Kachnovité druhy jsou všudypřítomné na jezerech a rybnících po celé zemi zvláště v zimě, kdy se k místním ptákům přidávají migranti z dalekého severu, když hledají teplejší klima.

Zatímco samci jsou výrazní, nenápadný šat samic je mnohem náročnější rozlišit. Andy Stoddart Vám v tomto článku poskytne všechny informace, které potřebujete k identifikaci šesti běžných druhů - ostralka štíhlá, čírka obecná, kachna divoká, kopřivka obecná, hvízdák eurasijský a lžičák pestrý – jak v letu, tak na vodě.

„Zatímco samci jsou barevní a výrazní, samice kachnovitých jsou více nenápadné, zvláště pro začínající pozorovatele“.

Samice kachnovitých jsou notoricky záhadné, zvláště pro začínající pozorovatele. Zatímco samci jsou barevní a výrazní, naopak samice v současné podobě jsou variacemi fádně hnědé a je mnohem obtížnější je identifikovat. Zkratku k jejich identifikaci často poskytuje rychlý pohled na doprovázející samce, ale u samic se vyplatí pečlivé zkoumání. Ve skutečnosti jsou docela odlišné krásné ve své nenápadnosti! Tento článek se zabývá šesti pravidelně vyskytujícími se druhy kachnovitých v Evropě.

Ostralka štíhlá
Ve většině oblastí je to nejvzácnější druh z těch, o kterých zde mluvíme, a nejméně pravděpodobný je jeho výskyt ve velmi velkých jedno druhových hejnech. V Evropě se s ním setkáváme výhradně v zimě. Když je typicky vidět mezi ostatními kachnovitými, je samice ostralky štíhlé velká a má dlouhé tělo. Ocas působí jako dlouhý, i když protáhlá středová ocasní pera samce chybí. Krk může být nápadně dlouhý a tenký, zvláště v prodloužení, hlava je malá a zobák je dlouhý a štíhlý, přičemž celkový efekt vytváří velmi elegantní, téměř labutí dojem. Šat je nápadně světlý – krásně jemný, neodpovídá žádnému jinému druhu. Tvář je překvapivě nenápadná, prsa jemně skvrnitá, přičemž boky obsahují výrazné tmavé hřebenovité znaky. Tmavě zelenavé zrcátko je ohraničeno bílou podél předních a zadních okrajů křídel. Zobák je nevýrazně šedý.

Čírka obecná
Identifikace čírky obecné je relativně snadná. Druh se vyskytuje typicky na velkých vodních plochách, na kterých může vytvářet velká, sevřená hejna, ale také může osídlovat malá jezírka lemovaná stromy, z nichž mu jeho rychlá schopnost vzlétnout umožňuje rychlý únik. Ve vzduchu je čírka obecná rychlá a hbitá a kroužící hejna se mohou podobat bahňákům. Je to drobný druh, naše zdaleka nejmenší kachna, často identifikovatelná podle samotné velikosti, zvláště když se sdružuje s jinými druhy kachen. Její proporce jsou kompaktní, s krátkým tělem, malou, zaoblenou hlavou a poměrně malým zobákem. Celkový dojem je „roztomilost“. Její šat je docela fádní se středy tmavě hnědých per a světlejšími lemy. Všimněte si však výrazné kresby obličeje, která zahrnuje tmavý oční proužek, temeno a světlý nadoční proužek. Podívejte se také na nápadné světlé pruhy přiléhající k ocasním stranám. Zrcátko je tmavě zelené s bílým a kaštanovým horním okrajem a bílým zadním okrajem. Zobák je tmavý, u kořene trochu oranžový.

Kachna divoká
Na mnoha místech je to „běžná kachna“, ačkoliv v zimě není tak celkově početná jako čírka obecná nebo hvízdák eurasijský. Samice jsou velké a „mohutné“, proporčně dlouhé, v těle spíše podsadité s poněkud neelegantní strukturou – do značné míry je to tradiční „kachna ze selského dvora“. Šat je poněkud nezajímavý, skládá se ze středů tmavě hnědých per a světlých lemů, ale všimněte si tmavého očního proužku, tmavého temene a světlého nadočního proužku. Tmavě modré zrcátko je široce ohraničené bílou jak nahoře tak dole. Zobák je matně šedivý s různým množstvím příměsi oranžové barvy.

Kopřivka obecná
Tento druh může vypadat poněkud anonymně, a proto může způsobit problémy s identifikací. Velikost a struktura je nejbližší druhu kachny divoké a (i když se jedná o jiný druh) s největší pravděpodobností bude přehlížen kvůli záměně s tímto druhem. Je však výrazně menší a proporce jsou elegantnější. Šat samic se také velmi shoduje s druhem kachny divoké, i když tvář a krk jsou poněkud světlejší. Klíčovým prvkem na křídle je obdélníková bílá plocha na loketních letkách, která může být u mladých jedinců docela nevýrazná. Zobák je šedý s nápadnými a výraznými oranžovými pruhy po stranách.

Hvízdák eurasijský
Tento druh, stejně jako ostralka štíhlá, je do značné míry zimním ptákem a v té době se nachází ve velkých, hlučných hejnech jak na velkých vodních plochách, tak i na přilehlých travných oblastech. Je to středně velká kachna s poměrně výraznou strukturou, s poněkud tlustě vypadající zakulacenou hlavou s nápadně strmým čelem, krátkým krkem a krátkým zobákem. Šat je také docela pozoruhodný, nikoliv fádně hnědý jako u jiných kachnovitých, ale vykazuje bohaté kaštanové odstíny zvláště na bocích. Když je mimo vodu a ve vzduchu, je vidět velmi jasně bílé břicho. Zrcátko je tmavé, úzce ohraničené bílou, zobák je modro-šedý s tmavou špičkou.

Lžičák pestrý
Tento druh je rozšířený, ale je zřídka vidět ve velkých hejnech. Obvykle se vyskytuje o samotě nebo v párech, často se mísí s jinými volně žijícími ptáky. Jedná se o mohutnou a „těžkou“ kachnu s velkou hlavou, krátkým krkem a dlouhým širokým tělem. Je možná nejvíce strukturálně výrazná ze všech kachen. Nejvýraznější je zobák – dlouhý a jako lopatka – ačkoliv je často držen pod vodou a musíte být trpěliví, abyste odhalili jeho skutečnou velikost. Další vodítko k jeho identifikaci poskytuje držení těla při plavání, kdy je těžiště výrazně posunuté dopředu. Toto držení těla je typické a proto se jedná o dobrý znak pro identifikaci. Šat je velmi fádní v hnědé barvě, ale hledejte matně zelené zrcátko s bílým proužkem vepředu, ale bez proužku vzadu. Podívejte se také na výrazně šedé a kontrastující přední letky. Zobák je tmavý a po stranách oranžový.

	Kachna divoká Samice kachen se často popisují jako hnědé a nudné, nebo že jsou všechny stejné, protože na sebe všechnu pozornost strhávají pestrobarevní samci. Nicméně tato samice kachny divoké umí také zazářit ve svém spletitě vzorovaném peří se zářivým modrým zrcátkem, což dokazuje, že i samice mají svou krásu a jsou samozřejmě identifikovatelné.
	Ostralka štíhlá Tato samice ostralky štíhlé vypadá elegantně s dlouhým, štíhlým tělem a poměrně dlouhým, úzkým a šedým zobákem. Její šat je poměrně nápadný v porovnání s nevýrazným obličejem, u kterého stojí za povšimnutí pouze oko a celkově světle plavý vzhled doplňuje silný hnědý vzor podél boků.
	Čírka obecná Tato samice vypadá obvykle malá s krátkým a útlým tělem. Má poměrně dobře rozvinutou kresbu obličeje s tmavým očním proužkem, světlým nadočním proužkem a hladkými tvářemi. Všimněte si také dvou klíčových prvků šatu: světlé čáry na straně ocasu a zářivě lesklého zeleného zrcátka vykukujícího z per na křídle.
	Kachna divoká Samice vypadají nenápadně s poněkud robustní stavbou těla „farmářské kachny“, která postrádá zjevnou eleganci. Tělo je dlouhé a mohutné, zobák je také trochu mohutnější. Typické modré zrcátko tady není viditelné, tak věnujte pozornost slabě značené kresbě obličeje, která zahrnuje velmi nevýraznou „uzdičku“ (loral spot).
	Kopřivka obecná Samice kopřivky obecné jsou trochu jako kachny divoké, ale jsou menší a půvabnější a často vypadají trochu světlejší a šedivější, zejména v obličeji a na krku. Skutečným „prozrazením“ je zde jasná bílá skvrna na loketních letkách; není vždy viditelná, ale když se odhalí, je to klíčový prvek k identifikaci tohoto druhu.
	Hvízdák eurasijský Hvízdáci eurasijští jsou podobní kachnám, ale mají krátký krk a útlejší tělo. Tento pták natahuje svůj krk, který ale stále nevypadá dlouhý. Šedý zobák je také poměrně krátký a drobný. Všimněte si hladkých tváří u této samice a zvláště celkově sytých hnědých a kaštanových odstínů šatu (zejména podél boků), které jsou rozpoznávacím znakem tohoto druhu.
	Lžičák pestrý Šat samice lžičáka pestrého se trochu podobá šatu kachny divoké, i když obličej je poněkud nevýrazný, ale všimněte si zjevně odlišné a jedinečné struktury, která zahrnuje přední část, která je při plavání nízko ve vodě a silně zaoblenou hlavu a nápadně dlouhý a široký zobák připomínající špachtli.
	Ostralka štíhlá Letící ostralka štíhlá má dlouhé tělo i krk, je štíhlá a elegantní, možná tak trochu připomíná husu. Celkový vzhled samice vytváří světlý a jednotvárný dojem, který je umocněný matným zrcátkem ohraničeným bílou nahoře i dole.
	Čírka obecná Čírky obecné vypadají ve vzduchu malé, rychlé a hbité, téměř jako brodiví ptáci (waders). Všimněte si u této samice poměrně hladkého horního křídla v kombinaci s tmavě zeleným zrcátkem (které se bude jevit jasnější v přímém světle), a je ohraničené bílou nahoře i dole.
	Kachna divoká Poněkud nemotorná stavba těla kachny divoké je patrná i v letu, druh vypadá jak velký, tak mohutný. U tohoto snímku pořízeného během letu si samici všimněte, že zrcátko je lesklé, modré a vložené mezi bílými pruhy.
	Kopřivka obecná Kopřivka obecná v letu vypadá jako malá a ladná verze kachny divoké, ale nejzřetelnějším rysem je vždy nápadná bílá skvrna na loketních letkách. Její velikost kolísá v závislosti na pohlaví a věku, ale vždy je spolehlivým vodítkem k její identifikaci.
	Hvízdák eurasijský Horní strana křídla samice hvízdáka eurasijského je rovnoměrně šedá s tmavým pruhem, který je ohraničený bílými proužky. Avšak nejnápadnějším prvkem peří v letu (i když zde bohužel není zachycen) je jasná bíla skvrna na břiše. Co se týče struktury, tak hvízdák eurasijský vždy vypadá v letu poměrně malý a s krátkým krkem.
	Lžičák pestrý Kresba křídla této samice lžičáka pestrého je poměrně prostá s rovnoměrným šedo-hnědým předkem - na rozdíl od světle modré u samce – s nevýrazným zrcátkem, které je velmi úzce ohraničené bílou. Ale je to zobák, který poutá pozornost, vypadá téměř groteskně dlouhý a široký a ptáku dodává podivný vzhled, které poutá pozornost k jeho hlavě.

 Zdroj: Birdwatch únor 2020