Ian Newton: Je kroužkování ptáků stále nezbytné?

  • čtvrtek, 21 červenec 2016 15:49

Stěží uplyne jeden měsíc bez toho, aby se na nějakých webových stránkách neobjevila nová objevná mapa zachycující s využitím moderních technologií působivou tahovou trasu určitého opeřence. Ptáky vybavené sledovacím zařízením můžeme díky satelitům doprovázet během jejich migrace den za dnem, a to kdekoli na světě. Z dat získaných od takto značených jedinců jsme schopni také vypočítat jejich mortalitu během různých ročních období nebo v průběhu celého roku. Nemůže nás tedy překvapit, že se někteří lidé ptají, zda je vzhledem k těmto novým možnostem stále ještě nezbytné zastaralé kroužkování ptáků. Dle mého názoru je odpovědí na tuto otázku důrazné „ano“. V tomto článku bych nejprve chtěl zmínit nejrůznější metody značení a sledování ptáků a poté vysvětlit, proč si myslím, že je kroužkování ptáků stále nezbytné k rozvoji ornitologie jako vědecké disciplíny, i pro ochranu ptáků.

Počátky kroužkování ptáků nalezneme v roce 1899, kdy dánský učitel Hans Christian Cornelius Mortensen vyrobil první kovové kroužky označené jedinečným číselným kódem a adresou, kterými vybavil ptáky v oblasti svého působení. Díky této novince se anonymní ptáci změnili v rozpoznatelné jedince identifikovatelné po celý zbytek svého života. Kroužkování se rychle rozšířilo a vbrzku se stalo hlavní metodou výzkumu ptačí migrace, která měla odhalit užaslému světu zatím neznámé tahové cesty ptáků. Až mnohem později, ve 40. letech minulého století, se začala zpětná hlášení používat k odhadu meziroční míry přežívání ptáků. Tato metoda byla s ohledem na konkrétní druh založena na srovnání počtu jedinců kroužkovaných jako mláďata a následných zpětných hlášeních získaných od veřejnosti obsahující informaci o jejich úhynu a stáří. Z poměru počtů ptáků hlášených v prvním a druhém roce jejich života, ve druhém a třetím roce, v třetím a čtvrtém roce atd., bylo možno vypočíst roční míru přežívání různých věkových skupin ptáků. Poté byly vyvinuty mnohem sofistikovanější statistické metody, kdy bylo možno využít informace o ptácích kroužkovaných v různém stáří, a to v případě, že se zpětná hlášení týkala jedinců živých či mrtvých.

Velké množství ptáků musí být obvykle kroužkováno z důvodu malého počtu zpětných hlášení, ale přes jistou variabilitu v rámci druhů a oblastí představuje poměr zpětných hlášení v Británii 2% okroužkovaných ptáků. Většina malých ptáků má poměr zpětných hlášení menší než 1% (bez opakovaných odchytů samotnými kroužkovateli), ale u některých větších druhů je to přes 20% a více, zvláště u ptáků lovných. Poměr zpětných hlášení navíc výrazně kolísá v rámci tahových tras a obecně platí, že nejméně dat pochází z tropických zimovišť. Abychom dostali obrázek o tahových cestách a míře přežívání ptáků určitých druhů o solidní vypovídací hodnotě, je třeba velké množství dat. Napomoci tomu může užití barevných kroužků a jiných druhů značení, které může být v terénu u živých ptáků odečteno bez nutnosti jejich dalšího odchycení, čímž získáme u stejného jedince opakované záznamy. Stejně jako v případě kroužků je poměr zpětných hlášení geograficky proměnlivý.

Další průlom ve výzkumu ptačí migrace, který navázal na kroužkování, byl v 60. letech minulého století spojen s vývojem malých radiových vysílačů, které mohly být připevněny na ptačí tělo. Díky nim byla získána data o jejich poloze na vzdálenost několika kilometrů. Radiové vysílače mohly být upevněny díky postroji, mohly být fixovány na kroužek nebo na ocasní pera. Nutností byla anténa, díky které pozorovatel přijímal signál. Nyní jsou tyto vysílače s hmotností nižší než 0,2 g užívány ke sledování ptáků a jiných živočichů na menších plochách, jakými jsou jejich hnízdní teritoria.

Od poloviny 80. let umožňovaly vysílače spojení se satelity. Satelity Argos, nepřetržitě obíhající Zemi, dokázaly detekovat signál pocházející ze zemského povrchu kdekoli pod sebou a odvysílat jeho polohu na pozemní stanici. Tato technologie umožnila monitorovat ptáky na jejich cestě z hnízdiště na zimoviště a zpět den po dni a kdekoli na světě. Data o tahových trasách, časovém průběhu migrace, zastávkách a době, po kterou na nich ptáci pobývají, o rychlosti letu, vlivu větru a počasí a orientačních schopnostech opeřenců tak byla získávána téměř v reálném čase. U některých druhů byla zjištěna doposud neznámá hnízdiště a zimoviště a odhaleny byly některé neuvěřitelné případy ptačího putování (např. nepřetržitý transpacifický let břehoušů z Aljašky na Nový Zéland). První vhodné vysílače, které se daly v případě ptáků použít (nazývané PTT – Platform Transmitter Terminal) vážily přes 100 g a tudíž mohly být aplikovány jen u velkých ptáků. Jejich vývoj ale pokračoval a díky solárním zdrojům energie je nyní hmotnost PTT pod hranicí 5 g s výhledem na ještě lehčích zařízení v budoucnu. Tyto vysílače jsou nyní používány výzkumníky z BTO ke sledování kukaček obecných Cuculus canorus cestou na jejich africká zimoviště (viz www.bto.org/cuckoos). K dispozici jsou také zařízení kombinující satelitní vysílač s technologií GPS. Ta poskytují ještě přesnější určení polohy než zařízení dřívější.

Hlavní nevýhodou metod využívajících satelitních vysílačů je vysoká cena každého zařízení a následného zpracování dat poskytovatelem těchto služeb (až 90000 Kč za ptáka a rok). Jejich hmotnost je předurčuje převážně ke značení větších druhů ptáků, jako např. dravců, vrubozobých a mořských druhů. V ideálním případě by jejich hmotnost neměla přesahovat 3% hmotnosti daného jedince – méně než hmotnost potravy – z důvodu, aby nebylo významně ovlivněno migrační chování jedince.

V posledním desetiletí byly vyvinuty levnější a lehčí typy „geolokátorů“, které ukládají nasbíraná data v sobě. Jeden z těchto typů (GLS) je vybaven fotosenzorem, který v pravidelných intervalech měří intenzitu okolního světla. Z takto shromážděných dat se dá vypočítat čas východu a západu slunce a tím je možno odhadnout přibližnou zeměpisnou polohu sledovaného jedince ve vztahu k určitému kalendářnímu datu (zeměpisná šířka se určí z data a délky dne, zeměpisná délka z časů východu a západu slunce vztažených k času Greenwichskému). Jelikož tato zařízení data nepřenášejí, stačí jim jen malá baterie a mohou vážit méně než 1 g; jejich velkou nevýhodou je ovšem to, že data v nich shromážděná získáme pouze dalším odchytem takto značeného ptáka. Zařízení jsou to levná (kolem 3000 Kč), ale nutnost dalšího odchytu jejich nositele znamená to, že některá z nich už nelze dohledat, což celkové náklady této metody zvyšuje. Další nevýhoda spočívá v tom, že díky postupné změně času východu slunce a rozdílné oblačnosti, je spolehlivost určení polohy menší než u satelitních vysílačů (některé odhady mohou být zatíženy chybou přesahující 200 km), což se vzhledem k dlouhým vzdálenostem, na které ptáci táhnou, dá akceptovat. Výzkumníci z BTO využívají GLS zařízení k mapování tahových cest slavíků obecných Luscinia megarhynchos.

Druhý, dražší typ geolokátoru, je vybaven GPS modulem, který zaznamenává s pomocí satelitu přesnou polohu v předem nastavených časových intervalech. Pták s tímto zařízením obvykle musí být znovu odchycen, aby byly získány uložené informace, ale v některých případech, pokud se označený jedinec nachází v dosahu pozemní stanice, mohou být data stažena také přes VHF nebo díky mobilní síti. Hmotnost těchto zařízení (5-10 g) je zprvu předurčovala k použití u větších druhů ptáků. V poslední době byly využity při mapování lovišť mořských druhů ptáků v okolí Británie. Získané informace sloužily k vymezení chráněných oblastí na moři nebo k posouzení možnosti výstavby příbřežních větrných elektráren. Nejnovější zařízení s GPS modulem a hmotností 1-2 g poskytují jen omezené množství měření. Za pomoci GPS je poloha stanovena s odchylkou do 10 m, proto bylo této metody využito k přesnému zaměření teritorií ptáků v různém ročním období, k zjištění jejich migračních tras a tahových zastávek. V kombinaci se satelitními snímky vysokého rozlišení nebo s leteckými fotografiemi (dostupné např. na Google Earth), může být pták sledovaný s pomocí GPS dán do souvztažnosti s konkrétním typem krajiny tisíce kilometrů od pozorovatele. Tyto metody mohou poskytnout ucelenější obrázek ptačí migrace a ptačího chování než se kdykoli předtím podařilo získat díky kroužkování. Ve výzkumu ptačí migrace znamenaly revoluci.

Vzhledem k vysokým nákladům jsou tyto nové metody obvykle využívány jen v rámci financovaných výzkumných projektů, které jsou založeny na malém množství ptáků omezeného počtu druhů, limitovaném množství lokalit a roků trvání projektu. Kroužkování také není levné, přihlédneme-li k tomu, že jen malý počet kroužků přinese výsledek při opakovaném odchytu. Náklady spojené s kroužkováním ptáků ale v Británii tradičně nesou sami kroužkovatelé (což vyhovuje více stranám). Těžko si lze představit, že by se obdobně rozsáhlá databáze shromážděná v průběhu mnoha let dala získat jiným způsobem. Kroužkovat lze druhy jakékoli velikosti, rok po roce, ve velkém měřítku (v rámci státu nebo i větším) a jeho výsledky nepřetržitě proudí do stále se rozrůstající dlouhodobě udržované databáze. Biometrické údaje, které jsou navíc získány při odchytu ptáků ve větším měřítku, poskytují cenný pohled na další aspekty ptačí biologie, jako je hmotnost ptačího těla během hnízdění a pelichání, zastoupení pohlaví a věkových skupin nebo dokonce vliv nemocí.

Význam dat získaných během kroužkování se projevuje v posledních desetiletích, kdy mnohé ptačí populace ubývají převážně díky nejrůznějšímu působení člověka a řada druhů mění i své migrační vzorce chování. Aby se nám podařilo zachytit a pochopit tyto změny a přijmout efektivní ochranná opatření, potřebujeme odpovídající data. Když ptáci ubývají, je vhodné vědět, jestli se tak děje nižším přežíváním nebo nižšími reprodukčními schopnostmi. Příkladem jsou menší semenožravé druhy ptáků, jejichž úbytek v Británii v posledních desetiletích souvisí s nižší schopností přežít, zatímco u jiných druhů je během úbytku jejich početnosti tato schopnost stále stejná a tudíž ukazuje spíše na nižší reprodukční schopnost (Newton 2013). Získané informace pak signalizují, kterým směrem by ochranná opatření měla směřovat, jestli na hnízdiště či zimoviště.

Dokonce, i když jsou data získaná kroužkováním pro každoroční výstupy nedostatečná, mohou jejich několikaleté souhrny odhalit období populační stability či jejího růstu nebo období jejich poklesu. Tento typ zpětných analýz zaměřených na ptačí druhy zemědělské krajiny může pomoci při stanovení náhodných faktorů vázaných k různým druhům a v současnosti je uplatňován u některých ubývajících tažných druhů. Podobné analýzy vznikají pouze na základě rozsáhlého vzorku dat získaných během dlouhé doby, což přesně odpovídá datům získaným při kroužkování. Jinou výhodou kroužkování v té podobě, v jaké je organizováno v Británii, je to, že vždy pokrývá všechny druhy, nejen druhy zájmové. Nevíme totiž, který druh se v budoucnu ocitne v nesnázích.

Pokračující kroužkování je možno přirovnat k penězům v bance, které jsou v případě nutnosti k dispozici. Existence jedinců, kteří již byli v rámci populace kroužkováni, nám pomůže zjistit například původ mořských ptáků uhynulých během kruté zimy, rozšíření a vliv nových nemocí jako je trichomonóza, nebo riziko rozšíření virové nákazy (např. H5N1, druhu ptačí chřipky) v Británii.

Některé ptačí druhy jsou nyní více sedentární než v minulosti nebo ve vyšších zeměpisných šířkách zkracují svoji zimní migraci, pravděpodobně ve spojitosti s klimatickými změnami. Bez možnosti kroužkování by bylo obtížné zaznamenat tyto změny. Stejně tak by se nepřišlo na to, že pěnice černohlavé Sylvia atricapilla, zimující nyní v malých počtech v Británii, nepocházejí z místní hnízdní populace, ale různých populací hnízdících ve střední Evropě. Vzhledem k nepřetržitým změnám v naší avifauně mohu tvrdit, že cenově přístupná data pocházející z jednotně řízeného kroužkování jsou nyní stejně nezbytná jako kdykoli dříve. Umožňují nám zjistit tyto změny, porozumět jim a v některých případech přijmout vhodná ochranná opatření.

Lidé jsou často oslněni technologickými inovacemi a přehlížejí méně okouzlující nové analytické postupy, které mohou mnohem lépe využít výsledky kroužkování ve snaze po vysvětlení populačních trendů v demografických ukazatelích. Nejnovější studie BTO kombinují data získaná kroužkováním, záznamy o hnízdění a sčítací metody k vytvoření demografických modelů ptačích populací, které přinášejí zcela nové podrobnosti z populační dynamiky ve velkém měřítku (Robinson et al. 2014). Stejně tak nám umožní vývoj systematičtějších a jednotnějších kroužkovacích postupů a postupů zpětného odchytu na určitých lokalitách efektněji analyzovat ukazatele meziročního přežívání ptáků a jejich populačních změn. Nové technologie nenahrazují kroužkování, ale značně rozšiřují naše nástroje. Vzrušující vývoj poslední doby, který nám umožňuje porozumět ptačím populacím a jejich změnám, a který nám pomáhá i při ochraně ptáků, je založen právě na kombinaci různých metod.

Literatura

Newton, I. 2013. Bird Populations. Collins, London.
Robinson, R. A., Morrison, C. A., & Baillie, S. R. 2014. Integrating demographic data: towards a framework for monitoring wildlife populations at large spatial scales. Methods in Ecology and Evolution: doi:10.1111/2041-210x.12204

(překlad článku Is bird ringing still necessary? uveřejněného 9. října 2014 na webu British Birds)

zdroj: birdwatcher.cz s laskavým dovolením Roberta Doležala

Naposledy změněno sobota, 23 červenec 2016 22:04

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte




Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

František Kopecký

František Kopecký

Michal Javůrek

Michal Javůrek

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

Renata Hasilová

Renata Hasilová

Michal Staněk

Michal Staněk

Richard Stehlík

Richard Stehlík

birdfoto birdwatching.cz legendy rockpalace birdwatching.cz holik birdwatching supra b irdwatching soucek birdwatching
birdwatcher biřrdwatching2018 hasilova birdwatching 2018
hok birdwatching jarda vanek logo birdtelemetry birdwatching 2018 vebr foto birdwatching
    ak havlena birdwatching 2018      

TOP seznamy - celkem registrováno 95 uživatelů

ČR Life List WP Life List ČR Year List 2022 WP Year List 2022 Poslední přírůstky
304 Jaroslav Vaněk 380 Zdeněk Souček 227 Jirka Rohlena 227 Jirka Rohlena 28.11.2022 Husice nilská Josef Trojan
297 Birdwatching.cz 369 Vláďa Teplý 218 Jaroslav Vaněk 218 Jaroslav Vaněk 28.11.2022 Křivka obecná Josef Trojan
296 Zdeněk Souček 345 Jaroslav Vaněk 215 Luboš Klikar 216 Luboš Klikar 27.11.2022 Racek mořský Jirka Rohlena
276 Jirka Rohlena 331 Birdwatching.cz 205 Zdeněk Souček 205 Zdeněk Souček 27.11.2022 Potápka rudokrká Jirka Rohlena
273 Vláďa Teplý 311 Jirka Rohlena 200 Pavel Mezulián 201 Pavel Mezulián 27.11.2022 Turpan hnědý Jirka Rohlena
273 Pavel Mezulián 303 Jan Veber 177 Birdwatching.cz 177 Birdwatching.cz 27.11.2022 Sněhule severní Jirka Rohlena
272 Michal Staněk 288 Renata Hasilová 153 Blancherose 153 Blancherose 23.11.2022 Dřemlík tundrový Luboš Klikar
256 Renata Hasilová 286 Michal Staněk 146 Vratislav Ježek 146 Vratislav Ježek 15.11.2022 Berneška rudokrká Zdeněk Souček
247 Blancherose 273 Pavel Mezulián 138 Renata Hasilová 139 Renata Hasilová 13.11.2022 Vrána černá Zdeněk Švajda
235 Patrik 264 Ondřej Beneš 132 Michal Hlaváč 132 Michal Hlaváč 08.11.2022 Puštík obecný Pavel Mezulián
219 Vladimír Toman 256 Martin Horyna 121 Michal Staněk 122 Michal Staněk 05.11.2022 Moudivláček lužní Pavel Mezulián
213 Martin Horyna 248 Blancherose 117 Patrik 117 Patrik 05.11.2022 Potápka černokrká Pavel Mezulián
206 Ondřej Beneš 235 Patrik 115 Zdeněk Švajda 115 Zdeněk Švajda 05.11.2022 Kalous pustovka Pavel Mezulián
205 Michal Hlaváč 230 Markéta Večeřová 89 Josef Trojan 89 Josef Trojan 25.10.2022 Pěnkava jíkavec Luboš Klikar
203 Vratislav Ježek 220 Vratislav Ježek 77 Miroslav Horák 77 Miroslav Horák 23.10.2022 Ořešník kropenatý Luboš Klikar
202 Markéta Večeřová 219 Vladimír Toman 5 PrcaCZ 6 PrcaCZ 21.10.2022 Racek stříbřitý Jirka Rohlena
200 Ilona Jurečková 206 Michal Hlaváč 19.10.2022 Racek bělohlavý Josef Trojan
187 Miroslav Horák 200 Ilona Jurečková 19.10.2022 Kormorán velký Josef Trojan
149 Jaromír Žebrák 189 Jiří Šantavý 09.10.2022 Linduška luční Zdeněk Souček
145 Jiří Šantavý 187 Miroslav Horák 09.10.2022 Křivka obecná Zdeněk Souček
140 Lukáš Novotný 149 Jaromír Žebrák 09.10.2022 Pěnkava jíkavec Zdeněk Souček
113 Josef Trojan 148 Martin Sochor 09.10.2022 Pěvuška modrá Zdeněk Souček
107 David Kuba 140 Lukáš Novotný 03.10.2022 Pěnkava jíkavec Jirka Rohlena
90 Radomír Zdarsa 113 Josef Trojan 02.10.2022 Krkavec velký Josef Trojan
48 Lenka Marianna 108 David Kuba 02.10.2022 Moudivláček lužní Josef Trojan
37 Jirka Sochor 90 Radomír Zdarsa 02.10.2022 Sýkora lužní Josef Trojan
35 Iveta Doleželová 49 Lenka Marianna 01.10.2022 Moudivláček lužní Zdeněk Souček
16 Tereza Froňková 37 Jirka Sochor 29.09.2022 Chaluha příživná Pavel Mezulián
11 Lenka Hodačová 35 Iveta Doleželová 29.09.2022 Jespák rezavý Pavel Mezulián
1 Martin Vašíček 16 Tereza Froňková 29.09.2022 Ostříž lesní Pavel Mezulián