Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) je pěvec, který u nás v době hnízdění obývá hlavně rákosové porosty kolem rybníků. Na jaře přilétá v březnu, odlet většinou v říjnu. Výsledky kroužkování ukazují, že ptáci z Čech migrují převážně na území Francie a Španělska, strnadi z Moravy hlavně na Apeninský poloostrov, případně na Balkán. Někteří jedinci ale zůstávají u nás i v zimním období. Jednou ze zajímavostí z života Strnada rákosního je, že samci běžně mají potomstvo i s několika samicemi zaráz. Předpokládá se, že hlavním určujícím faktorem pro polygynii je zřejmě vysoká hustota hnízdící populace.

Strnad luční (Emberiza calandra) je náš největší strnad, zbarvením se podobá skřivanovi, na rozdíl od něho nemá na ocasních perech nic bílého. Je šedohnědý, s četnými podélnými tmavohnědými skvrnami. Samice je zbarvena stejně a to je výjimka mezi strnady. Zobák je silný, kuželovitý, na horní čelisti je zoubek, který zapadá do zářezu v dolní čelisti a to slouží k lepšímu držení a drcení tvrdých semen. Je stálým až potulným druhem otevřené krajiny polí a luk, často hnízdí na ruderálních plochách, výsypkách, vyhýbá se bažinám, lesům, souvislé zástavbě.

Strnad obecný (Emberiza citrinella) je považován za druh původně obývající okraje a paseky všech typů lesa, který se přizpůsobil prostředí kulturní krajiny s remízky, křovinatými mezemi a dalšími typy rozptýlené zeleně. Samec ve svatebním šatu má citronově žlutou hlavu s hnědavou kresbou, kostřec je rezavě hnědý. Zpěv je jednoduchý, snadno zapamatovatelný, samec svou písničku vytrvale opakuje z jakéhokoliv vyvýšeného místa. Naše populace jsou stálé, jen s krátkými mimohnízdními potulkami ke zdrojům potravy, kde se sdružují do hejn. Potravu hledá skoro vždy na zemi. Hnízdění začíná v polovině dubna, u nás páry mohou stihnout vyhnízdit až 3x ročně.

Strnad tajgový (Emberiza rustica) původní český název Strnad rolní, je nenápadný pták, který má teprve třetí záznam v České republice. Vyskytuje se od severní Skandinávie až po Tichý oceán. Hned po vyhnízdění na severu se vydává na dlouhou cestu, nejprve východním směrem přes Sibiř, kdy se drží lesních porostů, a pak jižně přes Čínu na zimoviště v jihovýchodní Asii. Má stejnou velikost, proporce i podobné zbarvení jako v prostém šatu Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), ale na první pohled nás zaujmou dvě bílé křídelní pásky, které u Strnada rákosního (Emberiza schoeniclus) chybí.
Tento vzácný zatoulanec byl u nás objeven v lednu 2022.

Strnad malinký (Emberiza pusilla) patří u nás k nejvzácnějším strnadům pozorovaným u nás. V prostém šatu se podobá samici Strnada rákosního (Emberiza schoeniclus), liší se bílým očním kroužkem, jednotně červenohnědými tvářemi, světlou uzdičkou, výrazným proužkem uprostřed temene. Nohy jsou vždy růžové. Video je natočené v lednu 2017 v Citově.