Článek s tímto názvem vyšel v časopise Panurus 2009, kde jsem popsal svoje zkušenosti s tímto na naše poměry neobvyklým až exotickým druhem. Jeho text uvádím následně téměř beze změn. Alexandr malý (Psittacula krameri) je středně velký papoušek dlouhý 38-42 cm, z toho téměř dvě třetiny připadají na ocas. Je téměř celý zelený, jenom letky jsou tmavé. Konec dlouhého ocasu a šíje jsou zbarveny modře.

Samec se liší od samice černým proužkem pod lícemi. Silný zobák je tmavě červený. Mláďata mají kratší ocas. Alexandr malý žije v řídkých lesích, savanách i v polopouštích s roztroušenými stromy. Mimo původní areál se vyskytuje obvykle v městských parcích a zahradách. Ptáci velmi dobře létají a jsou stálí nebo potulní. Hnízdí v dutinách stromů, které si sám vydlabe nebo použije opuštěnou dutinu. Na Středním Východě hnízdí i ve skalách a zříceninách, často v koloniích. Samice snáší 3-6 vajec, na kterých pak sedí 22-24 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo po 7 týdnech. Alexandr malý se živí semeny, plody a květy nebo zalétá na obilná pole a kukuřici. Je to hlučný pták, který se často ozývá vřískavým kri-kri-kri. Původní areál rozšíření je velmi rozlehlý. V Africe je rozšířen jižně od Sahary od Mauretánie a Senegalu na západě až po Súdán a Etiopii na východě. V Asii se vyskytuje na celém indickém subkontinentu od Pákistánu přes Nepál a Indii až po Barmu (GRIMMETT, ISKIPP & INSKIPP 2001). Hnízdí také na Srí-Lance. Na tomto rozsáhlém území vytváří 4 subspecie. Díky své přizpůsobivosti je alexandr malý rozšířen na mnoha dalších místech světa. Z ptáků uniklých ze zajetí vznikají v městských parcích malé kolonie, které se poměrně rychle zvětšují a druh se šíří mimo intravilán. Ve východní Africe žije alexandr malý mimo původní areál v Nairobi a Mombase (Keňa) a na ostrově Zanzibar patřící Tanzánii (STEVENSON & FANSHAWE 2003). Rozšířen je také na několika místech v Egyptě. V Jihoafrické republice hnízdí v Durbanu a Johannesburgu (SINCLAIR & RYAN 2003). Vysazen byl na ostrově Mauricius a Kapverdských ostrovech. Na Středním Východě je alexandr malý ostrůvkovitě rozšířen v Saudské Arábii, Spojených arabských emirátech, Jemenu, Jordánsku a Izraeli. Rovněž v Iráku a Íránu hnízdí na mnoha místech (PORTER, CHRISTENSEN &
SCHIERMACKER-HANSEN 1996). V jihovýchodní Číně tvoří centrum výskytu tohoto druhu Hong Kong a Macao (MACKINNON & PHILLIPPS 2005), na Malajském poloostrově je to Singapur. V Severní Americe žije alexandr malý v mnoha městech na jihu USA a v

Foto Andy Bright,
Velká Británie 2007

Kalifornii (SIBLEY 2003). Vysazen byl také na Havajských ostrovech. V Jižní Americe je jeho výskyt znám z hlavního města Venezuely Caracasu (HILTY 2003). V Evropě byl alexandr malý poprvé pozorován v roce 1962 v městském parku ve městě Tervuren nedaleko Bruselu v Belgii. V roce 1966 bylo v Belgii zaznamenáno první hnízdění v přírodě. Od sedmdesátých let 20. století se rozšiřuje hnízdní areál tohoto druhu v Evropě. Na Britských ostrovech žije podle P. Podpěry (www.ifauna.cz) zejména v Londýně, ve východní Anglii a na sever až po skotský Glasgow asi 9 000 ptáků. V Belgii žije až 7 000 alexandrů, z toho 3 000 v Bruselu. V Holandsku se odhaduje hnízdní populace na 5 400 ptáků a v sousedním Německu přes 6 000 ptáků (HAGEMEIJER & BLAIR 1997). V Polsku byli zjištěni pouze ptáci ulétlí ze zajetí na třech místech (TOMIALOJC & STAWARCZYK 2003). V sousedním Rakousku existují dvě hnízdní populace (Vídeň a Innsbruck). Alexandr malý hnízdí také v severní Itálii (Trieste) a na Sicílii. V Řecku žije v počtu několika set ptáků v Aténách. Rozšířen je také na několika místech Francie a Španělska včetně Kanárských ostrovů. V poslední době se objevila malá hnízdní populace na portugalské Madeiře a Azorech (CLARKE 2006). Kromě Francie, kde převažuje africká subspecie P. k. krameri, patří většina evropských ptáků k asijským subspeciím P. k. borealis a P. k. manillensis nebo k jejich křížencům (HEINZEL, FITTER & PARSLOW 1995). V Evropě se v současné době vyskytuje více než 25 000 alexandrů malých. Z České republiky není o výskytu alexandra malého příliš mnoho zpráv. O pozorování na Ostravsku bez bližšího popisu se zmiňuje MANDÁK (2004). Podle nedoložené zprávy se měl v první polovině 70. let 20. století po dva roky vyskytovat volně létající pár alexandrů v Praze-Podolí, ve druhém roce i s mladými. Poprvé jsem se s alexandrem malým ve volné přírodě setkal 22.7.2001. U rybníka Zrcadlo nedaleko Kopidlna (50°18‘ N 15°13’E) jsem pozoroval dva ptáky letící od severu na jih. Letěli vedle sebe ve výšce asi 80 m a upozornili na sebe hlasitým křikem. Po celou dobu pozorování neměnili výšku ani směr letu. Podruhé jsem pozoroval tohoto exotického papouška 29.9.2008 v místě zvaném Vzdychánek asi 5 km západně od Semil (50°16‘ N 15°15‘ E). Při sledování podzimního tahu se v hejnu stěhovavých ptáků objevil rychle letící alexandr malý. Opět na sebe upozornil hlasitým křikem. Podle kresby na hlavě se jednalo pravděpodobně o dospělého samce. Pták opět letěl severojižním směrem a během necelé minuty nám zmizel z dohledu. Bohužel se ho přítomnému fotografovi J. Šťastnému podařilo vyfotit už jenom z velké dálky. Vzhledem k tomu, že se tento druh zejména v západní Evropě šíří, může takovýchto exotických pozorování v dalších letech přibývat a nemusí jít vždy o ptáky ulétlé ze zajetí. Vždyť nejbližší hnízdiště v Porýní jsou od České republiky vzdálena pouhých 260 km a z Vídně je to na jižní Moravu necelých 90 km.
Literatura
CLARKE T. 2006: Birds of the Atlantic Islands. Christopher Helm, London
GRIMMETT R., INSKIPP C. & INSKIPP T. 2001: Pocket Guide to the Birds of the Indian Subcontinent. Christopher Helm, London
HAGEMEIJER W.J.M. & BLAIR M.J. 1997: The EBCC Atlas of European Breeding Birds. Their Distribution and Abundance. T.& A.D.Poyser, London
HEINZEL H., FITTER R. & PARSLOW J.1995: Birds of Britain & Europe with North Africa & The Middle East.. Harper Collins Publishers, London
HILTY S. L. 2003: Birds of Venezuela. Christopher Helm, London
MACKINNON J. & PHILLIPPS K. 2005: A Field Guide to the Birds of China. Oxford University Press, Oxford MANDÁK M. 2004: Heřmanický rybník – významná ornitologická lokalita. Acrocephalus 20: 2-53
PORTER R. F., CHRISTENSEN S. & SCHIERMACKER-HANSEN 1996: Field Guide to the Birds of the Middle East. T. & A.D. Poyser, London
SIBLEY D. 2003: Birds of Eastern North America. Christopher Helm, London
SINCLAIR I. & RYAN P. 2003: Birds of Afrika south of the Sahara. Struik Publisher, Cape Town
STEVENSON T. & FANSHAWE J. 2003: Field Guide to the Birds of East Africa. Christopher Helm, London TOMIALOJC L. & STAWARCZYK T. 2003: Awifauna Polski. Rozmieszczenie, liczebnosc i zmiany. PTPP „pro Natura“, Wroclaw
WWW.IFAUNA.CZ

Od napsání předchozího článku uběhly už čtyři roky a pozorování alexandrů malých v Česku postupně přibývá. Pokusím se tedy shrnout všechna známá nebo publikovaná zjištění tohoto druhu u nás:
22.7.2001 Mlýnec, rybník Zrcadlo (JC), 2 ex. letí ve výšce 80 m směrem na jih (Jasso L.)
25.7.2006 Praha, Dubeč (AA), pozorována 1 F velice plachá (Telenský T., Rulfová A.)
29.9.2008 Záhoří, Vzdychánek (SM), 1 M rychle letící směrem na jih (Jasso L.)
3.10.2008 Krkonoše, sedlo nad Voseckou boudou (SM), přelet 1 ex. (Zicha F.)
8.2009-19.3.2010 Nové Město nad Metují (NA), 1 ex. se zdržoval v hejnu hrdliček zahradních a přečkal i silné mrazy (Hromádko M.)
7.10.2009 Liberec (LB), 2 ex. odletěli s křikem ze stromu východním směrem (Došlý M.)
31.8.2011 Praha, Stodůlky (AA), asi měsíc přelétá a hlasitě křičí 1 ex. (Kronus Š.)
16.11.2011 Lanžhot, obora Soutok (BV), pták v dobré kondici přeletuje (Horal D.)
15.1.2012 Sluhy (PY), 1 ex. se potuluje delší dobu po vesnici (Čermáková T.)
4.3. + 29.4.2012 Praha, Trója (AA), 1 ex. modré mutace se už delší dobu zdržuje v zahradách, přežil zimu, několikrát se objevil i v televizním vysílání
10.8.2012 Praha, Trója (AA), 1 ex. (zelený) letěl přes Vltavu směrem k ZOO (Suhrada J.)
17. – 19.8.2012 Polní Chrčice (KO), 1 ex. se zdržoval 3 dny ve vsi na smrku (Došlý M.)
28.8.2012 Svitavy, Lánský r. (SY), 1 ex. letěl nad polem JV směrem (Novák L.)

Z uvedeného přehledu je patrné, že se u nás v letech 2001 – 2012 vyskytlo 15 alexandrů malých v Libereckém (4), Královehradeckém (3), Pardubickém (1), Středočeském (1), Praze (5) a v Jihomoravském kraji (1). Jejich výskyt podle let ukazuje

Tab. 1:
Rok 2001 2006 2008 2009 2010 2011 2012
celkem Počet ex. 2 1 2 3 2 5 15

Výskyt alexandrů malých u nás v jednotlivých měsících roku ukazuje, že se ptáci objevují převážně v mimohnízdním období mezi 22.7. – 16.11.

Výskyt podle měsíců v průběhu roku znázorňuje Tab. 2:
Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
1 1 3 5 1 3 1 celkem 15

V západní, střední a jižní Evropě se v současnosti vyskytuje více než 30 000 alexandrů malých a druh se nadále šíří. Nejvíce alexandrů žije v Belgii, kde je hnízdní populace odhadována na 7 000 párů. Podle www.trektellen.nl dochází u tohoto druhu k pohnízdním potulkám nejvíce mezi 15.7. – 30.11. s vrcholy na konci srpna a v říjnu. V Belgii při sledování ptačí migrace zaznamenali u alexandra malého denní rekord 24.10.2004 u Kraaienbergu – 111 ex. za 4 hodiny. V Nizozemí byl 1.9.2005 u Rijswijku zaznamenán přelet 287 alexandrů rovněž za 4 hodiny. V sousedním Rakousku a Německu je alexandr malý v seznamu ptáků řazen do kategorie C. V Německu tento druh hnízdí od roku 1969 a za etablovaný se považuje od roku 1993. V současnosti je počet alexandrů odhadován na 6 000 – 7 000 ex. V Polsku byl v letech 2008 – 2011 zaznamenán 6x (16.1., 13.6., 8.8. – 19.12.). Z předchozího textu lze vyvodit závěr, že alexandr malý se v Evropě nadále šíří a některá pozorování v Česku z posledních let ukazují i na možnost záletu tohoto druhu na naše území. Podle mého názoru by se to mohlo týkat všech pozorování z Libereckého kraje (Liberec 7.10.2009 – viz foto, Záhoří, Vzdychánek 29.9.2008, Krkonoše 3.10.2008), z Jičínska (ryb. Zrcadlo 22.7.2001), Svitavska (Lánský ryb. 28.8.2012) nebo z Prahy (Dubeč 25.7.2006). Také pozorování z jižní Moravy (obora Soutok 16.11.2011) by mohlo souviset s pohnízdní potulkou ptáka z vídeňské populace. Ostatní výskyty patří do kategorie E – uprchlík ze zajetí. Tímto článkem jsem chtěl kromě úvahy o možném výskytu alexandra malého z etablované populace v západní Evropě u nás i upozornit birdwatchery na možnost setkání s tímto druhem. Podle vlastní zkušenosti i zkušeností dalších oslovených pozorovatelů jde většinou o setkání překvapivé a obvykle velmi krátké na pořízení třeba i dokladové fotodokumentace. Zatím se to podařilo pouze Martinu Došlému 7.10.2009 v Liberci – viz foto níže. Alexandr malý (Psittacula krameri), Liberec 7.10.2009,

foto Martin Došlý
Literatura www.avif.birds.cz www. trektellen.nl