pravděpodobnou možnost volavku čínskou
	Dospělý kvakoš noční S černou korunkou a horní částí a světlejšími křídly dospělý bukač noční má stejné základní kontrasty šatu jako bukáček malý. Ale oba druhy se velmi liší, křídlo kvakoše je světle šedé a spodní část šedavě-bílá. Všimněte si také velkého a pronikavě červeného oka a mnohem podsaditější stavby, zejména poměrně krátkého, ale velmi silného zobáku.
	Juvenilní kvakoš noční Podsaditá stavba a krátký, velký zobák okamžitě identifikují tohoto ptáka jako kvakoše. V plném mladistvém šatu vypadá velmi odlišně, nicméně je výrazně pruhovaný bílý na hnědošedém pozadí a proto se hodně podobá bukačovi.
	Ne zcela dospělý kvakoš noční Tento kvakoš prozrazuje svou identitu robustní stavbou a krátkým, silným zobákem. Jeho šat je přechodný mezi pruhy mladistvé a ostrými kontrasty dospělé. Ve skutečnosti vypadá spíše bezvýrazně, ale ocelově šedé odstíny a velké červené oko ukazují přímo na kvakoše.
	Dospělá volavka červená Toto je podobný pohled na volavku červenou z úvodního obrázku, ale tento pták ukazuje svůj pruhovaný krk zbarvený v zázvorovém odstínu v lepším efektu. Purpurová „ramenní“ skvrna je také viditelná, i když je částečně zahalená elegantními, prodlouženými krčními pery. Všimněte si také, že oko vypadá malé a dlouhého, dýkovitého zobáku.
	Dospělá volavka popelavá Známá volavka popelavá nepotřebuje velké představování. V této klasické pozici si všimněte krásných, šedých odstínů, černobílé kresby na hlavě a krku a téměř skryté černobílého vzorování na křídlech. Proporčně je také její vzhled méně „elegantní“ se silnějším krkem a kratším zobákem.
	Juvenilní volavka červená Mimořádně elegantní, hadovitý vzhled tohoto ptáka je dostačující k tomu, abychom ho identifikovali jako volavku červenou, sytě zrzavý odstín šatu naznačuje, že jde o mladého ptáka. Všimněte si také jasného šatu s jemnými světlými lemy per na horní části a spíše nevýrazného obličeje a slabě vrásčitého krku.
	Juvenilní volavka popelavá I když je to také elegantní pták, tato volavka popelavá není ani zdaleka tak štíhlá, jako její příbuzná. Její identita je také rychle potvrzena celkovým šedým odstínem a stejně jako u její příbuzné spíše nevýrazným obličejem – jak je vidět – slabou kresbou na krku.

 Zdroj Birdwatch 3/2019