Podzim je obdobím, kdy ptáčkaři sledují bahňáky na jejich tahu na jih. Ve videu srovnávám 6 druhů jespáků v prostém šatu. Nejlépe se natáčejí na známých schodech u Strachotína na Vodním díle Nové Mlýny.

0,00 Jespák bojovný, Ruff, (Philomachus pugnax)
1,03 Jespák křivozobý, Curlew sandpiper, (Calidris ferruginea)
1,30 Jespák malý, Little stint, (Calidris minuta)
2,18 Jespák obecný, Dunlin, (Calidris alpina)
3,43 Jespák písečný, Sanderling, (Calidris alba)
4,51 Jespák rezavý, Red knot, (Calidris canutus)

Jespák bojovný (Philomachus pugnax) je bahňák, který přes naše území jako většina jen protahuje. Hnízdí v arktické části Finska, Švédska, Norska, Ruska.
Ve svatebním šatu jsou pro samce charakteristické péřový límec a štít na krku a v horní části hrudi a výrazné růžky pro stranách hlavy. Tyto ozdoby jsou barevně tak proměnlivé, že nenajdeme dva samce shodně vybarvené. Stejně variabilní jsou i barvy zobáku (červený, žlutý, hnědý nebo černavý) a běháků (zelené, žluté, oranžové až červené). Tak jedinou pravidelností ve zbarvení je bílé až šedavě bílé břicho. Samička nemá žádné péřové ozdoby, svrchu je převážně šedohnědá, tmavě skrvnitá. Samec své ozdoby ztrácí na podzim, pak se podobá samici, je ale asi o třetinu větší. V letu je patrná úzká světlá páska v křídle a tmavý střed kostřece s bílými okraji.

Jespák křivozobý (Calidris ferruginea) je bahňák také protahující našim územím. Ve svatebním šatu v době rozmnožování má rudou spodinu těla. Převážná část táhnoucích ptáků na podzim jsou mladí ptáci. Spodina těla je světlá s broskvovým nádechem na hrudi, který pak postupně bledne. Čárky na hrudi jsou nevýrazné. V letu se snadno odliší od jespáka obecného nápadně bílým kostřecem, který kontrastuje s šedým ocasem.

Jespák malý (Calidris minuta) je nejmenší evropský druh bahňáka. Hnízdí v pobřežní tundře vysoko na severu Evropy a na malých ostrovech, většinou u malých tůní a jezírek. Na Sibiři leží hnízdiště hluboko ve vnitrozemí, v tundře, s porosty zakrslých křovin, ostřic a lišejníku sobího. V době tahu se hejna jespáků malých pravidelně objevují na mořských pobřežích, ale také i v evropském vnitrozemí. Video je natočené na břehu Vodního díla Nové Mlýny.

Jespák obecný (Calidris alpina) - podzimní tah dospělých ptáků začíná již v druhé polovině července, tah mladých ptáků asi o měsíc později. Nejvýraznější je tah na přelomu září a října, postupně klesá až do listopadu. Mezi našimi bahňáky je na podzim jedním z nejpozději se vyskytujících druhů. Je zajímavé, že mladí ptáci nejsou během migrace tak vázaní na pobřežní biotopy, ale táhnou přes celý kontinent a to se projevuje i u nás. Hlavní část jeho potravy tvoří hmyz, červi, malí měkkýši a korýši, občas ale i části rostlin a jejich semena.

Jespák písečný (Calidris alba) je v prostém šatu nejsvětlejším ze všech evropských druhů jespáků, v letu vypadá často jako zcela bílý. Je o něco větší a zavalitější než jespák obecný, má ale relativně krátký, přímý zobák a připomíná spíše jespáka malého. Hnízdí v otevřené, kamenité tundře, kde se zdrží jen dva měsíce. Mimo dobu hnízdění se pravidelně objevuje na evropských pobřežích hlavně Severního moře. Ptáci z grónských hnízdišť táhnou na jihovýchod do Velké Británie, Nizozemí a severozápadní Francie, kde většina z nich zimuje. Sibiřské populace táhnou na západ až do Archangelské oblastí, pak na jihozápad přes Baltské moře a podle pobřeží západní Evropy na jih a většinou přezimují na západním a jižním pobřeží Afriky. Přes naše území protahují pravidelně, ale ve velice nízkých počtech. Tah probíhá od července do října. Video je natočené na břehu Novomlýnských nádrží. Potravu tvoří hmyz, žížaly, drobní korýši a plži.

Jespák rezavý (Calidris canutus) přes naše území míří na zimoviště na pobřežích od střední a západní Evropy až po západní Afriku. Během tahu se tento mladý jedinec zastavil doplnit energii na břehu Novomlýnských nádrží. Je mnohem větší než jespák obecný (Calidris alpina), jak je vidět i ve videu, také má štíhlý konec těla s dlouhými ručními letkami, které hodně přesahují letky ramenní. Opeření v prostém šatu je velmi světlé, mladý jedinec je podobný dospělým, ale každé pero na svrchní straně těla má tenký bělavý lem. Nad okem je výrazný proužek, který se za okem stáčí nahoru. Ve svatebním šatu v době rozmnožování má cihlově červenou spodinu těla.